Tak tu budeme mít islám. No a co? A sluníčková dívenka se zjihlým pohledem věnovala svůj úsměv právě sněným představám o tom, co skvělého by jí život v islámském světě mohl přinést.
Takových sluníčkářek potkávám více. Mívají společné některé atributy. Někdy všechny, někdy jen některé. Bývají mladé, nezřídka méně krásné (ne vždy), velmi často bývají po škole, bydlí u rodičů a pokud mají práci, obvykle v nějaké neziskovce. A hlavně, nemají děti. Právě obsah oné poslední věty je to, kde se naše vnímání priorit mění. Právě skutečnost „Mám děti“ je hnací silou mnohých dospělých. Někdo hrabe víc peněz, má-li odkud, a někdo se prostě a jednoduše snaží zajistit svým potomkům takovou budoucnost, aby se jednou nebál umřít, až přijde jeho čas.
A tím se dostávám k meritu věci. Jakou tu necháme dětem zem a jakou budoucnost v ní budou mít. Dnes jsem četla komentář jedné sluníčkářky: „Tak tu bude islám. No a co!“ Má tato dívčinka vůbec představu, co to znamená? Mluvila někdy s muslimy? Studovala jejich ideologii? Sleduje, co vše se ve jménu islámu nebo alespoň se souhlasem islámu děje nejen na území muslimských zemí, ale přímo zde, v Evropě? Nebudu používat slovo náboženství! Náboženství v islámu sice prostupuje vše, ale také je naprosto neoddělitelné od ideologie, která ohrožuje celý svět. Nebudu používat slovo náboženství, toto slovo totiž vytváří velmi falešnou představu, že ve smyslu svobody vyznání máme islám chránit. Nebudu používat slovo náboženství, protože v chápání Evropana je víra cosi interního, což islám nebyl, není a troufám si říci, že ani nikdy nebude.
Tak tu budeme mít islám. No a co? Jak by vypadala naše země, pokud by tu byl islám? Vezměmě to od nejméně důležitých věcí. Máte rádi knedlo-vepřo-zelo a zapijete ho sklenkou piva? Zapomeňte! Kouknete se na fotbalový zápas a zapálíte si po vítězství doutníček? Zapomeňte! Jedete na fesťák a celý týden se těšíte, že se setkáte s prima lidmi a poslechnete si skvělou muziku? I na tohle zapomeňte. Zábava je totiž v islámu nepřípustná. Vyházejte knihy, protože kromě Koránu a dalších islámských knih jiné knihy nepotřebujete. Vše potřebné řekl Alláh a to v náboženských knihách najdete, jen hledejte a pozor: „Nepřemýšlet!“ Zvykejte si na to, že Země se neotáčí a že nošení džínů ženami způsobí zemětřesení. Ano, i na to si zvykejte. Na vědecké bludy, které mají svoji oporu v nábožných textech.
A jak je to s dětmi? Milé sluníčkové dámy, jak se vám líbí skutečnost, že vám od 7 let děti nepatří? Jak se vám líbí skutečnost, že vám manžel dceru prodá a vás se ptát nebude? Jak se vám líbí skutečnost, že vaši devítiletou dceru bude souložit její o mnoho starší manžel? Samozřejmě, že to tak bude. Prorok Mohamed to totiž dělal, takže je to tak správné, a tak touto cestou půjdou a jdou další. Jak se vám líbí, že vám bude rozkazovat váš sedmiletý syn? Ano, bude vám rozkazovat, protože je v nepřítomnosti otce pánem domu, a tedy i vaším.
To mě dostává k otázce další, k postavení žen. Naprosto neoddiskutovatelnou skutečností je fakt, že žena je vnímána jako méněcenná, je majetkem a tedy podřízenou muže. Co to znamená v praxi? Muslimové razí heslo, že žena je nositelkou cti a muž ochráncem cti. To znamená, že všechno, co žena udělá, musí být schváleno mužem. Kdyby jednala podle své vůle a rozumu, ohrozila by čest muže a rodiny. Také to znamená, že nezahalená žena, tedy žena ukazující svoji přirozenou ženskost, opět uvrhuje v opovržení svoji rodinu, ale dává tím také signál, že je vhodným (a islámem přesně definovaným) objektem ke znásilnění a zotročení. Toto jsou skutečnosti přesně popsané v islámských textech. Stejné texty popisují kdy, kam, jak a čím bít ženu. Stejné texty popisují, jak podřadné postavení má z hlediska dědického práva, manželského práva i práva rodičovského. Stejné texty vedou k tomu, že v islámu je za znásilnění trestána přísněji žena. Ta žena, která nemá fyzicky možnost se muži ubránit, ta žena, pro kterou znásilnění představuje trauma na mnoho let, jenže ta žena „dala muži ke znásilnění podnět, vyprovokovala ho“. Jak? Jenom tím, že existuje. Ano, žena v islámu je velmi cenná, jinak by ji asi nikdo nekupoval. Ale čím je cenná? Jen a výhradně svojí dělohou a vaginou. Je to věc, která muže obslouží, vždy a za jakýchkoliv okolností (vyjma menstruace) mu podrží (v manželství totiž NELZE ženu znásilnit) a bude rodit, rodit a rodit.
A ženská obřízka? To mrzačení ženských orgánů způsobem, jaký snese jen velmi silný žaludek? Že nemá oporu v islámu? Má i nemá. Není nikde zanesena, jenže v souvislosti s útiskem žen, jejich názorů, tužeb a citů dochází takto i k potlačení sexuálního prožitku. Přece žena není dostatečně dobrá k tomu, aby měla hezký život. TO JE ISLÁM.
Je toho mnohem více, ale o tom snad jindy. Otevírá se mnoho témat, o přirozené lidské submisivitě a dominanci, o snadnosti života pod taktovkou ideologie, o řízení auta, o hlasitém smíchu, o líbání, o zvířatech, o halal, o sexuální frustraci a těhotné ruce atd. atd. Je toho moc a vším se islám zabývá.
Na závěr řeknu jen to, že já nechci žít v islámském světě. Nechci chodit zahalená, nechci přijít o děti, nechci poslouchat muže vždy a za jakýchkoliv okolností, nechci přijmout fakt, že je legitimní rozšiřovat islám násilím, nechci tím, že mlčím, podporovat všechna zvěrstva, která islám přináší. A budu křičet, budu čelit urážkám, že jsem nácek, fašista a fob... Budu, protože já tu rodinu mám a takovou budoucnost jí odmítám připravit.
Tak tu budeme mít islám. No a co? Nebudeme! I kdyby nás to mělo stát život. Protože pokud islamisté (a příčí se mi toto umělé slovo použít, protože „islamista“ neexistuje, je to prostě jen muslim plnící své povinnosti)... pokud islamisté vyhrají, ten život nás to stát bude. Protože další jinou a jedinou možností je islám přijmout. A to já nikdy neudělám.
Převzato z Buresovamarkova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky.