Poslední dva týdny se v různých komentářích rozebíral pan Janoušek, který měl nestandardní vazby na pražského primátora a dostávalo se mu nestandardní péče od Policie ČR. Inspiroval k vystoupení dokonce i presidenta republiky.

Panu Janouškovi se dostalo poměrně silného odsudku, několikrát bylo jednání jeho a některých lidí v jeho blízkosti označeno za hrozbu demokracii. Rozhodně nemíním pana Janouška obhajovat, myslím si, že to, co dělá (respektive dělal), není správné. Pokud by ho někdo označil za gaunera, neodporoval bych. (Ovšem rozhodně ho tak sám neoznačím – nemohu vyloučit, že by mohlo vzniknout trestní oznámení pro pomluvu.) Nesouhlasím však s tvrzením, že činy pana Janouška jsou pro naši (demokratickou) společnost nějakým zásadním ohrožením.

Vždy totiž existují lidé, kteří se zákony neřídí, pro které pravidla neplatí. Tak tomu bylo, je a bude, a to nejen v diktaturách a absolutistických monarchiích. Někdo je nad zákonem pro svůj morální kredit či pro své zásluhy, někdo jiný kvůli penězům (kterých se mohl domoci inteligencí, ale pravděpodobněji stál v pravý čas na pravém místě). Těchto lidí však nesmí být moc, neboť dokud jsou v řádu jednotek, mohou se domoci velikého vlivu a bohatství, nicméně masu ostatních nijak zásadně neovlivňují. Naopak, oni potřebují, aby společnost fungovala bez větších zádrhelů.

Problém vzniká, pokud je jich moc, neboť se zvětšující se skupinou privilegovaných se nutně zvyšuje nespravedlnost vůči zbytku společnosti. Jednoduchá peněžní ilustrace: pokud z deseti milionů bude deset mizerů, může každý jeden z nich obrat každého jednoho občana o tisíc korun (řekněme 0,3 % průměrného příjmu) a budeme mít deset miliardářů. Pokud bude mizerů deset tisíc (což je podstatně více, ale stále jen promile z občanů ČR) a jejich loupež desetinásobná, přijde si každý z nich na deset milionů – to je dům, auto a něco málo k tomu. Nic víc. Mic moc.

Obávám se, že největším současným problémem je právě veliké množství místní honorace, nespravedlnost, která nevyděluje pány Pitra, Krejčíře a Janouška, ale dává na jednu misku vah různé lokální zbohatlíky a jejich přátele z obecních úřadů a na druhou všechny ostatní. Je to podle mého soudu větší nebezpečí než diskriminace žen, národnostních menšin a nositelů sexuálních odlišností. Daleko větší nebezpečí než atomové elektrárny a globální oteplování.

Tento problém můžeme vidět všichni, ale už ho vlastně nevnímáme. Raději mlčíme, protože by se nám to mohlo ve zlém vrátit, protože doufáme, že se někdy dostaneme na druhou stranu, protože máme známého dopravního policistu, který mávne rukou nad nefunkčními světly našeho auta, protože je nám to hloupé. A hlavně protože je zbytečné snažit se dovolat spravedlnosti.

Myslím si, že demokracie jako společenský řád je u nás opravdu ohrožena. Nikoli však tím, že (celostátně známý) pan Janoušek směl po dopravní nehodě komusi telefonovat a nebyl mu odebrán řidičský průkaz, ale mnoha tisíci (lokálně známých) tváří, které například...

... například dostanou stavební povolení na dům:

V naší obci zastupitelstvo odhlasovalo, že každý nový (rodinný) dům musí mít pozemek o velikosti nejméně 15 arů. Možná je to hodně, ale zcela demokraticky to bylo odhlasováno. Po letech si člověk z vedlejší vesnice zažádal o povolení ke stavbě na svém krátce před tím pořízeném pozemku o výměře 10 arů. Povolení bylo vydáno, aniž by obecní úřad vznesl aspoň připomínku.

Přestože kapacita čističky odpadních vod je překročena asi o padesát procent, byla mu zřízena přípojka, dokonce byla kvůli němu prodloužena kanalisace o téměř sto metrů, a to přesto, že poloviční délka v jiné ulici by umožnila napojit pět domů. Stejně tak byla hluboko pod normou kapacita obecního vodovodu v době, kdy se mu zaváděla přípojka (a je dosud).

Námitku souseda stavební odbor odbyl slovy, že ten pán neustále brojí proti stavbě. Odvolání místní úřad nepostoupil v zákonné lhůtě kraji, ale předal staviteli, který vše vyřešil směsí slibů a výhrůžek.

Lze se divit, že stavitel pokácel sousedovi vzrostlou borovici, aby mu nestínila do oken? Nechal odbagrovat část (neoploceného) cizího pozemku, aby se mu na ten jeho lépe vjíždělo, později slíbil zpevnit hranici a postavit plot, ale nic nezpevnil, ani nepostavil? Že odstranil geodetickou značku?

A je pouze náhoda, že členka finanční komise obecního úřadu v naší obci má shodné příjmení jako tento stavitel (v přechýlené formě)?

* * * * *

Kdepak, jsou publikovány nahrávky, kde pan Bém nevystupuje zrovna korektně. To však naši demokracii nepodrývá tak, jako malí bezejmení z výše popsaného příběhu – stavitel, starosta, paní ze stavebního odboru městského úřadu... A jejich obrazy v několika tisících dalších českých obcích.

(Poznámka na závěr: A věřím, že právě tito lidé jsou jedni z nejhlasitějších v odsudku nejen pana Janouška.)