Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Nvotová ve Varech… nebo ve varu?

5.7.2019

Letošní 54. ročník mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary probíhal bez větších excesů do doby, než se režisérka a herečka Tereza Nvotová rozhodla pro okázalé „morální“ gesto a jala se kádrovat sponzory festivalu otevřeným dopisem, protože kdyby ho napsala uzavřeně, tak by to mohlo zůstat nepovšimnuto, a nepovšimnuta by zůstala též jména jejích kolegů, kteří se k této výzvě připojili bojujíce za lepší svět. Byl bych raději, kdyby bojovali pouze za lepší umění.

Jako každá podobná iniciativa, i tato je nesena na první pohled „ušlechtilými“ idejemi, neboť Česká zbrojovka podle informací, které přinesly organizace monitorující vývoz zbraní z ČR (například Amnesty International), tento oficiální sponzor festivalu v minulosti vyvážel svoje zbraně do nedemokratických zemí s represivními režimy (Keňa, Kolumbie, Egypt, Saúdská Arábie), a vydělával tak na porušování lidských práv. A lidská práva by „měla vždy stát nad byznysem“. Mnohem raději se zúčastníme skromnější, ale o to hrdější oslavy filmu v České republice, uzavírají tito umělci, kádrujíce sponzory filmového festivalu staršího, než jsou sami. Na druhý, podrobnější pohled už tato iniciativa tak suprově nevypadá.

Způsob uvažování Nvotové je ryze negativní a destruktivní. Sepsat krátkou výzvu a předat ji médiím zabere asi tak hodinu času a nic to nestojí. Zajistit financování festivalu, na kterém se Nvotová a její kolegové mohli a mohou prezentovat a udělovat si navzájem ceny, je podstatně těžší úkol a vyžaduje mnohdy složité jednání se sponzory, bez kterých– a to je první problém – by se žádný festival v Karlových Varech konat nemohl. Rozpočet této akce totiž činí zhruba 140 milionů Kč ročně. Stát, Karlovarský kraj a Karlovy Vary tuto akci dotují zhruba 46 miliony Kč. Na vstupném vyberou organizátoři festivalu asi 6 milionů Kč. Zbytek, tedy stále více než polovinu rozpočtu, hradí soukromé společnosti sponzorující festival, jako je například Česká zbrojovka (tato data za rok 2018 Nvotová nebyla schopná najít).

Nevšiml jsem si, že by Nvotová a spol. přišli za Jiřím Bartoškou a dalšími organizátory festivalu kromě této výzvy s tím, že nemusí přijímat podporu od České zbrojovky, protože mu ty samé peníze a tu samou podporu poskytnou buď sami, nebo mu dovedou jiného, morálnějšího a lidská práva hájícího sponzora. Jenže Nvotová a spol. organizátorům festivalu nepřináší nic a místo toho navrhuje snížení rozpočtu, aniž vůbec tuší, jaké jsou třeba fixní náklady festivalu, o kolik milionů by byl rozpočet nižší a co všechno by organizátoři museli odepřít hostům i „běžným návštěvníkům“ festivalu. Pokud Jiří Bartoška uvádí, že největší výdaje jsou spojeny s ubytováním hostů, pronájmem prostor a technického vybavení sálů na odpovídající úrovni, tedy se jedná o fixní výdaje, pak návrh na skromnější festival znamená ve skutečnosti menší festival s menším počtem hostů, promítacích sálů a s horší technikou. Tedy již ne festival mezinárodní, ale nanejvýš lokální. Šetření na sponzorských autech a večírcích, jak navrhuje Nvotová, festival nevytrhne. Ale třeba půjde Nvotová příkladem a příští ročníky bude – ať už pozvaným hostem, či jen návštěvníkem – namísto v hotelu spát pod širákem, mýt se v Ohři a jíst vlastní jídlo.

Dalším problémem je nejapnost tohoto kádrování sponzorů. Česká zbrojovka je společnost vyrábějící zbraně. Jenže tyto zbraně nejsou samy o sobě ani morální, ani nemorální, tím je až způsob jejich použití a o tom Česká zbrojovka nerozhoduje. Jí vyrobené zbraně užívá například česká policie nebo armáda, nejsou používány pouze v blíže nespecifikovaných „nedemokratických režimech“, ani nejsou užívány pouze pytláky v Africe, ale k lovu je užívá celá řada profesionálních lovců či myslivců. Kromě toho ne každý „nedemokratický režim“ nutně porušuje lidská práva, stejně jako zdaleka ne každý „demokratický režim“ lidská práva dodržuje (neboť demokracie je opět pouze nástrojem a sama o sobě garantuje způsob vlády, ale už ne právní stát) a samo univerzální pojetí lidských práv celá řada států světa (bohužel) nesdílí, například muslimské pojetí lidských práv (nebo spíše to, co se za ně v rámci práva šaría vydává) je diametrálně odlišné od našeho.

Ke kádrování České zbrojovky si navíc Nvotová a spol. nevybrali, jemně řečeno, nejlepší cíl. Střelné zbraně totiž zabijí nesrovnatelně menší počet lidí, než jaký ročně zemře na následky (aktivního či pasivního) kouření (o dalších příčinách ani nemluvě), což se ví nejpozději od uvedení filmu Thank You For Smoking. Přitom jedním z partnerů (nutno dodat, nikoli hlavních partnerů) sponzorujících festival je společnost Philip Morris ČR, největší výrobce cigaret a dalších tabákových výrobků v zemi. Dalším sponzorem festivalu je Becherovka, ale Nvotová podle svých vlastních slov „není žádná kontrolorka sponzorů“. Cynik by dodal, že tito sponzoři nevadí nejspíš proto, že jen málo umělců vlastní střelnou zbraň, zato jich poměrně dost hulí a chlastá. Naštěstí pro Nvotovou už festival od loňského roku nesponzoruje společnost ČEZ provozující rovněž uhelné a jaderné elektrárny, protože bez elektřiny se točit ani promítat prostě nedá.

Umělcům se rozhodně povedlo zviditelnit, zprávu o jejich nejapné výzvě přinesla všechna česká média včetně těch alternativních. Otázkou je, jestli je zviditelnění se právě na úkor karlovarského filmového festivalu vhodné a jestli si nemohli najít jiný, vhodnější cíl, například prezidenta nebo premiéra, a jestli si své politické názory nemohli nechat třeba na Letnou nebo Václavák. Pokud Nvotové a spol. jde skutečně o řešení problému, pak se do jeho řešení mají pustit primárně s organizátory festivalu, a k tomu žádné otevřené dopisy nepotřebují. Nvotová nebyla na letošní festival pozvána proto, aby lezla na morální piedestal a kázala z něj o tom, čí peníze smrdí a čí nikoli. Byla tam pozvána pro své umělecké kvality coby členka poroty. Pozvání přijala a teprve na místě ji pobouřila „nevkusná a neetická“ reklama České zbrojovky (dvojsmysl „We love shooting“ je skutečně „strašlivý“) a uvědomila si, že nemůže „jen tak přijít do poroty“, protože má se sponzoringem „morální problém“.

Já mám problém taky, totiž s taháním morálky do umění, ačkoli jedno s druhým nesouvisí. Umělecké dílo není dobré nebo špatné proto, že je morální nebo nemorální, ale pouze a výhradně proto, jaké má umělecké kvality. U filmu je to například kvalita scénáře, kamery, zvuku, hudebního doprovodu, hereckých výkonů. Uměleckou kvalitou však není to, zda je film „morální“ nebo „nemorální“. I morálně problematická či naprosto nepřijatelná díla mohou být vrcholnými uměleckými díly. Naopak ohavné kýče mohou být v dokonalém souladu s dobovou morálkou. Je například Oldboy uměleckým dílem? Je, ačkoli zachycuje nemorální jednání nemorálních hrdinů.

Kdykoli se začala morálka tahat do umění, kdykoli se samozvaní strážci morálky jali kádrovat, který režisér smí a nesmí točit, a co smí a nesmí točit, dopadlo to katastrofálně jak pro umění, tak pro umělce a konečně i pro jeho konzumenty. Že s tím Nvotová nemá osobní zkušenost, protože poslední režim, který takto v ČR kádroval umělce a hlídal socialistickou „morálku“, končil v době, kdy ona teprve začínala mluvit, ji neomlouvá. To samé se týká lidských práv nebo svobod – umělec a svoboda je téma stejně rozsáhlé a závažné jako téma umělec a nesvoboda. Nvotová však podle svých vlastních slov rozhodně nechce festivalu diktovat, jaké má a nemá mít sponzory. Tak určitě.

Čímž se dostáváme k závěru. Nvotová je zklamaná z reakce vedení festivalu, které se omezilo pouze na konstatování, že Česká zbrojovka se podílela na zalepení asi dvacetimilionové díry v rozpočtu festivalu vzniklé odchodem ČEZu coby partnera festivalu a že si festival váží spolupráce s tradičními českými společnostmi a že se tím bude zabývat pro příští rok. Zklamání Nvotové sdílím: reakce festivalu mohla být formulována daleko ostřeji a mohla vykázat Nvotovou i její kolegy do patřičných mezí. Protože nebýt soukromých sponzorů včetně České zbrojovky, sponzorů podporujících české filmy a festivaly, nebyl by nejen festival v Karlových Varech, ale řada nyní morálně pohoršených umělců by si ani neškrtla, protože by na filmy, ve kterých hráli, jednoduše nebyly peníze a oni sami by mohli točit leda tak pizzou ve fastfoodu.

Dobrou zprávou na závěr je, že pokud festival neukončí spolupráci s Českou zbrojovkou, Nvotová jej bude bojkotovat, takže pokud organizátoři nevyměknou, nebo pokud morálně pohoršení umělci místo bojkotu a otevřených dopisů neseženou jiné sponzory, je velká šance, že budeme podobných výlevů do budoucna ušetřeni.



zpět na článek