Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Marta Semelová končí ve školských radách

28.8.2019

Nejsem asi sám, kdo byl překvapen jejím odvoláním z těchto institucí. A to zejména proto, že tam doposud stále byla.

Tuto osobu netřeba představovat. Jsou známy její výroky o tom, že JUDr. Milada Horáková přiznala svou vinu, a tak vlastně její trest smrti nebyl až tak justiční vraždou, ale spravedlivým trestem, její každoroční lkaní nad hrobem Klementa Gottwalda, který zmíněnou JUDr. Miladu Horákovou nechal pověsit, a to zvlášť brutálním způsobem. Okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 považuje za „internacionální pomoc“ a nikoli za akt bezbřehé agrese, která vedla ke smrti mnoha našich spoluobčanů a zanechala v naší zemi nevyčíslitelné materiální a morální škody, s nimiž se potýkáme dodnes.

Názory Marty Semelové utváří komunistická morálka. Morálka, které není cizí umlátit nevinného kněze jen proto, že se nechtěl podvolit mínění rudých komisařů a jejich vidění světa. Morálka, která ukradla sedlákům jejich grunty jen pro pochybnou myšlenku kolektivizace, která se projevila jako neuvěřitelně neschopná a devastující krajinu. Morálka, která obehnala zemi ostnatými dráty, nabila je elektřinou a případné jedince, kteří tuto nepochopitelnou překážku chtěli překonat, odstřelovala jako lovnou zvěř. Morálka, která za opačný názor než moskevský umisťovala své odpůrce do temnic a jejich potomkům nabízela pouze podřadné práce. Morálka, která popravovala statečné lidi, kteří odmítali komunistické vidění světa.

Marta Semelová se dnes prezentuje jako starostlivá osoba se zájmem o ty opomíjené, staré a chudé spoluobčany. ve svém rozhovoru pro DVTV (zde) uvádí, jak je jí líto dnešních důchodců, kteří se celý život dřeli a nyní žijí na hranici životního minima. Cudně již opomíjí, že tito důchodci pracovali v éře, kdy vládla její totalitní strana, která neumožňovala akumulovat jakékoli smysluplné úspory na stáří, která zglajchšaltovala příjmy všech občanů, nad nimiž vévodili pouze veklsáci a partajní „hyperproletáři“.

Morálka paní Semelové nikdy nedovolí připustit, že se svými názory, které nejsou sice trestné, ale jsou morálně odporné, nemá ve školství co dělat. Z tohoto pohledu nechápu ředitele oněch institucí, kteří její přítomnost ve školské radě strpěli, případně příčetné zřizovatele, kteří ji tam nominovali. Nechápu ani rodiče, kterým taktéž nevadila její ingerence do chodu školy, v které mají své děti.

Paní Semelová jistě může svůj prezentovaný altruismus využít v jiné sféře, právě u těch, kterých se tak zastává. V mnoha domech sociálních služeb se nedostává ochotných jedinců, kteří budou našim starým a nemocným spoluobčanům pomáhat v jejich nemohoucnosti a trápení. Nebude nijak ostrakizována, může zde naplno rozvinout svůj potenciál, jehož kvintesence visí v sídle její mateřské strany:

„S lidmi pro lidi“

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora



zpět na článek