Máme za sebou důležité krajské a senátní volby. Řečeno slovy klasika – volby dopadly, tak jak dopadly, protože voliči volili, tak jak volili. Jak mj. trefně napsal v úterních LN progresivní a moudrý nestor české publicistiky Ludvík Vaculík – lépe když lidé volili komunisty v krajských volbách, než kdyby je pak zvolili v těch do Poslanecké sněmovny (O pevné vůli, LN 16. 10.).

Nicméně volbám není konce, blíží se první přímá volba prezidenta České republiky.

Někteří kandidáti mj. slibují, že si v případě zvolení sáhnou na plat.

Kupříkladu Jan Fischer se jako první zavázal, že se zasadí o snížení svého platu o 20 procent. Jiný výrazný kandidát Miloš Zeman chce z platu pravidelně poskytovat 30 procent na splácení státního dluhu. Myslím, že další kandidáti nezůstanou pozadu, možná se dočkáme před volbami i slibu, že tuto práci pro lidi bude někdo dělat i zcela zadarmo.

Nicméně toto jsou z pohledu státního rozpočtu zcela marginální čísla. Nebylo by vhodnější, abychom se zamysleli nad úsporou citelnější? V řádu miliard? Musí prezident republiky (!) sídlit na Hradě? Tedy nákladném symbolu feudalismu? Nákladném více, než si myslíme...

Možná by stačil přílepek

Ústava jako sídlo prezidenta Hrad nestanoví, zde problém není. O Pražském hradu hovoří sice zákon o Kanceláři prezidenta republiky, nicméně ten by šlo snadno novelizovat. A to prostou, nikoliv ústavní většinou a při věrnosti českým parlamentním tradicím by se tak mohlo stát třeba přílepkem k zahrádkářskému či veterinárnímu zákonu.

Jak známo, český přímo volený prezident bude mít velice malé reálné kompetence. Většina kandidátů slibuje, že bude naslouchat a pomáhat všem lidem. Hrome, to se má osmdesátiletá stařenka se žádostí o pomoc plahočit do kopce na Hrad jako za panem králem?

Také nám z billboardů slibují, že budeme společně bojovat proti korupci. To se má občan, který chce za pomoci prezidenta odstavit od moci nejrůznější korupčníky a tuneláře, trmácet někam na Hrad a pak se svým oznámením bloudit jeho dlouhými chodbami? Není pak efektivnější jít na nejbližší policejní služebnu či státní zastupitelství? Ano, autor komentáře zde nepřímo naznačuje, že prezidentské kompetence v boji s korupcí jsou vskutku menší než malé.

Mnozí kandidující vnímají svou vysněnou funkci jako ombudsmana sui generis. Nicméně sídlí snad stávající veřejný ochránce práv na hradě Špilberku? Nikoliv, úřaduje v brněnském podhradí v civilní budově.

Mnozí kandidáti jsou bývalí komunisté, žijeme ve svobodné zemi, samozřejmě ať kandidují, ale jak by se asi cítil bývalý komunista ve feudální budově? Že vyhraje Karel Schwarzenberg, je značně nereálné... Nebylo by i s ohledem na tuto skutečnost vhodné přesídlit prezidenta do civilnějších prostor?

Na Staromák nebo do Krupky

Jako vhodné sídlo prezidenta bych viděl například budovu ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí v Praze. Zrušení tohoto ministerstva nám politici slibují již mnoho let, alespoň by se urychlila i tato věc. Myslím, že typově by takový druh budovy zcela dostačoval.

Nabízí se též možnost, že by prezident nemusel sídlit v Praze. Většina kandidátů chce být blíže lidem a také v jejich programech najdeme (verbální) podporu venkovu. To by bylo alespoň skutečné posílení vážnosti venkova, kdyby se sídlo prezidenta přesunulo třeba do Kotvrdovic nebo Ruprechtova.

Další z možností je začlenit přizpůsobivého hodného prezidenta do nějaké méně přizpůsobivé lokality a tím jí pozvednout společenskou prestiž – proč nemůže prezident dlouhodobě pracovat v Krupce, Tanvaldu či Karviné? Slíbit snížení platu o dvacet procent, to umí každý, ale přesunout "Hrad" třeba do mosteckého Chanova za minimální náklady, to už by chtělo více odvahy.

Nyní přichází závěrečná očekávaná ironická glosa – a proč by hlava státu nemohla vlastně rovnou úřadovat na Vysočině?

Na úplný závěr dodávám, že při civilnějším pojetí prezidentského sídla by se také ušetřilo za zbytečné a nákladné zahraniční návštěvy, kdy k nám přijede cizí státník s chotí víceméně jen proto, aby se pokochal krásami Pražského hradu a jeho okolí. Následně by pak ubylo recipročních zahraničních cest našeho prezidenta, čímž by se také ledacos ušetřilo – a jak říkal pan ministr Kalousek, šetřit se musí!

LN, 23.10.2012

Autor je právník a publicista