24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Nikomu se nezavděčíš

Denně se na nás hrne tolik informací ze všech stran, že se v nich snadno utopíme. Co je podstatné a co ne? Připadá mi, jako bychom přes média jen soutěžili v číslech a počtech obětí... Takže takhle si to pokouším ujasnit já:

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kalina 11.4.2020 19:09

Ahoj Dádo. Jestli to budeš číst, tak pro tebe: příroda musela dovolit člověku tento obrovský rozvoj neboť potřebovala napravit velkou chybu, které se dopustila, když uskladnila obrovská kvanta uhlíku ve formě uhlí a vápence a tak téměř zastavila cyklus C ->CO2 a tím i bouřlivý rozvoj života na planetě.

Možná že "živá" příroda potřebuje právě člověka, aby přežila - odvrátila dopad dalšího asteroidu, který by mohl být ještě fatálnější než ten co zamával s dinosaury. ještě na to však nemáme.

Všimni si, že i někteří dinosauři se postavili na zadní a mohli třeba využít přední nohy k vytváření a používání nástrojů. Možná tady mohli běhat "indiáni", kterým by rostly pérové čelenky přímo na hlavě. :-)) Třeba jsme už její druhý pokus!! Tak si to nepokazíme.

J. Vlček 11.4.2020 15:32

Paní Emingerová, napsala jste to moc pěkně. Arnošta Lustiga jsem měl vždycky rád a myslím si, že i on by vás za článek pochválil.

Podnětná a inspirující je myšlenka sjednocení všech sil k táhnutí za jeden provaz, obzvláště teď, v době ohroženi každého z nás nebezpečnou nákazou.

Bylo by to jistě hezké a odpovědné, kdyby se projevila jednota v tomto ohledu, ale toho naše politické strany prostě nejsou schopny. Všechny jako by žily v přesvědčení, že vymezovaním se, a hledáním chyb u toho, kdo se snaží nás před nákazou ochránit, získají body u voličů. Opak je zcela jistě pravdou.

Š. Hašek 12.4.2020 10:13

Určitě!

F. Svoboda 11.4.2020 9:47

Příklad k bodu "Nikomu se nezavděčíš ". Bydlíme uřeky, která zhruba jednou za 20 let se rozvodní, tedy míním opravdu velikou povodeň, kdy průtok v řece je mnohem výš než počátek 3. povodňového stupně. U řeky mám zakrytované čerpadlo, které je tam trvale instalováno. Při první velké vodě, kterou jsem zažil v 70. letech bylo čerpadlo pod vodou, což znamenalo jeho generálku včetně převinutí elmotoru. Od té doby průtoky v řece i jejich prognosy hlídám, aby k podobné události již nedošlo. Počátkem letošního století na jaře po dlouhé době začala rychle stoupat voda a když dosáhla i přesáhla hranici 2. stupně, tak jsem rychle čerpadlo odmontoval a odvezl do bezpečí. Další rok se situace opakovala a dle průběhu povodně v minulém roce jsem zůstal klidný a čerpadlo zůstalo rovněž v klidu na svém místě. A hle najednou voda stoupla tak rychle, že přístup k čerpadlu již byl nemožný a nakonec povodeň dosáhla opět hodnot ze 70.let a čerpadlo bylo zase zničené. Tato zkušenost naznačuje, že i případná předběžná opatření na možné pandemie nelze správně odhadnout a částá kritika není vždy na místě.

Dnes je u nás situace taková, že čerpadla mám 2 stejná a v případě poruchy je vyměním.

A. Jaroš 11.4.2020 10:52

Metoda, kterou jste pane Svobodo vyvinul se používá v chemických a jiných provozech a má 2 varianty. a)teplá - když je náhradní čerpadlo na místě a je plně funkční a stačí ho jen tlačítkama spustit , včetně správné polohy všech ventilu, ale je tu úskalí,to by vám moc nepomohlo, měl byste zatopená 2 čerpadla

b)studená, t.j. náhradní čerpadlo je dobře uložené ve skladě a v případě potřeby se namontuje místo poškozeného, má to však taky úskalí, nesmíte si z toho náhradního vypujčit náhradní díly na to co je v provozu a tím si znefunkčnit to náhradní, nevěřil byste, jak je někdy těžké odolat a nevypujčit si z rezervního stroje součástku aby se udržel chod toho provozního a tím si znefunkčnit ten náhradní, pozor na to!

F. Svoboda 11.4.2020 20:22

Používám samozřejmě studenou variantu - uložené čerpadlo je po generálce.

F. Houžňák 11.4.2020 9:23

No, argumentace pod bodem "Příroda si vždycky poradí" je samozřejmě zelenoideologická kravina.

P. Moravčík 11.4.2020 9:46

Príroda má skutočne mechanizmy, ktorými reaguje na vznik nerovnováhy, aj keď pre nás môžu byť krajne nepríjemné. Zákon akcie a reakcie platí aj v biológii. Alebo som Vás zle pochopil?

F. Houžňák 11.4.2020 10:24

Obávám se, že jste mě skutečně pochopil špatně. Jistě, že příroda (míníte asi příroda živá, nikoliv šutry) "má skutočne mechanizmy, ktorými reaguje na vznik nerovnováhy", ale to v tomto případě nelze uplatnit. Použiju metody otázek: Co má být podle vás v případě coronaviru akce a co reakce a proč? Co je ta nerovnováha a co ten mechanismus? Prosím o uvedení kausalit, nikoliv o filosofické úvahy. Já tam žádné kausality nevidím, ale vy možná ano.

P. Moravčík 11.4.2020 10:41

im, ale neviem, či Vás uspokojím :-). Podívajte, evolučný (či devolučný) tlak sa vždy snaží nájsť neobsadenú ekologickú niku. Tak ako svojho času zaskočil svet fakt, že jedno z mála miest nevyužitých parazitickým biologickým agens (obranný systém proti ich vniknutiu do organizmu) je napadnuté HIV, tak sme "prekvapení", že sa objavilo agens, ktoré využilo slabú alebo nulovú obranu proti koronavírusu. Nerovnováha je v tomto prípade neexistencia adekvátnej protiváhy proti adaptujúcemu sa parazitovi. Mechanizmus akcie a reakcie opäť po čase nastolí prijateľnú rovnováhu a po čase sa nájde znova niečo, čo si nájde priestor na uplatnenie. Je to dosť komplexný proces a toto je len veľmi zjednodušený pohľad na vec. Dúfam, že som odpovedal na Vašu otázku. Inak by som mohol uviesť príklady vzniku a riešeniu nerovnováhy v mikrosvete baktérií, ale v podstate by som len uvádzal podobné príklady.

F. Houžňák 11.4.2020 11:32

O nějaké uspokojování nejde. Máte to celé poněkud špatně. Zaprvé, "nika" znamená fakticky "nevyužitý zdroj potravy", a my jsme už docela obsazeni a využiti. Zde se, když už, jedná spíš o kompetici, ale ani to ne, infekce vším možným probíhají paralelně a víceméně nezávisle. Pro boj s viry, ať už s tímhle nebo s jinými, jsme vybaveni imunitním systémem, který, jak vidíme, i s tím současným virem bojuje docela úspěšně, a to podle stupně individuální zdatnosti. Kdyby tomu tak nebylo, šířil by se virus daleko rychleji a smrtnost by byla daleko vyšší. O nějaké nulové nebo slabé obraně tedy nemůže být ani řeči. Tudíž zde žádná "neexistencia adekvátnej protiváhy proti adaptujúcemu sa parazitovi" není, protiváhou je náš imunitní systém. Ten si, jak vidíme, v naprosté většině případů s virem poradí. Pokud podlehne, je to buďto jeho špatnou funkcí (oslabení jinou nemocí nebo léčbou) nebo přetížením (jiné, paralelní onemocnění, nebo vícenásobná, opakovaná, masivní infekce virem). Jistě že imunitní systém pracuje na základě akce a reakce, ale to až v posledním stupni, je na to totiž předem připraven, svojí existencí a strukturováním. Taktéž se jedná o akci a reakci na úrovni individua a nikoliv populace, imunitní systémy individuí spolu totiž nekomunikují. Vaše úvahy mi přijdou ne jako úvahy biologické, ale jako úvahy filosofické, vycházející z populárních představ o tom, jak (mikro)organismy a viry fungují, které ovšem nejsou zcela přesné. Ale klidně, pokud vás to baví, uveďte "príklady vzniku a riešeniu nerovnováhy v mikrosvete baktérií", já jsem totiž mimo jiné mikrobiolog, třeba se něco dozvím.

F. Houžňák 11.4.2020 11:44

A jenom bych opakoval své otázky, na které jste neodpověděl: Co má být podle vás v případě coronaviru akce a co reakce a proč? Na otázku, co je ta nerovnováha, jste sice odpověděl, ale tak to není, viz moje odpověď. A co je ten mechanismus? Smysl mých otázek je to, abychom si ujasnili, o co vlastně jde.

P. Moravčík 11.4.2020 14:07

Naozaj neviem ako odpovedať, aby som Vás uspokojil. To ako ste definoval niku je správne, ale zabúdate, že v prírode ide o potravu primárne ako zdroj energie k rozmnožovaniu a uchovaniu genetickej informácie. Ja sa nebavím o sile imunitnej odpovede. Biologická agresia infikovaním organizmu nikdy nemôže byť absolútna. Ak živé (či živomŕtve) organizmy vznikli na rovnakom základe dedičnej pamäti, nikdy nemôžu jeden agresívny organizmus vyhubiť celý druh. Funguje tu reakcia na útok - obrana organizmu. Netvrdím, že tu nie je imunologická odpoveď, súhlasím s Vami, je to ale reakcia na úrovni indivídua, populácia predsa nie je jednoliaty biologický systém. Keď špendlíkom pichnem oána Lenca, vy nevykríknete. Mor sa začínal šíriť spočiatku nezvládateľne (bez ATB), hlavne ak prešiel do fázy šírenia infekcie vzdušnou cestou, potom infekčnosť postupne slabla a populácia prežila, síce za cenu hekatomb, ale prežije. Vznik odolnosti má rôzne nároky na čas, dlhšie to trvá, ak je antigén neznámy, ale stále to je akcia a reakcia. Vieme, že na koronavírusy náš IS pripravený nebol, preto to rýchle šírenie a v závislosti od veľkosti infekčnej dávky aj letálny koniec. Máme šťastie, že vírus nie je agresívnejší. Ako každý parazit, ak chce prežiť, nemôže zlikvidovať svojho hostiteľa, inak sa mu stane to čo vírusu kiahní (neštovic) - ostane v uložených kultúrach - ak ešte v Číne nebehá, viem, že po oficiálnej eradikácii sa našli populácie v okrajových oblastiach Číny, kde boli zaznamenané čerstvé ochorenia. Takže akcia a reakcia v prípade koronavírusu je v tom, že sa objavil vírus, ktorý pasážovaním na ľuďoch získal schopnosť množiť sa v našich bunkách, ale imunitný systém sa s rôznym úspechom pokúsil invázii neznámeho čeliť. To predsa nespochybňujem. Myslím, že máte skôr problém akceptovať termín skôr fyzikálny ako biologický - akcia a reakcia, ale to je záležitosť označenia, nie podstaty.

F. Houžňák 11.4.2020 15:19

"Vieme, že na koronavírusy náš IS pripravený nebol" - ale byl, viz nízká smrtnost. Ostatně koronaviry jsou celá rodina virů, a patří k nim i "nachlazení" neboli common cold. Zbytek vašich vývodů je jenom voľajaký zmätený. Říkal jsem, že na filosofování nejsem moc zvědavý. Nazdar.

P. Moravčík 11.4.2020 15:32

A čo myslíte pod tým "voľáky zmätený"? Vy tvrdíte, že smrtnosť je nízka, ja si to nemyslím - vec názoru. Ostanem pri svojom, viete už len z Vašeho pojatia zmyslu termínu "ekologická nika" je jasné, že sa nezhodneme. Inak 35 rokov som pracoval na odbore klinickej mikrobiológie, úsek vzdušných nákaz (absolvoval som prírodovedu, odbor biológia, tak mám aj všeobecný prehľad, aj keď už pomaly 40 rokov starý). Toto nie je common cold skupina, pán kolega. Na nádchu sa nezomiera. A toto nie je SARS alebo MERS - nakoniec u nás sa tuším vôbec nevyskytli. Nazdar.

F. Houžňák 11.4.2020 16:11

No, nevím, myslíte, že tadyhle kecají? Já virolog nejsem, ale docela bych jim to věřil. Povězte, poučte, proč jim to nevěříte:

https://www.niaid.nih.gov/diseases-conditions/coronaviruses - Coronaviruses are a large family of viruses that usually cause mild to

moderate upper-respiratory tract illnesses, like the common cold. However, three new coronaviruses have emerged from animal reservoirs over the past two decades to cause serious and widespread illness and death.

P. Moravčík 11.4.2020 16:34

Ale nie, to je v poriadku, ale jedná sa o skupinu spôsobujúce ľahké ochorenia horných dýchacích ciest. Tá nová divočina napadá spodnú časť (ako SARS a MERS). O tomto hovorí posledná veta. Inak som sa v praxi stretal len s "mild to moderate upper-respiratory tract illnesses, like the common cold".

Akurát, že my sa "chytili" pri bode Príroda si vždy poradí. Trochu sme si zabehli.

V. Církva 11.4.2020 18:24

Pane Houžňák. Vy jste takový nějaký složitý a nepochopený člověk. Moc se v tom plácáte a teoretizujete. Kdyby jste jasně a stručně definoval, o co Vám jde, byl by jste pochopen. Vy to ale komplikujete a tak podle mne ani nemůžete dojít k závěrům.

V přírodě skutečně nějaká rovnováha je. Ale projevuje se všelijak. Příroda si například nějak vyřeší přemnožení druhů, třeba nemocemi. Příroda je samozřejmě i imunita atd. To je protipól virů a onemocnění.....

Ale o co Vám jde to nevíte ani Vy sám.

F. Houžňák 11.4.2020 19:11

Pane Církva, já především nepodléhám iluzím, že se tady dá něco řešit a už vůbec ne vyřešit. Abych vám vyšel vstříc a definoval, o co mi jde: mým primárním cílem je pobavit se, mým sekundárním cílem je se eventuelně něco dozvědět, a jak jste si jistě v průběhu měsíců a let mohl všimnout, dělá mi radost vypichovat a více či méně jízlivě komentovat nepřesnosti a nelogičnosti v komentářích místních diskutérů. A že jich je. Ani se v ničem neplácám, ani neteoretizuju, naopak. Všimněte si, že se držím konkrétna a v tom smyslu kladu otázky, projděte si třeba tento thread a uvidíte. Jestli budu pochopen nebo ne, je mi docela volný, abych použil hovorové fráze. To, co říkáte v druhém odstavci, je víceméně pravda, až tedy na to, že "příroda" nic neřeší, není to totiž entita nadaná nějakou inteligencí a sledující nějaký cíl. To jsou právě ta pseudofilosofická tvrzení, naplňující mě chutí k jízlivým poznámkám na adresu autora. Imunita taky není žádný protipól ničeho, je to prostě jeden z obranných mechanismů živých organismů proti jiným živým organismům, pomáhající splnit základní cíl těchto organismů. A tak dál.

F. Houžňák 11.4.2020 21:03

Omlouvám se, pokud jsem se vás nějak dotkl. Když si to pročítám znova, máte asi v ledasčems pravdu, ale mně se nechce to rozebírat a odpovídat. No hard feelings, I hope. Mějte se pěkně.

P. Moravčík 11.4.2020 22:51

Ale vôbec ste sa ma nedotkol. Sedím už týždeň v domácej karanténe po návrate z Čiech, tak mám čas vypisovať. Napriek tomu si myslím, že sme sa len presne nedokázali vyjadriť to čo chceme :-). Neoznačil ste ma za blba, osla, komunistu atď., tak sa nič nedeje. Pekné Veľkonočné sviatky, pán Houžňák.

J. Kanioková 11.4.2020 14:21

1*****

R. Langer 11.4.2020 10:30

Přesně tak. Takhle "rovnováha" fakt nepracuje.

J. Jurax 11.4.2020 14:36

Není. Ono je to samoregulující se systém.

Akorát že někdy si poradí tak, že z kvetoucí zahrady vznikne poušť.

Š. Hašek 12.4.2020 10:21

Zde poznamenám, pane Houžňáku, že ač "nezelenoideolog", ..... ta věta "Příroda si vždycky poradí", vyjadřuje přesně dění na naší Zemi. Dle mého názoru.

Samozřejmě, vypadá to drsně, ale jsme tady zatím proto, že "příroda uznala za potřebné", abychom tady byli. A zvládáme soužití se Zemí/přírodou.

Nebazírovat na slovíčkách!!!

F. Houžňák 12.4.2020 10:41

I když zpravidla stáváme na stejné straně, dovolím si váš komentář z cvičných důvodů po svém způsobu rozebrat, sine ira et studio: zaprvé, nevyjadřuji se k samotnému nadpisu odstavce, ale k argumentaci pod tímto nadpisem uvedené, jak explicitně ve své poznámce píšu ('argumentace pod bodem "Příroda si vždycky poradí" je samozřejmě zelenoideologická kravina'). Takže jste se svou kritikou hned od začátku zcela vedle. K samotnému nadpisu není třeba se vyjadřovat. Tak, jak to autorka zjevně myslela, je to antropologizující ideologický nesmysl, a samo o sobě je to prostá tautologie. "Příroda" je totiž soubor všech dějů okolo nás, včetně nás, že ano, a prostě je a chová se podle existujících fyzikálních (všecko je vlastně fyzika) zákonů. Nemá ani účel, ani cíl, ani nějakou řídící inteligenci. Velmi výstižně je to popsáno ve Švejkovi onou říkačkou "Ať si bylo, jak si bylo, vždycky jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo". Ostatně to i sám píšete. Já samozřejmě trvám na tom, že argumenty autorky pod dotyčným nadpisem jsou typická zelená ideologie, používající klasických náboženských argumentů, totiž trest za "špatné" chování.

Š. Hašek 12.4.2020 10:55

Uznávám, že věty, v tom odstavci zvolené autorkou, jsou "poněkud moderno aktivistické".

Souhlas s pojmem příroda jako soubor dějů a vazeb. Ale z toho mi plyne i "možnost regulace počtu člověčích účastníků toho souboru (Země), samou Zemí".

Možno i počítat s počínáním politiků, neboť i ti jsou součástí všech dějů. Dokonce, "pokud si naséřu do vlastního hnízda a celá ves vymře na tyfus", možno brát jako ""trest"". Celkem velice jednoduchá věc na základě jedné zpětné vazby.

Hezký zbytek Velikonoc!

F. Houžňák 12.4.2020 11:12

"Regulace" předpokládá nějaký cíl, třeba konstantní otáčky, koncentraci, počet ap. To v tomto případě není dáno. "Země" už nereguluje vůbec nic, není to myslící entita s nějakým cílem. Když vaši myšlenku rozvinu, naskýtá se otázka: jaký je ten správný počet lidí na Zemi, a proč zrovna ten?

Š. Hašek 12.4.2020 13:13

Pokud to krapet zjednoduším, tak počet lidí na Zemi (vůbec neexistuje "správný" počet lidí na Zemi, úplně stejně jako "správný počet pampelišek na louce") bude do budoucna podle všelikých křivek, růst nade všechny meze si může představit jen -sohorova-. A poklesu počtu obyvatel, i dramatickému, se bude divit jen Moravec. Moravec se diví i pondělku po neděli.

Zkráceno.

Písemná diskuse jest poněkud ......

Někdy stačí slůvko, a to postačí k tomu, že my dva tady jen "konstruujeme mimoběžky". Těsně se míjející.

P. Lenc 11.4.2020 9:00

Dobré, čtivé, rozumné.