Jsou to už nejmíň tři roky, co jsem se na tomto místě zamýšlela nad tím, jak se mění svět, a dneska mám pocit, že se k tomu musím vrátit. Přiměly mne k tomu dvě zprávy z nedávných dnů. Ta první, spíš úsměvná, nám sdělila, že jakási německá matka přihlásila dcerku do chlapeckého sboru, dívku tam nepřijali, a maminka se obrátila na soud. Přišlo mi to komické: proč hlásit děvče do chlapeckého sboru? Existují přece také sbory dívčí nebo smíšené. Můj údiv dovršilo, když se vedoucí onoho sboru ohradil, že mu nejde o to, že to byla dívka, ale že nezpívá tak, jak se ve sboru vyžaduje.
Ta zpráva jako by signalizovala, že by v tom novém a dokonalejším světě žádné chlapecké či dívčí (nebo mužské či ženské) instituce neměly existovat. Že mají-li si být muži a ženy rovni, mají být stejní. Soudím, že je to nesmysl. Rovni si samozřejmě být mají nejen muži a ženy, ale všichni lidé – jenže to přece neznamená, že mají být stejní! Nemám nic proti tomu, aby pánové háčkovali dečky a dámy dělaly pokrývačky, nechť se každý věnuje tomu, co ho baví. Sice jsem uvázla ve starém světě natolik, že se těžko mohu vzdát představ o rozdílné roli mužů a žen. Snad by ale i v tom novém světě mohla vládnout taková tolerance, aby mohl mít každý vlastní představy. Vidina povinné jednomyslnosti mě děsí, zažila jsem ji, nesdílela, a připadá mi obludná.
Druhá zpráva mi připadá děsivější. Kanadský premiér Trudeau se stal terčem ostré kritiky za to, že se kdysi na karnevalu přestrojil za Aladina z Pohádek tisíce a jedné noci a načernil si obličej a ruce. Byl to prý projev rasismu a Trudeau toho dnes veřejně lituje. Nechápu sice, proč by převlek za Aladina měl být projevem rasismu, ale nemusím a ani nemohu chápat všechno. Jsem si však dost jistá, že v době, kdy pan Trudeau šel na karneval v masce Aladina, se taková věc za projev rasismu nepokládala. V tomto smyslu tedy není proč se omlouvat, ne?
Jenže ono je proč se omlouvat – to osočení z rasismu kvůli něčemu, co se za rasismus nepokládalo (já to ostatně nepokládám za rasismus ani dnes), je samozřejmě předvolební politický útok, a ve skutečnosti vůbec nejde o Aladina ani o Pohádky z tisíce a jedné noci. Nekorektní (a z mého hlediska nesmyslný) politický útok samozřejmě sám o sobě není projevem měnícího se světa, když jde o zvolení, byla každá záminka dobrá zřejmě vždycky, jde přece o moc. A vyčítat politikům, co udělali v minulosti, je běžná praxe, stačí otevřít noviny, klidně i ty starší. Takže má pan Trudeau smůlu: nová doba objevuje provinění, která v době, kdy se stala, žádnými proviněními nebyla.
Dalo by se to pochopitelně svádět na média, na politické protivníky, na lidskou hloupost, která skočí na každý špek, ale myslím, že pravým viníkem je snaha přimět všechny, aby si mysleli totéž. Samozřejmě tím ani trochu nechci naznačit, že by byl rasismus správný, je to zrůdnost. Ale Aladin? Karneval? Načerněný obličej?
LN, 27.9.2019