Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Může křesťan považovat muslimy za své bratry?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Babička 11.5.2014 20:04poznamka Kdysi davno jsem se zeptal americkeho vojenskeho kaplana, proc vlastne armada potrebuje kaplany. No a on mi rekl "Protoze ve fox holes, tedy v prvnich liniich nejsou ateiste" |
|
J. Sova 11.5.2014 20:34Re: poznamka Tedy třeba i severovietnamští, čínští ... vojáci měli kaplany? Nebo nikdy nebojovali v prvních liniích? Kdo v nich tedy bojoval? |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 21:16Re: poznamka No, ono jde v zásadě o indoktrinaci vhodnou ideou, která přehluší pud sebezáchovy a umožní nějak se srovnat s eventualitou smrti či poranění. Nemusí to být nutně náboženství. Může to být vlastenectví, pocit povinnosti, hrdost profesionála, obrana domova a blízkých, boj za vítězství socialismu a komunismu, jenž nastolí ráj na zemi, boj za jediný spravedlivý řád, ať už jakýkoliv, za osvobození ujařmených, proti okupantům, boj za lebensraum, v němž teprve se panská rasa bude moci rozvinout, jakož i kombinace zmíněných prvků. Mezi kaplanem žehnajícím vojákům a politrukem plamennými slovy vojáky povzbuzujícím je jen rozdíl v metodě, nikoliv v cíli. Účinným prostředkem pro pozdvižení bojové morálky byly i kulomety v druhé linii, zaměřené do zad těch v linii první. |
|
|
J. Babička 11.5.2014 23:31Re: poznamka Zajimave, ze o tom nic nevite. Ovsem pokud vam jde o to slovicko, tak jim skutecne nerikali kaplani. Ovsem na rozdil od zapadnich armad, kde kaplanu zase tolik neni v komunistickych armadach meli politruky v kazde jednotce a ti vojakum neustale vymyvali mozky Takze pak skutecne delali divy sebeobetovani. |
|
|
J. Babička 11.5.2014 23:39Re: poznamka Zajimave je, ze v nemecka armada (neplest si ji s SS a podobne) vzdorovala a udrzela si kaplany i za vlady narodnich socialistu. Politruky se podarilo partajnim vladcum, armade vnutit az v roce 43. |
|
|
J. Sova 12.5.2014 7:59Re: poznamka Na tom není nic zajímavého. Německo byl křesťanský stát, jak se o něm vyjádřil i doktor theologie Josef Tiso. Proto chtěl s Německem spolupracovat. V r. 1940 bylo v sedmdesátimiliónovém Německu jen 400 tisíc lidí mimo církve. A i u SS byli katolíci: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10350835414-kolaborovali-s-nacisty/212382551210006/ |
|
J. Václavíková 11.5.2014 16:36Uvažuju o tom, jestli nebyla chyba, když si EU nedala do ústavy přednostní postavení svých dvou východisek, totiž židovského a křesťanského vyznání. Měla by deklarovat, že není přípustné takové náboženství, které by chtělo omezovat projevy těchto dvou základů naší židokřesťanské kultury a celé naší civilizace. |
|
|
R. Brzák 11.5.2014 15:15ad.: pan Jurax - "stručně řečeno..." Jenže my, ve své humanistické poblouzněnosti, domníváme se, že něco takového nemůžeme nikomu říci, natož činiti. Pokud však jdeme k základům nás určujícího étosu - to je k Ježíšovu odkazu (tak, jak jsem to zkusil předestřít níže) - dle mého názoru najdeme oporu ke konání, kterého se obáváme. Stručně řečeno, pochopíme, že je v muslimově zájmu, abychom jemu nedovolili činit cokoliv, co on by nechtěl, abychom mu činili. A když komunikuji s ve středověkém uvažování uvízlém vyznavačem Koránu (a jeho ještě rigidnějších výkladů), nezbývá, než hovořit jeho řečí - používat symboly, které zná. |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 13:16Základní chyba Úvaha, že je jen jeden bůh, je samozřejmě chybná. Není žádný bůh, resp. nejsou žádní bohové. Jsou jen rozličné virtuální konstrukty vytvořené lidskými mozky ku vyrovnání se se složitostmi života, případně ku vysvětlení kdysi dávno nevysvětlitelných jevů. Virtuální konstrukty jinými lidskými mozky hbitě využité ku ovládání sprostného lidu (nechci napsat bezmozků, i když se to hodně nabízí). Uvedené virtuální konstrukty se jen nepatrně liší od jiných virtuálních konstruktů, jež nazýváme pohádkovými bytostmi. Odlišnost jest spatřovat zejména v propracovanosti konstruktu (o vodnících, vílách a hejkalech se tlusté teologické spisky nepíší) a v míře jeho zneužití. Jde o celkem jednoduchý problém - militantní vyznavači nám cizího konstruktu nás chtějí ovládnout ve jménu onoho konstruktu, jenž onomu ovládnutí dává ideologický podšprajc. A má dostatek vírou vymytých bezmozků k realizaci záměru. A je výhradně naší blbostí, že to ve jménu sebevražedné humanity, politické korektnosti, multikulti a stejně sebebražedné aplikace lidských práv i na ty, kdož se netají touhou nás podmanit, dopouštíme. A je příznačné, že představitelé konstruktu, jenž se podstatně zapsal do vývoje euroatlantické civilizace (jmenovitě tedy papežové), nereagují na vybíjení svých souvěrců a pošetile káží appeasement. Dá se z toho mimochodem soudit, že tento kolaborantsky se projevující konstrukt je již vyčichlý; nicméně to neznamená, že bychom měli rezignovat na obranu našeho způsobu života a našich hodnot. K tomu netřeba konstruktu, k tomu stačí zdravý rozum nepotlačující pud sebezáchovy ve jménu zcestných ideologií hlásaných pošetilými pfilozófy a krátkozrakými politiky. |
|
|
J. Vintr 11.5.2014 13:55Re: Základní chyba Uvědomujete si (při vašem ironickém nadhledu), že naše euroamerická civilizace, v níž se mám žije tak dobře jako nikdy a nikomu v historii lidstva, je právě produktem onoho "konstruktu", zvaného kresťanstvi? Kresťanstvi, které udělalo z původních navzájem se vraždících a olupujicich se větších či menších skupin lidi jednotný prostor, s víceméně jednotně chápanou morálkou a pravidly hry, což umožnilo, že se naše civilizace dostala až na dnešní úroveň. |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 14:42Re: Základní chyba Uvědomuji - píšu doslova "konstruktu, jenž se podstatně zapsal do vývoje euroatlantické civilizace". Ovšem - křesťanstvi sice udělalo z původních navzájem se vraždících a olupujicich se větších či menších skupin lidi jednotný prostor; nicméně i uvnitř toho prostoru se větší či menší skupiny lidí vraždily a olupovaly dál. Akorát tak činily nejen jako dřív pro moc a majetek, nýbrž i ve jménu křesťanského boha, jenž je samozřejmě na NAŠÍ straně. A křesťanský bůh navíc ospravedlnil i podmanění až vybití těch, kdož jej dosud nevyznávali - nešlo přece o majetek, ale o větší slávu boží. Naše civilizace se dostala na stávající úroveň hlavně díky tomu, že zůstalo zachováno oddělení moci světské a církevní (ne že by se křesťanství skrze církev nesnažilo, ale naštěstí se nezdařilo) a že od renesance moc křesťanství ochabovala. Jinak bychom dopadli jako islámské země, jež po období rozkvětu před utvrzením islámu upadly do dodnes trvající intelektuální stagnace. |
|
|
J. Vintr 11.5.2014 15:20Re: Základní chyba Ono to s tím zasahovánim církve do světských záležitostí bylo spíš naopak - náboženství bylo zneužíváno světskou mocí. Za tímto účelem bylo jeho učení deformováno natolik, že s v určitých dobách dost blížilo Islámu. Ale toto pojetí nemá žádnou oporu v učení, na němž je kresťanství založeno. Když si ale vezmete, jak významnou (a ve výsledku pozitivní) roli náboženství sehrálo ve vývoji naší civilizace, je těžko uvěřitelné, že by to byl jen pouhý lidský "konstrukt" a že za tím není ještě něco víc ... |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 16:22Re: Základní chyba No, není za tím nic víc. Holt tento konstrukt měl i některé nepopiratelně kladné aspekty. Ovšem i aspekty nepopiratelně záporné. O případné deformaci pravého učení (které by to bylo - před deformací nebo po ní) se necítím oprávněn diskutovat - natolik nejsem odborník. Náboženství bylo zneužíváno světskou mocí - to jistě taky -poskytovalo vhodný ideologický podšprajc; a samozřejmě i obráceně. A církev - převážně katolická - z obého tyla. |
|
|
J. Vintr 11.5.2014 17:01Re: Základní chyba Církev a náboženství nejsou totéž. Církev je organizace tvořená lidmi, se všemi špatnými i dobrými vlastnostmi. V dobách, kdy se v církví dala dělat kariéra a získávat osobní prospěch, tak se tam samozřejmě táhli lidé spíš horší. |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 17:18Re: Základní chyba Církev je mocenská nadstavba nad náboženstvím, nad vírou věřících. Z ní odvozuje oprávnění své existence, z ní tyje, osobuje si monopol na její výklad potírajíc výklady jiné i ohněm a mečem, když to okolností dovolí (přesněji dovolovaly, dnes je situace naštěstí lepší), aby o svou moc nepřišla. A prostým věřícím jest jen platit desátek a mimo drmolení modliteb držet ústa. A v církvi se dá dělat kariéra a získávat osobní prospěch i dnes. |
|
|
J. Vintr 11.5.2014 17:35Re: Základní chyba Cirkev (stejně jako třeba stát) není nějaká osoba, která se chová tak nebo onak. Vždycky jde o lidi. kteří tuto organizací tvoří. A tito lidé přicházejí a odcházejí a tím se mění i chrakter organizace. A co se týká dnešní katolické (i jiné) církve konkrétně třeba u nás, tak věřte, že tam nikdo kvůli osobnímu materialnímu prospěchu neleze. |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 21:23Re: Základní chyba No, s tím prospěchem - asi to znáte lépe než já, takže mohu věřit, Jen bych připodotkl, že osobní prospěch nebudiž zužován jen na materiálno. |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 17:20Re: Základní chyba A ještě - církev bez náboženství nemůže existovat. Víra v bohy bez církve střežící jednotu kultu se rozpadne na rozličné směry navzájem se potírající. |
|
|
P. Vaňura 11.5.2014 23:06Naše kultura NEVYCHÁZÍ primárně z křesťanství ani ze židovství ale z řecko římské antiky. Staří Římané nám jsou nepoměrně bližší, než středověcí flagelanti nebo ortodoxní Židé, vyznávající a UPŘEDNOSTŇUJÍCÍ i za války Sabat! Ve starověkém Římě nebo v Athénách uměl číst prakticky každý svobodný občan, v raném středověku to neuměl ani leckterý král! |
|
|
M. Pivoda 11.5.2014 14:02Ambice bez kompetence Jurax: "... militantní vyznavači nám cizího konstruktu nás chtějí ovládnout ..." No ano, ale této úvaze se lze jen usmívat podobně jako předvolebnímu billbordovému výroku profesora Kellera, že "Chceme v EU hrát první ligu". |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 14:47Re: Ambice bez kompetence No, jistě se lze usmívat. U nás. Ve Velké Británii, ve Francii i jinde v západní Evropě s početnými moslemínskými menšinami se tomu už tak nesmějí. A jest na nás, aby se i nadále bylo lze u nás nad islámem usmívat. |
|
|
M. Mruk 11.5.2014 15:11Re: Základní chyba Pokud budu považovat za správné vaše premisy o Bohu jako výsledku chybné úvahy a o náboženstvích jako o různých virtuálních konstruktech kolem této chybné úvahy, stejně se nelze ubránit obavě, že pojem "zdravý rozum" je natolik vágní, že je větším počtem lidí nenásledovatelný. Z toho mi vyplývá, že jedinou možnou obranou proti militantním vyznavačům nám cizího konstruktu, je se stát militantními vyznavači našeho domácího konstruktu. |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 16:13Re: Základní chyba Nesouhlas. I když o pojmu zdravý rozum se opravdu dá hodně diskutovat. :-) Nicméně soudím, že k obraně proti militantním vyznavačům nám cizího konstruktu postačí pouhý pud sebezáchovy. Jeho nepotlačování je pak projevem zdravého rozumu - ať si pod tím představujeme cokoliv - v kontrastu s všelikými multikulti bludy či pošetilou tolerancí. |
|
|
M. Mruk 11.5.2014 17:46Re: Základní chyba Hm hm. Jenže pud sebezáchovy je vlastností jednotlivce, nikoliv společnosti. Až půjde do tuhého, rozprchnou se vyznavači zdravého rozumu jako hejno vrabců, protože pud sebezáchovy jim bude velet zachránit sama sebe. Oproti tomu iracionální ochota obětovat se ve jménu "Chybné úvahy", je přirozenou součástí virtuálních konstruktů. |
|
|
J. Babička 11.5.2014 20:13Re: Základní chyba No pud sebezachovy me jako ateistovy rika, abych se snazil zachranit a za sebe nechal bojovat a obetovat ty druhe. |
|
|
M. Mruk 11.5.2014 20:29Re: Základní chyba No právě. Tak hodně štěstí. (Bez ironie: v tomto případě ne "ateistovy", ale "ateistovi". Na smysl sdělení to vliv nemá.) |
|
|
J. Sova 11.5.2014 20:45Re: Základní chyba Tedy ateisté nebojují, pouze teisté? Války vedly pouze teisté? |
|
|
J. Sova 11.5.2014 20:54Re: Základní chyba Pardon - vedli ... |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 21:19Re: Základní chyba Teistovi říká totéž ... :-) |
|
|
J. Jurax 11.5.2014 21:03Re: Základní chyba Zdravý rozum napoví, že rozprchnout se je taktika použitelná jen v omezeném procentu případů :-) Ovšem máte pravdu - fanatici podšprajcovaní vhodnou ideologií mohou bojovat fanatičtěji. Ale zabředáme do teoretických úvah ... |
