Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

povoleni eutanazie

Situace pani byla jiste velmi slozita a zaslouzi soucit i pochopeni.

Nelze vsak odsuzovat soudce za to ze rozhodli v jednotlivem pripade tak jak rozhodli. Vzdyt ona vlastne zadala poslete me na smrt.

Re: povoleni eutanazie

Vymlouvat se na dar života je alibismus. Ne vždy musíme dar akceptovat, to platí obecně. Viděla jsem mnoho bolesti, utrpení, do nebevolající úpění . To není jen o fyzické bolesti, o kterém se říká, že je dovedeme tišit, není to vždy pravda.  Až jste tam, ktde ta hrůzná tragedie lidské golgoty probíhá a lékaři s falešné humanity, alibismu dále podávají léky na př na podporu srdeční činnosti, aby tomu mučedníkovi trýzeň prodloužili.....Kdo neviděl ty zoufale prosící oči, které čekají o vysvobození smrti, vůbec nemají právo vést tuto diskuzi. není to jen o bolesti fyzické, člověk, který přišel o jakokoliv důstojnost, žije s pocitem zrůdy a bojí se sám sebe v zrcadle, kdy vlastně ztratil svoji lidskou podobu i identitu. Kdo u toho nebyl, kdo jenom kousek nenahledl to takto trpící duše, a celé bytosti nemá právo o tom diskutovat. Dar života je cenný, ale člověk má právo vypovědět tento dar, za určitých okolnosti, jen on má právo na své bytí, či nebytí. Proč má o tom rozhodovta někdo jiný. Pro lékaře- ten kdo má problém s eutanazii, ať jí odmítne poskytovat, ať má právo rozhodnout NE) tak to je někde s interupci, někteří lékaři gynekologové, mají právo interupci odmítat, mají to ve smlouvě. Myslím si, že obecně by  s tímto lékař, zdravotník problém neměl, vždyť tolikrát jsme trpicímu přáli, aby ho smrt vysvobodila. Jde jen o to , aby zákon byl takový, aby nemohl být zneužit. Jsem přesvědčena, že to lze.  

Přivázal si betonovou tvárnici k nohám . . .

skočil z mostu do řeky . . .  cestou dolů spolknul jed a střelil se do hlavy . . . . 

Diky za perfektni rozbor

a nenechte se zastrasit hlupaky, kteri mluvi o skoku pod vlak ap., protoze ti, co se jich to tyka, tam zarucene ani nedojdou! pPokud to nekdo nezkusil nebo aspon dlouhodobe nesledoval, tak nevi, o cem je rec.

někdo tu zmínil interrupce, zajímavý vklad do diskuse

protože odmítači euthanasie by měli být i absolutní odmítači interrupcí. Většinou ale nejsou...proč?

Re: někdo tu zmínil interrupce, zajímavý vklad do diskuse

Protože mají v hlavě seno.

Nechápou, že při euthabasii rozhoduje člověk sám o sobě, kdežto při interrupci o nenarozeném dítěti. Tvrdí přesný opak

Smrt patří k životu

Smrt patří k životu - máme-li právo na důstojný život, máme právo i na důstojnou smrt.

Eutánásie je jen vedlejší produkt rozvoje lékařských věd a dříve nebo později bude muset být vyřešena. Do té doby se musí vyřešit palitativní péče. Řada požadavků na eutanásii je ve své podstatě reakcí na zbytečné a nezdůvodněné utrpení a ztrátu důstojnosti na konci naší cesty.

A KDE JE SOUCIT?

Je mi líto lidí,kteří nemají ani špetku empatie a neumí si proro představit,jak moc musí člověk trpět,aby chtěl dobrovolně ukončit jediný život,který má.Podporuji euthanásii,i když vím,že  vyřešení právních a etických hledisek portvá ještě dlouho,

Šlechto, nikdo tě nežádá dávat se do její kůže . . . .

může se oběsit, skočit z mostu, skočit pod vlak, prohnat si hlavu kulí . . .  jako to dělá 1800 zdravých Čechů rok co rok . . . 

Re: Šlechto, nikdo tě nežádá dávat se do její kůže . . . .

jenže jsou i takoví co ani tuto možnost nemají. Doporučuji přečíst knihu "Johny si vzal pušku"

Euthanasie

Argumenty proti euthanasii mi odjakživa připadají silně dogmatické. Ať si „dobří křesťané“ dobrovolně trpí na smrtelných postelích, já bych ale uvítal, kdybych v době, až se mě to bude týkat, měl možnost agónii tohoto typu rychle ukončit.

Chápu, že může znamenat určitý etický problém, když ukončení mého života by měl provádět můj ošetřující lékař. Nechápu ovšem, proč někdo nepřijde s návrhem, aby byla zřízena funkce „euthanasistika“, tj. člověka, který by tuto práci profesionálně odvedl. Za nesmyslné v této souvislosti považuji nápady některých zdejších diskutujících, aby dobrovolně odcházející na smrt sami vypili jakýsi jed. Když odhlédnu od skutečnosti, že někteří by toho vůbec nebyli schopni, tak dle mého názoru by ta asistovaná smrt měla mít jakousi kulturu. Optimálně by měl být aplikován nějaký koktejl látek anestetických a paralyzujících a poté teprve smrtících (obdobně se provádí v USA popravy).

Zákon nebo odpovědnost?

Je tu málo místa, ale zkusím aspoň pár vět k citacím, které si doplňte z článku. "Filosofické diskuse o spáse a smrtelném hříchu patří teologům...." Nejde zdaleka o "filosofickou diskusi", ale o navýsost praktickou otázku, jak dokázala sebevražda zmíněné ženy. Dnešním lidem s představou pohodlí, krásy a hojnosti chybí schopnost přijmout nedobrý úděl. Neuneseme, co nám osud či Bůh naložil, a označujeme to za svobodu volby. Za svobodu vydáváme i to, že si nedokážeme vážit života, vlastního ani cizího. Co hůř, děláme z toho program a zásluhu. "Každý dobrý křesťan asi

nikdy k euthanasii nesvolí, ani ji sám nepodstoupí." Správný postřeh, ale autora vede špatným směrem. Místo úvahy, proč to křesťan dokáže a ateista či vyznavač jiného náboženství ne, následuje postmoderní téze, že všechny názory jsou si rovny. "Co ale člověk,

který křesťanem není ... , které on například ani za normy

nepovažuje?" Proč onen člověk nepovažuje za normu zachování života, která je přece základ pro zachování lidského druhu v budoucnosti. Místo do budoucna se autor obrací k této minutě a místo k lidem jako druhu k člověku jako jedinci. Zapomíná, že člověk-jedinec je významný jen jako součást člověka-druhu a dnešní minuta má význam jen jako jedna z mnoha minut života. Přes všechny bolesti, které život nese.

Mimochodem: kdyby někdo z mých blízkých skutečně trpěl tak, že by jeho život ztratil většinu lidských atributů, pak bych sám uvažoval o pomoci a to přes všechny mravní či právní překážky. Udělal bych to ale sám na svou vlastní odpovědnost proti Božímu i lidskému zákonu. A pak bych se zodpovídal.

Re: Zákon nebo odpovědnost?

Musím dodat, že členění mého příspěvku není moje, ale programu. Nemohu členění ovlivnit.

Ta Francouzka se ale nedomáhala práva na svou smrt.

Vždyť se zabila i bez soudního povolení a nikdo jí v tom nezabránil a nikdo ji za to do vězení nepošle.

Ona se ve skutečnosti domáhala toho, aby někomu jinému byla uložena povinnost ji zabít.

Tedy přesněji: aby jejímu lékaři byla uložena povinnost neléčit ji, ale zabít ji.

Právu jednoho člověka vždy odpovídá povinnost nějakého jiného člověka. Mluví-li někdo o právu na umření, mluví ve skutečnosti o povinnosti zabíjet.

Re: Ta Francouzka se ale nedomáhala práva na svou smrt.

Nemáte pravdu. Když se nakonec sama předávkovala prášky, tak teď policie hledá kdo jí je dal. Nebo chcete tvrdit, že ji zabil ten, od koho je má?