25.10.2020 | Svátek má Beáta


SPOLEČNOST: Mariánský sloup - pošlapání odkazu Komenského

9.6.2020

Čtvrtek čtvrtého června 2020. Den, který změnil podobu pražského Staroměstského náměstí. Pro někoho den triumfu, pro jiného den hanby a ponížení. Den, kdy se znovu zamýšlíme nad dějinami vlastní země.

Patřím k těm druhým. Jako potomek tajných evangelíků, kteří byli nuceni kvůli pronásledování opustit vlast, nemohu jinak.

Mariánský sloup

Ve chvílích volna sleduji na Mall.tv/SlowTV živé záběry ze vztyčování mariánského sloupu. Nepociťuji nenávist. Jen smutek, bezmoc. Vzpomínám na zmařené naděje. I těch je sloup symbolem. Zmařených nadějí Komenského a s ním bezpočtu těch, kdo doufali. V návrat do vlasti, kde chtěli svobodně vyznávat svoji víru. Vesftálský mír 1648 tuto naději pohřbil. Sloup na Staroměstském náměstí byl – a opět je - toho viditelným symbolem.

Nevěřil jsem, že Komenského národ něco takového udělá. Další z mých životních omylů.

Říkají – a na původním sloupu to bylo nepřímo vyjádřeno /viz */ -, že sloup byl vyjádřením vděčnosti Panně Marii za ochranu Prahy před Švédy. Co to ale znamenalo?

/* Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil./

Edita Štěříková, spisovatelka zabývající se českým pobělohorským exilem, vysvětluje v článku „Sloup národní tragédie a křesťanské hanby“ (web Christnet, 7. 4. 2020):

Švédská armáda nebyla ohleduplnější než císařská, ale bojovala v ní z Čech vypuzená šlechta a tisíce exulantů v ní skládaly naději, že jim sjedná možnost návratu domů a že bude zas možné domluvit se na náboženském soužití. V té době byla už v běhu mírová jednání a Švédové ztráceli chuť zasazovat se v nich o Čechy, ale vítězství Švédů v Praze bylo poslední nadějí, že přece jen bude vzat ohled na ztracenou českou toleranci. Praha byla pro Habsburky zachráněna, švédská armáda poražena, naděje exulantů zmařena.

K témuž se vyslovila na svém webu i historická společnost Veritas (8. 11. 2017 v dokumentech „Causa Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze“):

Čechy a Morava v důsledku toho, že jejich hlavní města v okamžiku ukončení třicetileté války nekontrolovali protestantští Švédi, nejen zůstaly v moci císaře, ale nedala se pro ně vyjednat ani žádná výjimka s ohledem na protestantismus (jako se to povedlo např. pro Slezsko). Pokračování na tridentském koncilu vyhlášené rekatolizaci pak už nic nebránilo.

Čili: v principu šlo o to, že rakouskému císaři byly dány české země na milost a nemilost, což v praxi znamenalo potvrzení všech pobělohorských nařízení, k nimž patřilo:

- předchozí stavovský systém byl nahrazen panovnickým absolutismem;
- katolické náboženství bylo jediné povolené se všemi důsledky: svobodní nekatolíci, kteří nechtěli zradit svoji víru, se museli vystěhovat, poddaný nekatolický lid musel konvertovat k papežské církvi po dobrém či po zlém, tajní evangelíci byli pronásledováni, do exilu mohli odejít pouze ilegálně;
- němčina byla zrovnoprávněna s češtinou, v praxi jí byla nadřízena – toto je třeba vzít do úvahy při polemice s obhájci „doby temna“, že kdyby na Bílé hoře zvítězila česká stavovská armáda, znamenalo by to masivní germanizaci. To je pouhá spekulace, skutečnost je taková, že i osvícený císař Josef II. usiloval o zavedení němčiny v českých zemích. Ostatně české národní obrození je důsledek pobělohorských jazykových poměrů. (Čest těm jezuitům, kteří se zasloužili o to, že čeština nedopadla ještě hůř.)

Vztyčení a vysvěcení původního sloupu (1652) bylo oslavou tehdejších, výše popsaných poměrů, které potvrdil vestfálský mír. Jeho stržení v revoluční době, jakkoli se dnes může jevit problematické, znamenalo, že „nová společnost“ odmítla symboliku a hodnoty, které sloup představoval.

Ta symbolika je neměnná. Jmenujme ony dvě klíčové: katolická náboženská totalita a náboženská diskriminace podstatné části obyvatel království (drtivá většina, minimálně 75 procent, byla v době Bílé hory nekatolická). Nynější znovuvztyčení sloupu znamená, že všichni, kdo souhlasí se musí vnitřně vypořádat s dilematem: co mé svědomí a hodnoty, které sloup představuje?

Nelze přece být antistalinistou, a přitom podporovat obnovení sochy Stalina na Letné. To je princip, který můžeme vztáhnout i na staroměstský mariánský sloup.

Tak jako obnovení sochy Stalina by znamenalo plivnutí do tváře všem obětem režimu tohoto diktátora, je i obnovení mariánského sloupu plivnutím do tváře všem obětem pobělohorské katolické totality. Vyjadřuje souhlas s pronásledováním lidí s jiným než (tehdy) oficiálním názorem, s pošlapáním náboženské svobody, které se naše země těšila před Bílou horou (Majestát Rudolfa II. 1609).

Mariánský sloup je pro mě osobně, potomka českých pobělohorských evangelických emigrantů, sloupem urážky. Spatřuji v něm výsměch utrpení, které v našich dějinách postihlo ty Čechy, kteří zůstali věrni památce kostnického mučedníka a hlásili se k duchovnímu odkazu Učitele národů.

Kdykoli mě nyní cesta zavede na Staroměstské náměstí, při pohledu na mariánský sloup budu mít podobný pocit jako J. A. Komenský, když se dozvěděl o výsledcích vestfálského míru.

Ve svém Kšaftu napsal všeobecně známou a díky Modlitbě Marty Kubišové i populární větu:

Věřím i já Bohu, že po přejití víchřic hněvu (hříchy našimi na hlavy naše uvedeného) vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!

Komenského víra se po více než třech stoletích naplnila. Vláda věcí našich se k nám zase vrátila. A co jsme udělali? Vztyčili mariánský sloup - a ke Komenského odkazu se postavili jako národ ignorantů, který ve své zaslepenosti pošlapává to nejlepší z vlastních dějin.

Převzato z blogu autora s jeho svolením.



Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu
Hledáte zdravou svačinku? Sáhněte po kapsičce od Sunaru, která je komplet BIO včetně obalu

Když se řekne Sunar, co se vám jako první vybaví? Chutné sušené mléko? Není se čemu divit. Sunar a jeho kojenecká výživa tu je pro naše miminka už...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.