O jakou chybu vlastně jde a jak velká chyba v úvaze to je?

Pro začátek pár úryvků ze nedávn0ho článku na serveru Novinky.cz:

„Jeden z posledních výzkumů si proto vzal za úkol zjistit, jak dalece umějí děti zacházet s počítači, a jaké jsou jejich počítačové znalosti v poměru s běžnými věcmi, které se v daném věku učí.“

„Stále více dětem nedělá problém zapnout počítač a pracovat v nějakém základním programu, co se ale týče například jízdy na kole, jsou jejich výsledky daleko horší.“

„Vcelku znepokojivým výsledkem bylo zjištění, že sedm z deseti dětí ve věku dva až pět let hraje počítačové hry, pouze dvě z deseti ale zvládají v témže věku plavat bez pomoci.“

„Z dítěte pak možná vyroste odborník přes IT technologie.“

Možná, že někdo dokonce řekne: kde je jaká chyba? ... vždyť je to správná úvaha. Chci však prokázat, že to chyba je a to veliká natolik, že stojí za zamyšlení.

Když se dítě přejídá, málokdo řekne, že z něj bude dobrý kuchař nebo dokonce specialista na výživu. Když se dítě moc často dívalo na televizi (v předpočítačové éře), nepsalo se, že z něj bude herečka, režisér nebo dokonce specialista na elektroniku (což by ale bylo až nejtypičtější zkratové spojení). Že ale z dítěte, brouzdajícího po internetu a hrajícího hry, bude odborník přes IT technologie, se kupodivu zdá být přijatelným argumentem, byť je tam ono kouzelné slůvko možná.

A chyba je dvojí, ta jedna snad už vyplývá z kontextu. Jde mi ale navíc o tu druhou, skrytější. Snad, jako berličku, když se objevily první kalkulačky, ozvaly se hlasy, že je zbytečné se učit „kupecké počty“ – sčítání a násobení, vždyť kalkulačku může mít prakticky každý. Obdobně a násobně víc je to s informacemi na internetu. Ne dosti na tom, ještě se IT technologiím, zcela bezdůvodně, snad z přirozené touhy po bezpracných – pohádkových – jednoduchostech, přisuzují vysněné schopnosti. V rámci objektivity je však k tomu nutno připustit, že vedle toho snění figurují také neslušné marketingové sliby.

Pro ilustraci např. elektronická zdravotní knížka IZIP. Viděl jsem Hyde Park na ČT24 jak s ředitelem firmy dodávající a provozující IZIP, tak s poslancem M. Šnajdrem. Sám u nich nejsem schopen rozlišit poměr mezi marketingovými sliby a pohádkovým přáním – i když se nemalá míra podjatosti nabízí, vždyť se jedná o miliardu Kč. Že je ale řada občanů náchylná takovým přáním podlehnout, je až tristní.

Dnes si už snad nikdo nemyslí, že pokud bude psát román na počítači, bude lepší, než velikáni literatury, kteří je psali brkem. Ale jiné „sny“ sníme dál. A není to jen IZIP, rovněž se sní sny (a jiní si mastí kapsy) Czech Point, Opencard a podobně. Aby mne snad ale někteří nepodezírali ze zaujatosti či neznalosti – zabývám se informatikou již od dob, kdy ještě většina lidí nevěděla, co je počítač, a troufám si něco o tomto oboru vědět. Avšak velmi nerad slyším, když se očekávají cíle tak nereálné (tedy pro někoho až příliš reálné – pro všechny, kteří se neslušně obohacují).

Samotné počítače či IT technologie neudělají pořádek ani ve státní správě, ani ve zdravotnictví, ani v hospodaření hlavního či jiného města. Obávám se však, že pod vlivem mixu výše zmíněného až příliš mnoho našich spoluobčanů takovou počítačovou spásu očekává. A počítače jsou stále dokonalejší a spása nepřichází (pro znalce Kargo kultu – ocelový pták nelétá). Tak kde je chyba? V tomto případě se nejedná o chybu v úvaze o IT – technologie jsou jen kulisou. Jde o vážnou chybu v logice obecně.

Konzervativní strana