Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krize

Při čtení příspěvku mi přichází na mysl jiná kniha: Naše nynější krize od Karla Kosíka (Ed. Riuniti 1969). I když ideová hlediska, z nichž autor provádí analýzu čs. společnosti, jsou odlišná, přece tam najdeme mnoho společného jak s názory Masaryka tak s názory autora článku. Kosík je filosof marxista a ve středu jeho zájmů je mechanizmus moci v totalitním státu a možnost jeho přeměny v humanitní socializmus. Ale přesto najdeme v jeho knížce pasáže, které se více méně dotýkají některých aspektů, které se zdají typické pro dnešní krizi. Je to na příklad manipulace mas ze strany moci, která zbavuje člověka schopnosti a potřeby rozlišovat mezi pravdou a nepravdou, mezi dobrem a zlem. Disgregace této schopnosti vede k nezájmu o res publica, člověk se stává poslušnou součástí pasivní masy. Současný člověk cítí problematičnost své situace a nazývá ji slovy jako frustrace, absurdnost, nonsence, alienace a hledá vysvětlení v sociologii, psychologii nebo v historii. Po čtyřiceti letech pádu totalitarizmu dnešní česká společnost stojí před analogickým problémem manipulace ze strany moci prostřednictvím mediií,  ze strany výrobních a komerčních podniků prostřednictvím reklamy a různých léček obchodního marketing. Je to snad předurčený osud člověka být jen objektem manipulace nebo se může vymanit z tohoto začarovaného kruhu a stát se plnoprávným subjektem? Jako možnou odpověď bych chtěl připomenout slova filozofa Masaryka, i když vytržená z jiného kontextu: ´´primum necessarium je vzdělání a mravnost.“

Re: Krize

Ano cesta sebevzdělávání je namáhavou ale asi nejpraktičtější možností jak se naučit být vícr imuní oproti manipulacím zvenku. Háček je trochu v tom, že inteligence je rozložena ve společnosti zhruba podle Gaussovy křivky a obratní manipulátoři tak budou mít stále prostor pro své působení. Volební a mocenský systém je totiž naopak napasován relativně na všechny a tak bude asi cesta vývoje klikatá. Kéž máme na bloudění a testování pravdy pokusem všichni dost času.

Re: Krize

Problémem české společnosti není jen pasivita mas, které se nechají manipulovat, protože nejsou dostatečně obrněné proti útokům mass media nebo lákadlům marketingu. Vidím ho i v tom, že nemá pevný bod, který by jí dal podklad k pochopení své identity a svého umístění v nynějším světě a k orientaci své politiky. Nejvíc mne překvapuje tendence k destrukci všech minulých mýtů, kladných postav, vytváření určité tabula rasa. Když se podíváme do minulosti, uvidíme, že ze starých postav se zachránil snad jen T.G.Masaryk. Všechny ostatní politici, inteligence nebo hnutí byly bagatelizovány, rozcupovány v diskuzích, odstraněny. Často články v cizím tisku, které se zabývají současnými problémy národní identity, její definicí, začínají citátem Bertolda Brechta ‘‘Šťastný je ten národ, který může žít bez hrdinů¨. Ale národní společnost, pokračují články, nemůže žít bez pozitivních příkladů, které fungují jako kompas, který vede společnost ve chvílích krize a nerozhodnosti. Zdá se, jakoby se Češi zastavili na křižovatce a nevědí kdo jsou a kam a proč jít. V minulosti to byla agiografie, pedagogie, občanská výchova, co dávaly občanům příklad a ukazovaly cestu. Je zajímavé, že některé nedávné mýty českého života přežívají na západě, zatímco doma jsou mrtvé. Tak pražské jaro osmašedesátého, Dubček, prezident Havel jako představitel demokratického humanitarizmu, Milan Kundera jako představitel české literatury disidentu. Mýty, vytvořené na západě českou emigrací, přežívají a dávají české společnosti tvářnost vzdělanosti, kulturnosti a občanské odvahy. Proč není něco podobného i doma?

Je to jen zdánlivý přechod na jiné téma, jednotlivec je vždy součástí většího celku.

Re: Krize

"Všechny ostatní politici, inteligence nebo hnutí byly bagatelizovány, rozcupovány v diskuzích, odstraněny" - to je jistě pravda, ale je třeba si také všímat, kým jsou bagatelizovány a cupovány, a kdo takovým autorům dává přednost a jiné k diskusím nepřipouští, kdo infikuje v podobném duchu učitele, kdo infikoval pochybnými informacemi už i disidenty v 70. a 80.letech . To se neděje samo od sebe, to je dlouhodobě řízená strategie a stojí nemálo peněz.

Re:Mravnost

Mám takový dojem, že mravnost je dnes neslušné slovo