Smutno je mi, že zastupitelé Prahy 2 zamítli návrh na udělení čestného občanství MUDr. Františku Krieglovi. Pouze jeden byl pro, zbytek zastupitelů hlasoval proti.

František Kriegel musel opustit rodnou Halič, protože Lvovská univerzita jej odmítla přijmout pro jeho židovský původ. Odešel studovat do Prahy, kde si přivydělával nekvalifikovanou prací. Poznal nejen lesk, ale i bídu první republiky. Sociální nespravedlnost ho přivedly do komunistického hnutí.

Obavy z rozšíření fašistické ideologie ho přiměly přihlásit se jako lékař-dobrovolník ve španělské občanské válce. Ve Španělsku byl až do jejího konce. Po několikaměsíční internaci ve francouzském táboře bojoval proti japonské agresi vůči Číně. Poslední roky války byl lékařem amerických jednotek v Barmě. Po návratu do Prahy pracoval v letech 1945–1949 jako zástupce vedoucího tajemníka pražské organizace KSČ. Z titulu této funkce byl i zástupcem velitele Lidových milicí v Praze. Již v roce 1949 byl však odklizen na ministerstvo zdravotnictví, potom vyhozen na dlažbu.

Počátkem šedesátých let se stal uznávaným internistou a šéfem jedné z klinik Thomayerovy nemocnice, která jeho činnost vzpomíná pamětní deskou. V průběhu pražského jara se stal členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou ÚV Národní fronty. Byl jedním z členů předsednictva ÚV KSČ, kteří 21. srpna prosadili odsouzení sovětské okupace naší země.

Byl odvlečen do Moskvy a jako jediný z čs. zajatých představitelů, kdo odmítl podepsat moskevský diktát. Filozof Karel Kosík přirovnal jeho čin k Husově neodvolání na koncilu.

V sedmdesátých a osmdesátých letech byl Kriegel jedním z nejvýznamnějších činitelů opozice. Byl signatářem Charty 77. Dvacet let byl rozpracováván StB, která kvůli němu sledovala na čtyři sta občanů. StB znemožnila v roce 1979 uspořádání Krieglova pohřbu.

V těsné spolupráci s Václavem Havlem zřídila Nadace Charty 77 v roce 1987 cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost. Pochybuji, že některý z radních, kteří hlasovali proti udělení čestného občanství, má mezi svými rodiči či prarodiči někoho, kdo by se mohl, co se týče zásluh o vybudování demokratického a svobodného Československa, alespoň trochu srovnat s Františkem Krieglem.

Je tragédií české politiky, že její čest musel v srpnu 1968 zachránit chudý židovský chlapec z Haliče. Nyní zvítězila malost.

Právo, 9.8.2014

Autor je zakladatel a předseda správní rady Nadace Charty 77