Tak zněl vzkaz obyvatelstvu od ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. V nemocničních ambulancích by se teď dal čekat příval občanů s poleptanými ústními dutinami – připomenu scénu z filmu Obecná škoda. Pan řídící učitel tam nabádal žactvo, aby neolizovalo v mraze kovové zábradlí, a vzápětí musel školník kýblem horké vody osvobozovat přimrzlé neposluchy.

Páně ministrův výrok jistě vyvolá pozornost i u někoho jiného než u mne. Nejsem si jist, zda žijeme opravdu v době postfaktické, zcela jistě však žijeme v době výrokové. Činy nejsou zdaleka tak zajímavé jako výroky, ty lze citovat, obracet, zesměšňovat a rozebírat a každý pochopí, o čem jde řeč.

Výrok Nepijte kyselinu chápu jako vážně míněný apel na lidskou soudnost. Navzdory mínění odborníků se vláda nepokusí protáhnout nouzový stav, který vyprší o Boží hod. Tím pádem padá policejní hodina o desáté večer, ta dosud platí. Když tedy policejní hlídka transportovala indisponovaného prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka ve tři ráno na záchytku, nabíledni byla otázka, kdepak asi tak vydatně nakoupil. Po pětadvacátém padla povinnost restauratérům dát ve dvaadvacet hodin židle nohama vzhůru. Mohou jet dál, jak to mají kde zavedeno, do tří do rána nebo ještě déle.

Bude se to smět, ale nedělejte to, vyzývá ministr zdravotnictví. Nepořádejte večírky. Říká doslova: Neplánujte to, je jedno, jestli bude nebo nebude nouzový stav. Pokud to uděláte, tak to vysoce pravděpodobně povede je zhoršení situace v lednu a nás pak budou čekat začátkem příštího roku velmi tvrdá opatření – taková jsou jeho slova.

Je to apel na lidskou soudnost. Apel typu „nepijte kyselinu“ nebo „neolizujte v mraze zábradlí“. Apel typu „chovejte se jako dospělí lidé, kteří vědí, jak se chovat za situace, kdy je všude kolem nás vysoce aktivní nákaza“.

Vláda volí ze dvou možností.

Mohla si říct: budou Vánoce a pak Silvestr, to se lidi slejzají a ožírají, tak jim to zatrhneme a zakážeme jim vystrčit nos a přistřihneme covidu trochu křidýlka.

Místo toho řekla: budou Vánoce a pak Silvestr, tak lidi vyzveme, aby se moc neslejzali a neožírali; zatrhávat jim nic nebudeme, ale msto toho jim doporučíme, aby letos raději nikam nestrkali nos a když to udělají, covid bude mít přistřihnutá křidýlka.

Je to apel a zároveň sociální experiment. Uvidíme, jak na apel zareagujeme. Já si tedy myslím, že se budeme slezjat a budeme nasávat a čísla po Novém roce raketově vyletí nahoru a všude se bude psát, že vláda zanedbala a zaspala a odhlédla od názoru odborníků a že by měl ministr Válek jít od válu. Takový je můj odhad, že to dopadne. Odhad předpokládá nejistotu.

Jedna jistota zde ale je. Pokud to dopadne tak, jak si myslím, že to dopadne, bude to první a poslední apel na soudnost české veřejnosti, jakého si tato nová vláda v budoucnu kdy troufne.

LN, 20.12.2021

****************************************
ULTIMUS
Nový román Ondřeje Neffa

Na odvrácené straně Měsíce stojí Ultimus, vězení pro nejhorší zločince obydlených světů. Sem přijíždějí Kuba Nedomý a Dědek Čuchák, starožitníci se sídlem v Arkádii, v roli robotických specialistů.
Měl to být nejlepší kšeft jejich života. Vyklubala se z toho bouda, kterou jim nastražil jejich dávný kamarád, policejní hlavoun Mantella. Spadli tam do spárů nejmocnější zločinecké organizace Lunárního společenství. Stojí proti všem - proti zločincům i dozorcům, proti robotům i proti zmutovaným paraorganismům i proti toxickému šrotu, který se vymknul kontrole.
Když pak se do toho vloží africká vražedkyně Kombopi, dá se čekat, že bude hodně dusno...

Nový román z cyklu Arkádie je napínavý i humorný, jak už dobrodružství obou nehrdinských hrdinů bývají. Příběh volně navazuje na předchozí svazky Měsíc mého života, Rock mého života a Hvězda mého života. Vydal Myster\ Press, k dostání všude včetně Alzy.