Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Muži z Normandie
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
K. Horák 9.6.2019 13:02Kolaborant Konopicky. Nechutné. |
|
M. Jandáková 9.6.2019 13:22Vy tu nechutnost nerozvedete? Plukovník v.v. Alois Konopický (11.května 1915, Nuzice - 21.srpna 2000, Praha) byl vedoucí zbrojní důstojník 311. bombardovací perutě RAF a zbrojní důstojník VTLÚ Letňany, důstojník Řádu britského impéria a zakladatel Sdružení veteránů RAF. Podobně jako ostatní letci utekl v roce 1938 přes Polsko do Francie, kde podepsal přihlášku do cizinecké legie. Po napadení Francie Německem se přesunul do Anglie, kde prodělal pilotní výcvik na bombardovacích letadlech. V průběhu války se zúčastnil mnoha náletů na různé nepřátelské cíle. Za druhé světové války sloužil jako jeden z 940 letců ve Velké Británii u Královského letectva. Po válce se vrátil, ale odseděl si dva roky na Mírově. Později se oženil. Jeho syn Jiří žije od roku 1989 ve Velké Británii. Mnohokrát byl vyznamenán jak v průběhu války, tak i po jejím ukončení. Je nositelem sedmi vyznamenání. Jako jeden z mála českých letců v Anglii získal v roce 1993 od anglické královny Řád britského impéria. V roce 1993 byl vyznamenán řádem Member The Most Excellent Order of the British Empire (OBE - Řád britského impéria) za svou činnost v průběhu komunismu, kdy sestavil seznam všech Československých letců RAF a organizoval také jejich akce i tajné pohřby. A bez ohledu na komunistickou tajnou policii StB nosil na všechny vzpomínkové akce uniformu RAF. Byl prostředníkem při kontaktech s britskou ambasádou. Památku Československých příslušníku RAF podporoval i po pádu komunistického režimu v roce 1989. V roce 1995 zakládal v Praze 3 odbočky Československé obce legionářské. |
|
|
J. Jurax 9.6.2019 14:23Ale? Odkud račte čerpat informace? Podělte se o ně s ostatními, ať jsme taky tak chytří jako Vy! |
|
|
J. Kanioková 9.6.2019 15:57Nechutný jste vy ..
|
|
|
P. Kmoníček 9.6.2019 9:20Co tomu říká vedení KSČM ? Ještě jsem nikde neviděl ani zmínku o jejich názoru. |
|
|
V. Pokorný 8.6.2019 15:11Autorka nemluví pravdu a vymýšlí si. Vylodění v Normandii asi nebylo rozhodujícím bodem porážky Německa. |
|
|
I. Lyčka 8.6.2019 23:52Re: Autorka Možná, že nebýt vylodění Spojenců v Normandii, tak jste se nenarodil. |
|
|
P. Dvořák 9.6.2019 6:04Re: Vylodění. To s téměř určitostí platí i kdyby např. husiti neprohráli u Lipan nebo Bitva na Bílé hoře dopadla opačně. A koneckonců i kdyby to Sámo prohrál s Avary nebo Dagobertem. Tím rozhodně nijak nesnižuji hrdinství (nejen) amerických vojáků, ale jen chci říct, že vaše úvaha je zcela nesmyslná, protože se ad absurdum de facto vztahuje k jakékoliv události minulosti. Říká vám něco motýlí efekt? |
|
|
J. Kanioková 9.6.2019 15:561*
|
|
|
K. Horák 9.6.2019 12:57Re: Autorka Vy žijete v bludu, že Československo osvobodila americká armáda. |
|
|
J. Jurax 9.6.2019 14:13No, ale snad uznáte, že bylo jedním z rozhodujících bodů. Dokonce nejvíc rozhodujících, s významem srovnatelným s bitvou o Anglii, vítězstvím v boji o Atlantik, El-Alamejnem, vyloděnim v severni Africe (operace Torch), obranou Moskvy, Stalingradem, Kurskem, berlínskou operací a bombardovací ofenzívou západních Spojenců. |
|
|
T. Kočí 8.6.2019 10:17Ted nas reprezentoval Andres. Vozuňgr nastesti uz nemuze. |
|
|
K. Horák 9.6.2019 12:59Re: Proč tam nebyl jenerál Schwarzenberg, hrdina od Čimelic. |
|
|
D. Mach 9.6.2019 20:30Re: Jestli nás tam jezdí reprezentovat ožrala, který by zase podotknul něco mimořádně praseckého, nebo estébák, to je myslím jedno. Stejně jsou tam jen do počtu. Ale že ožrala nebyl v Moskvě, to je překvápko. Že by ho nepozvali? |
|
|
J. Kraus 8.6.2019 9:15Věcná poznámka: Pan Konopický bydlel ve vinohradské části Jičínské ulice, tedy v Praze 2, vyženil tam hospodu. Co vím, bydlel tam ještě v polovině 90.let, to už mu bylo přes osmdesát. Že bojují za celé lidstvo? No, třeba američtí vojáci ano, ale Britové bojovali za Británii, Francouzi za Francii, Poláci za Polsko. Čeští vojáci, mohu-li posoudit, odcházeli po březnu ́39 bojovat dobrovolně, protože to ponížení nemohli vydržet. Existovalo něco jako hrdost a čest, dokonce důstojnická čest. Bojovali za ČSR, ale především sami za sebe. Nikoli tak pan Chejstovský, příslušník Vládního vojska zběhlý v Itálii a v Británii kvůli konci války nedokončivší letecký výcvik. Ano, "vladaři" byli idealisté, kteří se pod velením nacistů obětovali pro budoucnost, ale - buďme osobní a zaujatí - nejsem si jist, že by někdo jako Fajtl nebo Konopický byli rádi, že je jejich jméno spojováno se jmény "vladařů", i když jistě osobně poctivých, ale přece jen takřka po celou válu stojících na druhé straně fronty. Dalo by se to napsat mnohem tvrději, ale nechme mrtvé spát. Díky za článek a za vzpomínku. |
