Třeba to nejsou tak úplně nesouvislé úvahy, protože mne napadají současně. Třeba kůrovcová kalamita na Šumavě. To je téma probírané už léta a dodnes se neumím postavit na jednu ani na druhou stranu. Snad symbolicky byla poslední bitva, mezi stoupenci kácet a mezi stoupenci nezasahovat, svedena v lesích na místě zvaném Na Ztraceném. Zapamatoval jsem si ale charakteristiku v článku od odborníka, kterého si vážím. Týká se "tohoto Bohem a Němci opuštěného a dlouhou dobu zadrátovaného území Šumavy".
Uvědomil jsem si, že kdyby nebylo odsunu Němců, nebylo by kůrovcové kalamity na Šumavě. Připustil jsem si, že jsme těm Němcům ublížili. Vlastně i ve mně ještě zůstává nálepka "Sudeťák" jako něco opovrženíhodného. Vždyť to ale byli především lidé; "nestřílejte, jsou tady lidi!". Ostatně, byli to rasově čistí Němci? Udělejte si výlet na Šumavu jako cyklisté nebo lyžaři, vyjeďte na místa, kde se rozkládala obec Knížecí Pláně. Najdete tam pomník, který kupodivu nese jména padlých a pohřešovaných nejen z první, ale i z druhé světové války. Jsou tam hojně zastoupená počeštěná jména a jenom za 2. světovou válku napočítáme sedm Pribilů.
Ještě horší je, když si tam uvědomíme, jak jsme prohospodařili bohatství, které nám tu po odsunu Němců zůstalo. Odsunem jsme toho víc zplundrovali, než zvelebili. O to milejší mi přijde, když se v minulých volbách na presidenta dostane aspoň do finále kandidát, který měl tu odvahu promluvit pravdivě o tom, co jsem si v duchu nechtěl moc připouštět. Je dobře, že je stále mnoho těch pamětníků, kteří ho volili proto, že se dokázali s jeho názory ztotožnit Pochopitelně je oblíben i mezi mladými, ti už tuhle skvrnu na svědomí nemají.
Třeba je to podobné s pohledem na Palachovo hrdinství. Jan Palach nebyl oslavován hned po posledním převratu. Veřejnost byla tehdy ovlivňována hlavně lidmi, které Palachův čin nechal v lhostejnosti a v hloubi duše se za to stydí. Zato dnes, kdy už je dost mladších, kteří u toho nebyli, začíná doba oslavovat hrdinu.
Je důležité, když stále víc lidí si uvědomuje, že odsun byla křivda a Palach byl hrdina. Je důležité, aby se lidé nebáli pravdy. Třeba bude pak stále víc lidí lepších.
Svým způsobem chápu presidenta Klause, když tvrdí, že jeho předchůdce byl extrémista. Podle Klause Havel chtěl bořit stávající lidský řád. To by opravdu nešlo, to by se museli zbořit lidi. Klaus se ale k tomu vyjádřil ne jako odborník, jen jako politik: Přesněji řečeno Havel chtěl, aby lidský řád byl lepší. Možná to ani nejde, přesto myslím, že stojí za to usilovat, abychom byli lepší.
Třeba tím, že vinu za naši dnešní mizérii nebudeme svalovat na Havla a spol., tím si stejně nepomůžeme. Bude lepší, když si uvědomíme, že tam, kam jsme se dostali, dostali jsme se vlastní vinou, ani Havlovou, ani Klausovou, ani žádnou jinou. Je důležité, abychom se nevyhýbali pravdě.
Třeba je to smutná historická zkušenost našeho národa, to vyhýbání se pravdě. Vezměte si Jana Husa, všichni nás učili, jaký to byl hrdina, ale na druhou stranu, dotáhl to s pravdou jen na hranici. Třeba bychom se dnes měli dostat dál.