Může mít různé podoby, stejně jako češství, patriotismus není na škodu, pokud se neuchyluje ke svádění všech vlastních potíží na jiné. Nerad kritizuji krajany, ale mám na mysli zviditelňování strany Moravanů před „evropskými“ volbami, kde se tak jako v dřívějších kampaních naznačuje, že je třeba chránit zájmy Moravy před „cajzy“.

Jako rodilý Moravan se za nálepku „cajz“ stydím i za ty, co ji užívají, to není humor, ale jizlivost. Jako by na Moravě nebylo dost hlupáků, stejně jako v Praze nebo jinde. Tito zastánci moravských zájmů zkreslují skutečné příčiny ekonomicky slabší pozice některých regionů na Moravě. Podobně chudší najdeme i v Čechách, na Karlovarsku i jinde. Je dána nižším HDP, tedy nižší ekonomickou výkonností v těchto oblastech a z ní vyplývající nižší platové úrovně. Kořeny toho jsou i v historickém vývoji, v absenci velkého průmyslu s vyššími platy, nejen v nepřejícnosti Prahy.

Navíc mám dojem, že tito lidé jsou převážně z Brna a léčí si komplex, který pan Donutil, léta působící v Brně, trefně pojmenoval: Brno je největší maloměsto a Praha nejmenší velkoměsto. Na sever od Brna jsme k jejich agitaci hluší, v Olomouci nebo dokonce v Ostravě málokoho osloví. Jaksi cítíme, že by tito Brňáci chtěli hrát roli centra pro Moravu i pro ten cancourek z někdejšího Slezska. Stejnou roli, za kterou ovšem Prahu velice kritizují, chtěli by pragocentrismus nahradit brnocentrismem. Zemské zřízení mělo možná oprávnění, když ČSR tvořily čtyři země, ale křísit ho dnes? V něčem mají však pravdu. Proč hranice krajů na některých místech moravsko-českého pomezí nerespektují historické hranice Moravy? Ale v soudu jsem opatrný, co když si to vynutili občané v těchto místech, jestliže jim to víc vyhovuje vzhledem k dostupnosti zaměstnání nebo dojíždění do škol ?

Moravanství přece může stát na jiných kořenech než jen na vymezování se vůči Praze, dost možná málo citlivé k venkovu vůbec, nejenom k Brnu. Praha je přirozeným centrem, kde je nejvíce státních institucí, ústředních ekonomických a průmyslových organizací a také má z těchto důvodů nejvyšší HDP u nás, který převyšuje i některé oblasti vyspělé Evropy. Všude ve světě jsou v metropolích ceny pozemků, domů i práce, tedy platy, vyšší než v regionech. S tím Brno nic nenadělá a mělo by se zaměřit na své přednosti. Pan Horníček konstatoval, že moudří lidé se na stáří usazují v krajích, kde se pěstuje víno. On to řekl po své návštěvě Provence, ale celá vinorodá jižní Morava je přece zázemím Brna. S bohatou historií prvního slovanského státního útvaru od Sáma po Svatopluka i kulturního dědictví věrozvěstů. Nebo třeba lidového folkloru, jinde málo viděného, svědčícího o opravdovém a zdravém patriotismu a vztahu k rodné hroudě. Přínos Brna k národní kultuře je nesporný, i když ti nejlepší odchází logicky do Prahy. Každý region má hájit své zájmy, víme, že kdo mlčí v koutě, bude tam pořád. Jde ale o realitu požadavků i o etiku argumentace.

Je k smíchu ten mluvčí Moravanů, co v pátek večer (22.5.) obvinil v televizi Čechy z toho, že prý jejich vinou poklesl počet voličů moravských stran! On prý není Čech, ale Moravan, na což má svaté právo. Už nevím, který jazykovědec konstatoval, že v moravských městech se mluví čistší češtinou než v samotných Čechách. I Palacký říkal: „Jsem Čech moravského rodu.“ Proti gustu žádný dišputát, jak říkal pan otec, je to svobodné rozhodnutí každého člověka, kým se cítí. Ale uchylovat se k náznakům o šizení moravských krajů není seriozní. Jestliže mají důvěryhodné rozbory, tak sem s nimi, ať jsou podrobeny kritickému posouzení kvalifikovaných odborníků. Jestliže nemají, tak ať raději mlčí, protože u nesoudných lidí vyvolávají zlobu a šovinistickou nenávist. Kdyby zdůraznili, co dobrého chtějí v Bruselu prosadit kromě osočování Prahy, udělali by lépe a už se mohli poučit. Vždyť při všech dosavadních volbách moravské strany propadly u většiny voličů, kteří se nenechali zmást klamavou reklamou, která místo aby chválila své zboží, tak útočí na jiné.