SPOLEČNOST: Nejde o otevírací dobu, jde o svobodu
nákupní vozík foto: Neviditelný pes
Sám osobně nenakupuji často v supermarketu v neděli či dokonce o státních svátcích, spíše občas, a eventuelní zavření obchodů v tyto dny by mne prakticky nepostihlo. O ostatních aspektech tohoto opatření strany a vlády – pardon, parlamentu a senátu ČR - se toho napsalo hodně, to, co mě na tom bolí, ale kupodivu ne.
Jedinou výhodou současného stavu obchodní sítě u nás je, že člověk, když potřebuje něco nakoupit, nemusí přemýšlet, zda a který supermarket v okolí má či nemá otevřeno - prostě má! Jen v noci nemá otevřeno každý, pochopitelně, volný trh nebo hospodářská soutěž (podle toho, jak to chcete pojmenovat) již dávno zařídily, že všechny obchody by se v noci neuživily.
Prožil jsem čtyřicet jinak nejlepších let svého života v bolševické totalitě a jestli jsem něco ocenil po roce 1989, byla to svoboda. Samozřejmě, možnost volného výjezdu do zahraničí je nesrovnatelně důležitější než nějaká otvírací doba obchodů, ale pro ty, kteří si to neuvědomují, mám pro ilustraci jeden příběh z vlastního života.
Na konci devadesátých let jsem několik let začal pravidelně jezdit pracovat do Vídně. Opakovaně jeden týden tam, tři týdny doma, podrobností netřeba. Dobu konsultací s vídeňskými kolegy bylo samozřejmě nutno co nejlépe využít, a tak jsem v práci běžně končil v 18 až v 19 hodin. Na každodenní večeři v restauraci jsem se tehdy necítil nejen finančně, ale ani jinak mne to nelákalo. Koupil jsem si tedy obvykle někde něco k snědku a snědl doma. Tedy obvykle. Když se mi to stalo poprvé, nestačil jsem se divit - všechny obchody v okolí mého bydliště, ale i dále, prostě zavíraly v 18:00 hodin. Jako u nás za socialismu. Koupit cokoliv po šesté hodině - jedině tak něco oschlého v kiosku u benzinové pumpy.
Bylo to teprve osm či devět let po sametu a já si najednou připadal o dvacet a více let mladší - jako v našem reálném socialismu. Jistě, socialismus tam přímo neměli, spíše jen nějaké silné zaměstnanecké odbory a delší éru parlamentní demokracie než u nás. Ale kterých zaměstnanců byly ty odbory? Těch nakupujících asi ne.
Proto prosím pozor: Otevírací dobou obchodů to jen začíná - končí to cenzurou a omezením volného pohybu.