Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Obnovíme koncentrák v Letech?

8.7.2008

I tahle myšlenka musí člověka nutně napadnout, když si přečte to, co napsal do Mladé fronty Dnes Rudolf Blažek, náměstek pražského primátora. A povinností komentátora je dávat takové nápady do historického kontextu a upozorňovat na jejich zvrácené nebezpečí.

Koncentrační tábor v Letech u Orlíka nad Vltavou byl totiž místem, kde se koncentrovaly, tedy shromažďovaly „unpassungsfähige Elementen“, nebo jak se říkalo za komunistické totality „závadoví občané“. Překlad slovního spojení z fašistické totality zní: Nepřizpůsobivé elementy, a to je právě slovník, kterým k nám promlouvá zástupce primátora hlavního města Prahy. Zřejmě o tom ani neví, ale to ho zajisté neomlouvá. Protestovat musíme my, co o tom něco víme, a musíme úředníka upozornit na to, k jaké tradici se hlásí, protože víme, jak takové tendence vždycky skončily, a sice stavbou nějakých izolačních zařízení.

Zákeřné nebezpečí tohoto způsobu zjednodušeného myšlení je totiž v tom, že od trestání či vyhánění jinak vypadajících a jinak se chovajících k trestání jinak myslících, není nikdy tak veliký krok, jak se v první chvíli zdá.

Jazyk vždy odhaluje skryté úmysly mnohem dříve, než přicházejí nebezpečné skutky, neboť ukazuje, jakým směrem se ubírá myšlení těch, kteří ho používají. Zatím hovoří magisterští úředníci o trestání odhazování žvýkaček a nedopalků, krmení holubů, chození se psy bez vodítka, jinde chtějí pokutovat nedobře upravené zahrádky a v dalším městečku zase ty, kteří vybírají popelnice. Jak ale úředníci musí vědět, tito lidé ze sociální periferie na zaplacení pokut nikdy nebudou mít: nebudou-li mít u sebe tisíc korun, což nebudou, budou předvoláni na úřad, kde jim hrozí pokuta až do 30 tisíc korun, což je zase suma, kterou nikdy ani neviděli, a tudíž budou kriminalizováni a posílání do již tak nestoudně přeplněných věznic.

Zajímavé je, jakou krátkou mají tito úředníci paměť, protože úplně ze stejných důvodů v generaci jejich rodičů byli v tehdejším Československu kriminalizováni nejprve páskové, máničky, tehdy ještě cikáni a ti, co neměli zaměstnání, a nakonec disidenti, tedy rovněž lidé, kteří „svou jinakost dávali na odiv“ (Markéta Reedová ze SNK ED) a byli odpadlíky či odštěpenci, jak zní překlad slova disident.

Nebudeme-li včas a hodně hlasitě teď křičet, může časem být kriminalizován i ten, kdo magisterské úředníky kritizuje, a kruh se uzavře. Dobrovolně se vrátíme tam, z čehož jsme utekli, protože v totalitě se nám asi žije nejpohodlněji. Chováme se jako staří kriminálníci, kteří před zimou schválně něco ukradnou, jen aby je zase zavřeli, protože ve svobodném světě neumějí žít. Máme z něj strach a nevíme, že jinakost tvoří pestrost a ta je znakem svobody a je i tím, co se nám líbí na New Yorku nebo na Paříži, kam jezdíme přece obdivovat i clochardy, kteří jsou rovněž „nepřizpůsobiví a závadoví“.

Zařadíme-li zbytky totalitního myšlení v nás do ještě živého evropského kontextu, zdá se, že do svobodného světa spíš než barevní a nevoňaví lidé z periferie nepatří úředníci z magistrátů a obecních úřadů, kteří vymýšlí vyhlášky za pomocí totalitního slovníku.

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel



zpět na článek