Člověk nemusí být příliš velkým znalcem českých poměrů, aby od počátku nezaujal skeptický postoj. Desítky slibů, nápadů, ale i afér a podezření za uplynulých let vyšumělo do prázdna. Nedočkáme se opět něčeho podobného? Bohužel téměř od samého počátku je jisté, že ano. Předně kromě postihu bezdomovců a prostitutek v New Yorku proběhla reorganizace policie, spočívající v její decentralizaci a v posílení motivace nižších policejních složek. O těchto změnách se mluví mnohem méně než o nulové toleranci, přitom o jejich vliv na potírání zločinu lze těžko pochybovat.

            I když se zpočátku zdálo, že nulová tolerance funguje a boj proti vandalům nějakým způsobem působí i proti vrahům a násilníkům, s odstupem času se objevil názor, že se jedná spíše o souhru šťastných okolností. O poklesu zločinnosti v New Yorku není pochyb, skutečností ale je, že v té době klesala kriminalita i v dalších amerických městech. Jako vysvětlení se uvádí pokles počtu mužů do třiceti let v populaci a příznivá fáze v cyklu, který zločinnosti vykazuje.

            Můžeme se tedy dočkat toho, že razantními zákroky proti sprejerům, bezdomovcům a prostitutkám skutečně ubude sprejerů, obtěžujících bezdomovců a pouličních prostitutek, ale závažná trestná činnost zůstane na stejné úrovni. Popřípadě ještě stoupne, protože policie bude příliš zaměstnána stíháním lehkých děv a nebude mít čas na cokoli jiného. Zločinci typu Radovana Krejčíře nebudou ve své činnosti ani dál příliš rušeni a jistě ocení, že budou moci jezdit ve svých drahých vozech ulicemi a díky nulové toleranci nebudou obtěžováni pohledem na chátrající bezdomovce, posedávající na chodníku.

            Bude nicméně velmi pozitivní, pokud bude Pavel Bém prosazovat nulovou toleranci na všech úrovních a v boji proti všem druhům kriminality. Pokud se již nikdy nezachová tak, jak převedl v aféře odstoupivšího starosty Prahy 4 Zdeňka Hovorky, který si pořídil luxusní byt a na otázku, kde na něj vzal, odpověděl, že kromě jiného za úspěšné odmaturování dostal obrazy za pět miliónů korun. Pavel Bém k tomuto kurióznímu tvrzení svého spolustraníka lakonicky konstatoval: „Já mu věřím.“

            Je samozřejmě příjemné mít město bez sprejerů. Avšak mnohem příjemnější bude, pokud budou moci občané věřit v nezkorumpovanost pražských magistrátů. Bude-li i tento bod součástí programu nulové tolerance, teprve pak lze Pavlu Bémovi zatleskat. I kdyby program více bodů neměl.