Vážení, zkuste si najít v ruchu dne klidnou chvíli a být zase na okamžik dětmi: vzpomeňte si na pohádku o marnivém králi. Poznáte ho hned, stará se jen o svůj vzhled: každou chvíli má nový oblek a kolem něj stále kmitají nějací krejčíci. Jednou si najme dva tkalce. Ti, protože jsou podvodníci, mu slíbí utkat nové šaty, které jsou neviditelné pro ty, kteří jsou nezpůsobilí k výkonu své funkce a jsou hloupí. Král sám tyto neexistující šaty pochopitelně taky nevidí, ale předstírá, že tomu tak je, aby nevzbudil pochybnosti o vhodnosti své královské hodnosti. Jeho ministři dělají to samé. Falešní tkalci dokončují práci a předstírají, že císaře oblékají do nových šatů.

Král jde v průvodu poddaných, když najednou dítě, které je příliš mladé, aby pochopilo výhody přetvářky, vykřikne: král je nahý.

Pokud zůstaneme i my chvíli dětmi a odmítneme-li přetvářku, můžeme stejně jako dítě za volebními hesly zahlédnout nahá slova: Uvidíme podnikatele, kteří vstupují do politiky, aby pro své firmy získali výhody: jinými slovy politiku jako službu občanům privatizují, spolupracovníky StB volající po spravedlnosti a dodržování zákonů, kteří se snaží výkřiky přehlušit svou minulost, a dokonce i podvodníka, který chce bojovat proti podvodům, aby se zapomnělo na jeho nezákonné přešlapy. Hesla, která na nás útočí na každém rohu tedy představují pouze estetickou formu lži: jsou to kamufláže, které jsou regulovány diktátem buď finančním, nebo politickým a ideologickým.

Psychologové tvrdí: Dá-li člověk přednost penězům a ideologii před pravdou, je to vždycky proto, že takové lživé, vylepšené zrcadlo potřebuje, neboť jeho skutečná podoba, jeho skutečná existence je falešná, nedůstojná a dotyčný se za ni stydí. Proto ji zakrývá a maskuje. Dítě či myslící člověk má možnost tuto falešnou masku zahlédnout a uvědomit si, kdo se za ní skrývá.

O takové masce se hovoří jako o kýči, který je zlem, protože aktivně zakrývá skutečné záměry člověka. Taky bychom mohli říci: Kýč a ideologie se tváří jako služebníci člověka, ale ve skutečnosti slouží udržení a uskutečnění nečistých praktik. Kýč a ideologie proměňují nelidskou skutečnost ve svých slovech tak, aby ji ve skutečnosti ponechávaly nezměněnou. Naproti tomu ukázat nelidskou existenci, jaká je, ukázat ji v jejích pravých rozměrech a v její pravé podobě, znamená současně ukázat naléhavost změny. To je úkol pro opravdového politika, umělce či novináře. Podle toho ho poznáme.

Kýč poznáme podle toho, že se nesnaží vyvolat nové potřeby, vzbuzovat nová očekávání. Jeho cílem je uspokojit pouze očekávání, která všichni máme.

Opravdové programy, pravá filosofie a pravá politika svou pravdivostí vyvolávají naopak nespokojenost; naproti tomu kýč a ideologie vyvolávají falešná uspokojení. Proto strany a hnutí, která pracují převážně s kýčem, bychom neměli volit.

(Psáno pro ČRo Plus)