Kdo, koho, jak a proč manipuluje ve svých textech HateFree Culture?

Debata o imigraci a islámu je často velmi vypjatá, plná argumentačních faulů a mnohdy se opírá spíše o zjitřené emoce nežli o zdravý rozum. Proto lze jistě považovat za přínosné a chvályhodné, pokud se kdokoli pokusí do této debaty vnést prvky racionálního přístupu. Touto snahou se zaštiťuje i iniciativa HateFree Culture (dále HFC), která na svém blogu zveřejňuje texty, jež si kladou za cíl debatu na dané téma kultivovat.

Sám výše zmíněnou úřadem vlády financovanou „nevládní“ organizaci nijak zvlášť nesleduji, ale protože ji někteří moji přátelé na facebooku vysloveně milují, jsem prakticky denně konfrontován s jejími tvůrčími počiny. Text nazvaný Manipulace: Vítejte v Belgistánu! mě zaujal zejména proto, že se sám studiem technik manipulace (hlavně farmakologických a toxikologických) informací zabývám, a tak mi již nadpis příspěvku přišel poněkud podezřelý. Stejně jako je nejlepším způsobem upevnění korupčního systému jeho zuřivé mediálně zviditelňované potírání, je také jednou z nejpoužívanějších manipulativních technik tzv. uvádění věcí na pravou míru. Zajímalo mě tedy, jak upřímně to s bojem proti manipulaci v HFC myslí.

V úvodu článku se píše: „Video Vítejte v Belgistánu bývá jedním ze silných argumentů v protiislámských diskuzích. Video má ukazovat situaci v Belgii, konkrétně v Bruselu, kde žije čím dál početnější muslimská populace. Muslimové se údajně však již brzy stanou většinou a jejich cílem je zavést právo šaría nebo bojovat proti demokracii. Jsou informace z videa na Youtube objektivní? Z jakých zdrojů autoři vycházejí a kdo se ve videu k situaci vyjadřuje? Lze video vnímat jako přínos do diskuze o islámu v Evropě?“ Již v první větě textu jsem narazil na argumentační faul zvaný „unáhlené zobecnění“ – větnou konstrukci „bývá jedním ze SILNÝCH argumentů“, která poukazuje na vysokou frekvenci používání určitého argumentu určitou skupinou lidí, by bylo vhodné nějak podložit, nebo snad ne? Dále „video má ukazovat....“ – podle koho má ukazovat? A důkaz?

Dále se text obsáhle věnuje autorům videa a lidem na videu účinkujícím – jde o učebnicový případ argumentace ad hominem – tedy o situaci, kdy věcnou polemiku s tvrzeními nějaké osoby nahrazuje útok na její morální kvality, inteligenci atp. To nemusí být nutně argumentační faul, jenže daný článek se deklarativně vymezuje vůči manipulativním technikám a argumenty ad hominem tvoří okolo 50 % textu (nepočítal jsem znaky, jen odhaduji). To se mi nezdá být úplně v pořádku.

Podstatnou část stopáže videoklipu, o němž se v článku píše, tvoří promluva lídra uskupení Sharia4Belgium, který hovoří o nevyhnutelnosti přijetí prvků práva šaría v belgickém právním systému. O daném člověku se z textu HFC dozvíme, že je odsouzeným teroristou. K tématu je dále uvedeno následující: „Z průzkumu mezi mladými lidmi 15-25 let v roce 2012 vyplynulo, že 68 % mladých muslimů si myslí, že Sharia4Belgium dělá muslimům ostudu.“ Zde bych měl dvě drobné poznámky: Za prvé, pokud hovoříme o manipulaci, často diskutujeme relevanci zdrojů, z nichž jsou čerpány citované informace – jak důvěryhodné jsou stránky ZIZO online? Nebo jinak – proč bych měl těmto stránkám věřit, proč bych je měl brát vážně? A za druhé – údaj 68 % je zde uváděn jako důkaz, že organizace Sharia4Belgium nereprezentuje většinu muslimské populace. Fajn – to netvrdí ani autoři videa. V klipu je tato skupina hodnocena dvakrát, a to slovy: „nejvíce problémovou lokální skupinou je Sharia4Belgium“ a „je to malá skupina, kterou většina lidí nebere vážně“. Kdo tedy tvrdí, že tato skupina je reprezentantem většiny muslimů? A důkaz? Navíc, reprezentace je složitý pojem – skupina mě nemusí reprezentovat politicky, ale s některými jejich požadavky mohu souhlasit. Kolik procent muslimů chce a kolik nechce v Belgii zavádět právo šaría? Neměla by otázka reprezentace být diskutována rovněž z tohoto pohledu? A dále: 68 % respondentů průzkumu se vyjádřilo nějak, co ale těch zbylých 32 %? To není důležité?

V textu následují pasáže reagující na údaje z videa o růstu muslimské populace v Belgii a oblíbenosti jména Mohamed tamtéž. Těmto pasážím v podstatě nelze nic vytknout, snad jen, že řeší marginálie.

Závěr raději opět odcituji: „Video staví do protikladu muslimy (nesmyslně reprezentované extremistickou iniciativou Sharia4Belgium) se zbytkem belgické společnosti (reprezentované extrémně pravicovou stranou Vlaams Belang s volebním výsledkem 3,7% ve federálních volbách 2014). Autoři proti sobě staví do sporu dvě extremistické strany a vydávají je za reprezentanty většiny. Vytváří tak falešný dojem, že muslimové a většinová společnost v Belgii jsou stále v opozici a řeší vzájemné konflikty, což však neodpovídá realitě. Šíření takových videí dle nás zklidnění situace a diskuzi nepřispívá, naopak napomáhá vytváření konfliktů mezi lidmi.“ To, že islamistický fanatik z videa má v očích autorů videa a jeho diváků reprezentovat veškerou muslimskou populaci, je nedoložený konstrukt autorů článku. Falešný dojem tak vytváří spíše HFC než kdokoli jiný. Šíření takových videí určitě situaci nijak nezklidňuje – otázkou je, zda i přesto nemůže mít svůj význam. Pro mě je to např. informace o tom, jací lidé se také k islámu hlásí a jaké jsou ty jejich cíle, o nichž se nestydí mluvit na kameru. Následně si kladu otázku, jak jsou tyto cíle vzdálené od cílů většiny muslimské populace. A věřím, že tato otázka je skutečně zásadní! Článek je uveden na stránkách HFC v rubrice „Hoaxy“ – to je podle mě také manipulace. Za hoax by bylo možné ono video označit, kdyby se např. prokázalo, že daný islamista neexistuje, že ve skutečnosti neřekl to, co na videu říká, atp. Takto se jedná o dokument – samozřejmě, že dokument pojatý značně svérázně, ale stále je to dokument.

V případě, že by se autoři HFC rozhodli ve svém bohulibém boji proti mediální manipulaci pokračovat, doporučuji jim na úvod prostudovat seznam argumentačních faulů uvedený např. na stránkách Centra občanského vzdělávání. To je mocný nástroj pro kultivaci jakékoli diskuse...