SPOLEČNOST: O počasí, o nás a o vědcích
Foto: Radek Rybář
Proč jsou protikladné teorie o počasí?
A.
Vědci jsou zaměstnáni a placeni buď státem, nebo organizací a jak je známo, „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“.
B.
Neexistuje záznam počasí den po dni za posledních 1 000 let, natož když vědec přijde s teorií, že cyklus je 95 000 nebo dokonce 400 000 let.
C.
Vědec si z jakéhokoli důvodu může vymyslet teorii a hájit ji, i když je to blbost. (Vzpomínám si, když jsem ve škole tvrdil, že bílé myši neexistují a vidí je jen opilci, jak mi ukazovali, že je to v knížce černé na bílém, já ukazoval jinou knihu o dracích a vědecký časopis s - aprílovym - článkem o stromu, na kterém rostou špagety, když druhý den přinesli myš bílou (což jsem předem tušil), vytasil jsem se se zelenou myší (natřel jsem ji večer předtím svinibrodskou zelení), takže vím, jak je těžké vyvrátit dobře vymyšlenou hovadinu.)
D.
Je těžké dokázat, že původcem změny počasí je znečištění ovzduší, odlesnění země, kombinace obou anebo něco ještě jiného.
(Tak jako, když se snažíte přesvědčit, že propíchnutí srdce je smrtelné a oponent vám začne tvrdit – a má při tom pravdu – že jsou známé stovky případů, kdy člověk přežil probodení srdce.)
My všichni cítíme, že je počasí najednou za posledních pár let jiné, jsou větší zimy a jsou teplejší léta a tady v Austrálii, ve vnitrozemí, už léta na vyprahlých pláních neprší.
Pokud za to nemůžeme, stejně jako za blesky a zemětřesení, tak se smiřme s osudem, asi se nedá nic dělat, ale pokud jsme my viníkem a můžeme si za to my, my lidstvo sami, tak se snad dá ještě něco dělat.
Domnívám se, že pokud si za to můžeme sami, tak máme za minutu dvanáct.
Já bych začal se zalesňováním Země, protože to je projekt na dlouhé lokty, třeba na 20 let, nebo za jak dlouho vyroste potřebný les, který je schopen udržovat vláhu a vytvářet nad sebou mraky. Továrny se dají - i když to zní iluzorně, ale je to možné - na celém světě během několika hodin zavřít a vypnout, ale les, ten potřebuje vyrůst a každý strom se počítá.