My Češi jsme byli vždycky posedlí tituly. Jako bychom měli pocit, že když ke jménu přišpendlíme Ing. nebo JUDr., tak to jeho držitele činí jaksi automaticky lepším a důležitějším. Kořeny tohoto nesmyslu bychom nepochybně našli v rakouskouherské tradici uctívání autorit a institucí. A má to co dělat i s naší zkušeností s totalitou, vždyť titul byl něco, co vám na rozdíl od kariéry nebo postavení nemohl nikdo vzít. Akademický titul představoval určitou nezpochybnitelnou hodnotu, bez ohledu na režim. Což je komické, zvlášť vzhledem k tomu, že docenti mohli být v minulém režimu ve vrátnici a lidé se sotva dokončenou základní školou zase řídit ministerstva.

Možná je jedním z pozitivních důsledků plzeňského akademického masakru, že přestaneme tituly uctívat. Jsou země, kde "doktor" je pouze ten, kdo pečuje o lidské tělo, a neznamená to, že by v těchto zemích mělo ve společnosti vzdělání menší hodnotu nebo váhu. Ale akademické tituly mají smysl právě tam, kde se udělují, totiž na akademické půdě. Ať je používají vědci a vysokoškolští pedagogové. Ovšem je komické, když se jimi ohánějí manažeři, úředníci nebo politici. I proto mohla ta aféra na západočeských právech vzniknout. Aby si novodobí papaláši mohli dávat na vizitky a billboardy tituly. Aféry se "lžidoktory" Kalvodou a ostatními v devadesátých letech politiky naučili, že vymyslet si titul může být riskantní. A tak se rozhodli, že si ho budou obstarávat jinak.

Z Plzně v posledních dnech přicházejí spíše samé dobré zprávy. Zdá se, že bývalý ministr Pospíšil je opravdu rozhodnut ten nepořádek vymést a hlavně ukázat veřejnosti. To je na tom to nejpodstatnější. Abychom se dozvěděli, jak se to stalo a kdo všechno v tom má namočené prsty. Ona například ta jména rychlostudujících politiků zase nejsou tak překvapivá. Vlastně jsou to ti, které bychom čekali. Když v sobě má někdo tu nemravnost pobírat jako politik peníze v orgánech státních nebo polostátních podniků, tak proč by měl zábrany vystudovat bez práce vysokou školu? Nemusíme se tím nijak zvlášť rozčilovat, protože tihle politici jsou mizerní s tituly i bez nich.

Jedinými opravdu poškozenými jsou v této kauze běžní studenti plzeňských práv. Rozumíme jejich hněvu jak především na aktéry kauzy, tak i na média. Prý je s "rychlostudenty" dávají do jednoho pytle a tím poškozují. To je pravda. Ovšem nevěřím, že se jim samotným, exministru Pospíšilovi či komukoliv jinému podaří reputaci práv v Plzni napravit. Mám pro tyto studentu jedinou radu: jestli chtějí, aby nemuseli v následujícíh letech své vzdělání donekonečna nedůstojně obhajovat a vysvětlovat, tak ať změní školu. Je to pro každého jednotlivě lepší řešení, než bojovat ztracenou bitvu, kterou jim navíc prohrál někdo jiný.

Zde je další poučení z kauzy, totiž že není důležitý titul nebo papír, ale to, kdo ho vydal. Chytří personalisté to ostatně už dávno vědí. A podívejme se na Ameriku. To je země, kde se nepochybně dělá nejlepší věda a výzkum, což mimochodem opět prokázaly například letošní Nobelovy ceny. Ale zároveň je to země, kde si lze jakýkoliv titul jednoduše koupit. Nabízejí je stovky obskurních a různě certifikovaných vysokých škol. Proč ne? Kde je poptávka, je i nabídka. Papír jako papír, v kvalitním rámu vypadají na stěně kanceláře všechny stejně. Musíte si vzít brýle, abyste zjistili, jestli z Harvardu, anebo nějaké univerzity na malém tichomořském ostrově. Koho to zajímá a kdo to potřebuje vědět, ten si ty brýle vezme.

A to je smůla všech "doktorů z Plzně".

(Psáno pro E15)

Převzato z blogu Extra se svolením autora.