Na začátek svého exposé bych chtěl zdůraznit, že úřad ombudsmana považuji za naprostou zbytečnost hraničící s rozmařilým vyhazováním peněz daňových poplatníků oknem a dobře placenou státní trafiku pro hromadu nejrůznějších aktivistů.
Do čela tohoto úřadu byl za velkého zájmu médií poslanci zvolen prezidentem navržený Stanislav Křeček, jenž v něm dlouhodobě pracuje, zná jeho chod a je pro tuto práci vybaven jak vzděláním, tak bývalou profesionální kariérou a který navíc ostatní dva kandidáty Senátu docela převálcoval, dalo by se říct.
Je možné se ptát, jestli je i Senát opravdu zbytečná instituce zcela odtržená od reality života běžného občana, ale to by asi mělo být předmětem jiné úvahy. Osobně si myslím, že má v našem systému správy věcí veřejných své místo, i když jeho skutečnou roli vnímám poněkud jinak a jsem v tomto ohledu přibližně na stejné názorové vlně jako klasický liberál F.A. Hayek s jeho pojetím demarchie a důležitou rolí tzv. občanské společnosti právě ve fungování Senátu coby zásadního legislativního orgánu.
Marxisticky uvažující Anna Šabatová, jež úřad opouští, zvolení svého zástupce na onen post snáší se smutkem, což je pochopitelné, přesto si však myslím, že by osobnost jejího formátu nemusela způsobem tak trapným překrucovat fakta. Podle toho, co jsem v pátek od Křečka četl v rozhovoru na lidovkách, on chce naopak vrátit ten zbytečný úřad tam, kde by měl být, tedy k právní ochraně individuálního občana a nikoliv do sporu o „společenskou“ ochranu a roli jakýchsi kolektivistických menšin, či většin, kam se posunul pod vedením paní Šabatové.
Jak jsem již poznamenal, je pojetí úřadu ve stylu odstupující ombudsmanky pojmově ryze marxistické a tím v příkrém rozporu s postojem klasicky liberálním, jenž je založen na občanovi, jednotlivci, individuu a nikoliv na kolektivisty používaných pojmech typu národ, společenská většina a menšina, třídní boj a podobně.
Nemusím snad zdůrazňovat, jak mne doktor Křeček pozitivně překvapil. Na tom zbytečném úřadu mně vůbec nevadí a poté, co jsem si přečetl jeho názory k tématu, se mně zdá tou zcela správnou osobou na ono místo. Jako třešnička na dortu na mne působí ještě nemalé překvapení vybočující z tradičního českého konzervativního statu quo, není to bývalý komunista a dokonce ani estébák. Co více si přát.
A to křiklavé hemžení nespokojenců všelijakých? No, to časem podle mne vyšumí do ztracena, nic jiného mne dnes k tomuto tématu nenapadá.
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem