Při pohledu na haldy komunálního odpadu dovezeného ilegálně do Česka z Německa, které nám ukazují veřejnoprávní i soukromé televize, se můžeme sice ptát, jak je to vůbec možné, odpověď však souvisí i s tím, že oficiální politika českého státu je obecně proti dovozům odpadů.

Některé odpady však patří mezi významné zdroje druhotných surovin, a proto bychom měli naši odpadovou politiku minimálně modifikovat. Po našem vstupu do EU odpadly stoprocentní hraniční kontroly kamionů a celníci se tudíž zabývají namátkovou kontrolou zboží zejména tehdy, pokud existuje podezření z pašování lidí nebo drog. Nechtějme proto od celníků, aby odchytali nelegální dovozy odpadu v plné šíři. Není to v jejich silách a více méně by to znamenalo návrat k úrovni kontrol před naším vstupem do EU.

Obchod s odpady je přitom rovnocenný jakémukoliv jinému obchodu. Čína skupuje železný šrot a další druhotné suroviny pro svůj rozvíjející se průmysl kdekoliv na světě. To, co se v případě ilegálních dovozů komunálního a umělohmotného odpadu z Německa děje, je založeno na jednoduché kalkulaci. Vlastník odpadu v Německu prodá odpad české firmě pod ilegálním označením za podstatně menší cenu než kolik by stála řádná likvidace tohoto odpadu na skládkách nebo ve spalovnách v Německu. Česká firma realizuje okamžitý zisk ve výši sjednané ceny za příjem tohoto odpadu. Samozřejmě, česká firma nemá povolení k dovozu odpadu do Česka, nevlastní ani technologie pro likvidaci odpadu. Odpad je tudíž v lepším případě uložen pod střechou v pronajatých nebo firmou vlastněných prostorech nebo volně nebo dokonce skončí jako černá skládka v lese. Pokud se o skládku začne zajímat televize, může být odpad i úmyslně zapálen (viz černá skládka u Loun). O tom, že v daném případě dochází k poškozování kvality našeho ovzduší, nelze pochybovat.

Přesto je řešení dle mého názoru možné. Znám případ, kdy spalovna s dokonalou filtrací spalin a s výrobou tepla žádala o dovoz odpadu ze zahraničí, neboť má kapacitně určitou rezervu. A o odpad vhodný ke spalování je v Česku poměrně velký zájem. Proti této podnikatelské aktivitě vystoupili ekologičtí aktivisté a nakonec byl tento dovoz ministerstvem životního prostředí zamítnut. Místo toho tu tedy máme v současné době ilegálně navezené tisíce tun odpadu, který je dokonce úmyslně zapalován (otravuje ovzduší v nejbližším okolí). Pokud bude na straně vlastníků odpadu v Německu poptávka po lacinějším způsobu likvidace odpadu tím, že se najdou firmy, které ho dovezou za zlomek likvidačních nákladů v Německu do Česka, Polska apod., do té doby nám hrozí tento způsob „podnikání“. Přitom by stačilo tak málo - povolit alespoň některým spalovnám v příhraničí přijímat ke spalování i odpad z Německa. Tím bychom uspořili nemalé množství zemního plynu a protože moderní spalovny jsou vybaveny výrobou tepla, mohly by tyto spalovny vyrábět teplo levněji. Místo toho vydáváme bezzubá prohlášení o tom, že nedopustíme, abychom se stali „smetištěm Evropy“. Umožněme proto našim firmám vlastnících moderní technologie, aby mohly nakupovat odpad kdekoliv v Evropě. Můžeme z toho mít prospěch a ilegálnímu podnikání s odpady bude odzvoněno. Vždyť i vlastníci odpadu budou radši platit o něco více za řádnou likvidaci u nás s tím, že je vše na legální bázi, než riskovat případné prozrazení původce odpadu ilegálně dovezeného do Česka. Ostatně i v Německu je likvidace odpadu neautorizovanou firmou zakázána a firmy riskují jenom proto, že se jim zdá riziko odhalení nízké.