Zahraniční cesta prezidenta Klause v Kuvajtu (více zde) mě inspirovala, abych napsal pár vět k otázce islámu, multikulturalismu, "válce proti terorismu“ a tzv. střetu civilizací.

Podobně jako prezident si nemyslím, že hrozí střet civilizací jako konflikt celých civlizačních celků, tedy něco v tom smyslu, že se seberou vojska všech arabských států, Turecka, Pákistánu atd. a budou válčit proti vojskům západní civilizace. Národní zájmy jednotlivých muslimských států jsou totiž příliš rozdílné, ostatně stejně jako zájmy států západních, a předáci muslimských států jsou pragmatici. Jako každému jim jde o to, aby se měli dobře a dělali dobrý byznys.

Z toho bychom měli těžit. Ačkoli neberu zpět nic ze své kritiky islámu jako totalitního agresivního náboženství an sich, jaké vnitřní uspořádání mají tyto státy, je pouze jejich věc a nám by to nemělo bránit s nimi spolupracovat v zahraniční politice a obchodu, pokud to bude vyhovovat našim zájmům. Nebude to partnerství z lásky, nýbrž z rozumu, ale to se již v politice stává. S tím jak nejenom ekonomicky degeneruje západní Evropa, měli bychom se čím dál tím více orientovat na blízkovýchodní, středoasijské a dálnovýchodní trhy – i zahraniční spojence. I kvůli tomu, abychom nebyli tolik ekonomicky závislí na Německu a politicky na franko-germánském tandemu. Proto považuji spolupráci s Kuvajtem za výbornou věc a klidně i s dalšími arabskými a muslimskými státy.

Úplně jinou otázkou ale je věc masové imigrace a multikulturalismu. Multikulturalismus tvrdí, že se nově příchozí imigrant nemusí přizpůsobit zemi, do které přichází, ale ona jemu a imigrant si může ponechat své zvyklosti ze své původní země. Proti multikulturalismu je potřeba tvrdě vystoupit a požadovat po imigrantech tvrdou asimiliaci a přizpůsobení se. Navíc imigrovat není nějakým jejich právem a po mém soudu je potřeba imigraci z nám vzdálených civilizačních okrůhů až na výjimky zastavit.

„Koktejl, o nějž multikulturalisté usilují, bude nestravitelný a povede k novým hlubokým frustracím a k narůstání napětí mezi odlišnými kulturními a civilizačními okruhy. První náznaky takové budoucnosti vidím v Evropě v podobě současného ´stěhování národů´. Konflikty, které v některých zemích toto umělé prolínání kultur již dnes vyvolává, jsou pouze náznakem budoucího střetu, k němuž - pokud bude vše takto pokračovat - neodvratně musí dojít," napsal prezident Václav Klaus ve své knize Kde začíná zítřek a nelze s ním než souhlasit.

Abych to řekl jednoduše, „milí muslimové, jste zde vítáni jako obchodníci, turisté a partneři v zahraniční politice, ale netoužíme po vás jako po svých spoluobčanech. Když jste vy na návštěvě u nás, respektujte naše zákony a zvyklosti a my se k vám budeme chovat jako dobří hostitelé. Stejně tak my se nebudeme vměšovat do vašich věcí a tradic a nebudeme k vám podnikat zahraniční vojenské intervence“.

Američtí a britští neokoni to dělají přesně naopak. George Bush ml. a Tony Blair vyváželi demokracii do Iráku a Afghánistánu, uráželi vojenskou přítomností v jejich teritoriu hrdost muslimských národů, a současně nechali do svých zemí vstoupit miliony muslimských imigrantů a potenciálních teroristů, kterým naopak lezli prostřednictvím multikulturalismu a politické korektnosti do zadku.

Nepleťme se tedy do záležitostí muslimských států v Africe a v Asii, ale řešme nebepečí muslimských imigrantů u nás. Měli bychom se držet hesel: "Žít a nechat žít" a "Dobré ploty dělají dobré sousedy". Buďme muslimským státům dobrými "sousedy".

Šéfredaktor EUportal.cz a editor EUserver.cz