V. Braun 10.5.2021 13:18

Rozdíl je v tom, že taková korporace má již zavedené procesy a také má zdroje, mimo jiné na zaplacení těch lidí, protože korporace obvykle platí více než menší firmy, minimálně u znalostních zaměstnanců o kterých zřejmě píšete. Není to tedy německé versus české firmy, je to zavedené firmy, resp. korporace versus nové firmy a nové firmy to nemají jednoduché nikde. Rozdíl může být v míře byrokracie v různých státech, ale to je jiné téma.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 10.5.2021 13:17

Co ten beton měnilo na prach před tou "finální destrukcí"? Myslíte že jako v těch budovách desetitisice chlapů se sbíječjjami rozbíjely ty podlahy ve všech poschodích?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 10.5.2021 13:10

Pokud si odmyslíme, že "nejsou lidi" v korporátním speaku často znamená "chtěji víc než bosý Ind" - Je rozdíl ve stupni nutného vzdělání - když jste najímán jako kolečko do soukolí zahraniční korporace - a když se takové korporaci snažíte - vlastní firmou - konkurovat.

Jinými slovy : chlapi na lince ve Škodovce určitě nezakládají konkurenci VW.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.5.2021 13:08

Podíval jsem se, a nějak extra složité mi to nepřišlo. Snad až na otázku o psech, ta za dva body zřejmě zabrala o dost více času než jiné dvoubodové otázky, a to s větší pravděpodobností chyb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.5.2021 12:42

Jak jste přišel na to, že migranti mají nízké IQ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.5.2021 12:41

Německé firmy zde v ČR těžko shánějí zaměstnance technických oborů, a to i do vývoje, takže vaše "analýza" situace asi moc přesná nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 10.5.2021 12:33

A co chcete odvozovat na vzorečku pro obsah, nebo objem? Na základní škole? Začíná se čtvercem a krychlí. Kolik se tam vejde menších čtverečků a krychliček. A popravdě, dítě které si princip plochy čtverce z toho a² (tedy a×a) neodvodí samo, nemá na tak vysokém stupni vzdělávání jakým je základní škola co pohledávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 10.5.2021 12:27

Paní Veselá, plně s vámi souhlasím. Napsala jste to přesně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 10.5.2021 12:24

Pane Nováku, jaký přístroj máte na mysli? Vy byste takový chtěl mít doma? Já tedy ne. Taková vykopávka, na které by nešlo se ani řádně podepsat, by skončila v kontejneru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Veselá 10.5.2021 12:21

JEDNÍM SLOVEM : D Ě K U J I !!!!!!!!

Bohužel asi kolo dějin zpět neposuneme. Budou nám vládnout sebevědomí polovzdělanci( a jen aby aspoň polo...) a frustráti.

Já říkám, že se časem společnost rozdělí na nějakým způsobem impotentní (nemyslete jen sex) jedince a jedince, kteří o ně budou pečovat...byznys pomoci jen kvete. Lidi neumí vybudovat sebevědomí jinak, než že někomu neustále pomáhají. Nejčastěji jsou to dávky, o které se doma stará jejich matka(pere, vaří...) a ony pak získávají body v Africe u če... pardon nedopíšu toto slovo, víte proč.

....tak asi tak k pramenům této kretenizace společnosti.

Mějte všichni pěkný den (doufám, že jsme Vám tímto přáním pomohla:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 10.5.2021 12:16

Celá ta konstrukce, mimo pár kousků v několika podlažích, měla pokojovou teplotu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Urban 10.5.2021 12:06

Copak o to, zvani... ale kolik a jakych lidi o nem rozhoduje!?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Urban 10.5.2021 12:05

Souhlasim s vami. Jen znam ze ZS (od svych 3 deti) treba to bezduche memorovani vzorecku na obsahy a objemy, aniz by se zakum kdokoli obtezoval s jejich odvozenim - tedy pochopenim. Vzorecky zapomenou, odvodit je neumi - co zbyde z matematiky? Nj, na vsechno jsou prece dnes aplikace, proc se vubec neco ucit? O nejake logice ani nemluve.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Urban 10.5.2021 11:59

Dost presne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 10.5.2021 11:47

Jestli to píše z přístroje, který diakritiku nemá, tak jste mimo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 10.5.2021 11:39

U nás ve městě byly na jedné velké škole 2 třídy pro extrémně talentované - školní inspekci se to zdálo moc "elitářské" tak vyhodila ředitele a žáky rozptýlila po jiných třídách.

V reakci na to založili na jiné škole "třídu bez stresu", kde po dětech více-méně nic nechtěli. Ale i tam ředitelství narazilo, protože krom "bio-dětí" se do této třídy přihlásila i všechna místní Cikáňátka, což se "tolerantním a inkluzivním" matkám sluníčkářkám z lepší společnosti překvapivě nelíbilo.

Celkově bych ale řekl, že školství "společenskou objednávku" plní. Německé firmy totiž nepotřebují aby jim na východě rostla konkurence.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 10.5.2021 11:14

Žádná jiná profese kromě pedagogiky se nemusí tolik vyrovnávat s celospolečenským postojem, že "tohle přece zvládne každý". Je neuvěřitelné, kolik lidí právě do tohohle oboru nestydatě žvaní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 10.5.2021 11:14

Jistě, a ten někdo počítal s tím, že celá ta konstrukce má pevnost jako při pokojové teplotě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sedlář 10.5.2021 11:13

Co mi to jen připomíná? Joo tohle: Já počítačové hry nehraji...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 10.5.2021 11:10

Jenže ten beton se měnil "na prach"už dávno před tou finální destrukcí. 10 cm betonu není nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kuhaj 10.5.2021 11:08

Pane Nováku, většinou býváte dost nad věcí. Jak to že tady nevidíte onu prvoplánovou (a dost primitivní) manipulaci ve smyslu "Vědci zjistili, že kandidáta A by volili vysokoškoláci a lidé ekonomicky lépe situovaní, zatímco kandidáta B spíše lidé se základním vzděláním na hranici chudoby..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Malovec 10.5.2021 11:03

Je to důsledek neustálého zjednodušování. Čeština je zjednodušena aby spratci nemuseli přemýšlet jestli s vrchu nebo zevnitř. Tak i na dopravních značkách se dočteme - Cyklisto sesedni z kola nebo kromě dopravní obsluhu a Mimo dopravní obsluhy. Je trgické, že i na ministerstvu dopravy jsou nedouci, ale sebevědomí. A bude hůř.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 10.5.2021 11:03

Co si představujete pod pojmem "učit a nebiflovat" matematiku? Učit, ve smyslu "naučit matematickému myšlení", můžete jen několik málo procent žáků, kteří pak excelují na matfyzu. Ale i ti potřebují mít "nabiflován" základ, jako že 6 x 6 = 36 a 8 x 8 = 64 (samozřejmě, matematicky přemýšlející žák si dokáže odvodit, že 6 x 6 = 6 + 6 + 6 + 6 + 6 + 6, čímž také dojde ke správnému výsledku, ale to "nabiflování" je mnohem efektivnější). Pak následuje ten průměr, který má nabiflováno a ví, kdy a jak ty svoje znalosti použít, ale nové matematické teorie se od něho nedočkáte. Tomu zbytku, co matematicky myslet neumějí ani trochu, nezbývá, než jen to biflování, podobně, jako se musí nabiflovat pravidla silničního provozu, pokud chce vlastnit řidičák a alespoň pár dnů jezdit bez nehody.

Co považuji v tomto směru za špatné (téměř zločin), je online "výuka", kdy žáci nemohli efektivně s rychlou zpětnou vazbou od učitele ty své nabyté znalosti opakováním upevňovat (drilovat). On totiž dril je nutný, ať se nám to líbí nebo ne. To je stejné, jako u špičkového houslisty - pokud nebude denně cvičit na housle, tak po půl roce může jít akorát šudlat do školního orchestru. Konzultace s učiteli vše nezachrání, a rodiče svým dětem často nemohou pomoci, protože danou látku už většinou zapomněli (pokud ji vůbec kdy uměli). Jsem toho názoru, že tento školní rok se měl jednoduše odpískat a všichni o první třídy na základce po prvák na vejšce měli úředně propadnout.

P. S: domnívám se, že test byl "těžký tak akorát".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jiroušek 10.5.2021 10:50

Do roku 1958, na konci ZŠ, dělali žáci Záverečné zkoušky. Něco, jako malá maturita.

Z naší třídy (31 žáků a žákyň) šli na gymnazium 3, na Střední ekonomickou školu, která byla v místě 4, na dvouletou Ekonomickou skolu 5, na různé odborné střední školy 3. Na učební obor zámečník se nedostal nikdo, kdo měl z matematiky, nebo fyziky za 3. Několik spolužáků šlo ze ZŠ rovnou něco dělat - nekvalifikovaní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 10.5.2021 10:42

Pane Urbane, nemohu si odpustit si poznámku k vašemu textu. Vaše psaní rébusů formou nepoužívání diakritických znamének mně přivádí do rozpaků, že i něco takového, vezmu příklad vás, může vyučovat na škole, či dokonce na univerzitě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 10.5.2021 10:36

Ty dynamické jevy někdo i spočítal a vyšlo mu to zhruba tak, že by to stačilo jen na destrukci několika podlaží, než by se to samo zastavilo. Mimochodem, viděl jste někde na videu z destrukce věží, že by ten vršek šest metrů volně padal?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 10.5.2021 10:33

Na podlaze každého podlaží bylo 10 cm betonu, plocha podlaží byla zhruba 2500 m2, to znamená že v jednom podlaží bylo zhruba sedm set tun betonu. Nejde o jeho pevnost, ale o to, že se ve zlomku sekundy všechen tento beton proměnil na prach.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.5.2021 10:04

Betonu tam zase tak moc nebylo, když tak jen nenosného, nosná konstrukce pokud si pamatuji byla ocelová. Ocel má tu vlastnost, že se žáru poddá prakticky v jednom okamžiku, tedy odolává a pak se najednou zhroutí. Schválně jsem se podíval na video zhroucení první věže. Jako první se zhroutila věž, do které narazilo druhé letadlo, a to zřejmě proto, že narazilo níže, než to první, nad místem ztráty pevnosti tak byla větší zátěž. Zhroucení věže pod nárazem je pak záležitostí dynamických jevů, když dejme tomu pevnostně povolí dvě patra tak má třetina věže nad místem nárazu nejméně šest metrů volného pádu před nárazem do konstrukce pod ní, to žádná konstrukce nemůže vydržet a nastává dominový efekt. Žádnou fyzikální záhadu tam nevidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavelka 10.5.2021 9:55

Co znám lidi, tak studovali hlavně jazyky...Je fakt, že k užitečnému jazyku je vždy přiřazen jeden jak to říci okrajový, třeba k francouzštině srbština...A když vidím kvalitu některých překladů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Urban 10.5.2021 9:54

Jj, je to jak autor pise. Ukoly v testu byly v ruznych stupnich obtiznosti. Tedy rozrazeni studentu urcite zafungovalo. Ovsem je-li nekdo takovy, ze nezvladne z takovehoto testu vubec nic.... A pokud jde o uroven vyuky matematiky na ZS, to je kapitola sama pro sebe. Matematiku tam ucitele zaky neuci, ale nechavaji je ji biflovat (cest vyjimkam). Vetsinou cim mladsi matikar, tim tristnejsi uroven

• reagovat
• nahlásit příspěvek