19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Lépe bohatý a zdravý než chudý a nemocný

Výrazy jako očekávaná délka dožití, starobní penze či důchodová reforma budí často dojem, že se týkají jen úzkého segmentu společnosti – seniorů. To je ovšem zkreslené.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kulheim 23.10.2019 8:01

Zdraví není životní cíl, ale prostředek každodenního života. Zdraví bývá nutnou podmínkou realizace mnohých životních cílů a aktivit.

Zdraví je nejcennějším soukromým majetkem, který dostáváme. Je na každém z nás, jak s ním hospodaříme. Každý z nás má odpovědnost za sebe, svoji rodinu, za to co se děje kolem něho. Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo zdravotního postižení. Je výsledkem vzájemného působení organismu a prostředí. O svoje zdraví by měl pečovat každý sám. Moje zdraví není ministra zdravotnictví, prezidenta LK apod. Je otázkou jestli je racionální ponechat péči na nějakém úředníkovi z Prahy.

Veřejné zdraví /zdraví populace/ ovlivňuje řada faktorů. Mezi „přímé“ determinanty zdraví, tedy takové determinanty, které působí přímo na lidský organismus patří. 1/ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ovlivňuje zdravotní stav přibližně 20-30% 2/ GENETICKÝ základ má vliv přibližně 20-30% 3/ZDRAVOTNICKÝ ý systému 8-15% vliv na zdravotní stav. 4/ ŽIVOTNÍ STYL je nevýznamnější z přímých determinant zdraví, která dle některých autorů ovlivňuje zdravotní stav až z 60 %, Je to zejména stravování, pohybová aktivita, stres, toxikomanie včetně alkoholismu a kouření, sexuální chování a jiné součásti života.

Cesta ke zdraví nevede pouze přes „přilévání“ peněz do zdravotnických služeb, ale vyžaduje účast celé společnosti, všech odvětví, všech úrovní veřejné správy na zlepšení zdraví celé populace. Za své zdraví zodpovídá především každý sám, a to především tím, jak žije, jak se stravuje a pohybuje, jak zvládá stresové situace a sem patří i umění odpočívat. Zkrátka jak každý z nás dokáže být dobrým organizátorem svého života. Ukazuje se, že ani rozvinuté společnosti zatím nedokázaly vyvinout takovou soustavu zdravotnictví, která by se pružně adaptovala potřebám společnosti a přitom by se vyvíjela v rámci hospodárných proporcí.