Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ad pan Vérosta : "jednou z hlavních příčin úpadku Romů je právě ona pozitivní diskriminace"

Velmi přesně!

Pozitivní diskriminace, tak jako i dotace, jsou zlem pro obě strany tohoto transferu. Na jedné straně je platící daňový poplatník, který za své peníze nedostává adekvátní službu, na druhé straně je demotivovaný a postupně stále více na pomoci či dotaci závislý jedinec (ještěže je mezi nimi prostředník - státní úředník - který se transferem živí - copak nám v této rovnici asi představuje?).

Obojí se tváří být darem. Je však Darem něco, co mne "vychovává" k závislosti?

Aby dar byl Darem, musí být přítomna jeho neoddělitelná složka - osobní vztah mezi darujícím a obdarovaným. Tento vztah vzbuzuje vděčnost a pocit odpovědnosti, jak s darem ale i se svým životem naložím. Bez osobního (a vzájemného) vztahu k obdarovávanému je můj dar jen přihazováním svazků papírových bankovek na plápolající oheň konkrétního problému.

Neustále omílaný

politologický nonsens, vydávající národní socialismus za levicovou ideologii (zde dokonce za "komunikační klišé"!) se přesto nestane pravdivým, jenom protože by to tito mudrlanti tak chtěli mít, nebo proto, že se slovo "sozialistisch" vyskytuje v názvu strany.

Pojmy pravice a levice v politickém smyslu MAJÍ původ v době francouzské revoluce, ze zasedacího pořádku ústavodárného národního shromáždění (Assemblée Constituante), kde levá strana byla obsazena revolučními, republikánskými silami, zatímco na pravé straně se nacházely síly sympatizující s monarchií.

Celé spektrum sestávalo z četných politických klubů  http://fr.wikipedia.org/wiki/Cat%C3%A9gorie:Groupe... , sahajících od nesmiřitelných royalistů na pravici, až po Jakobíny a Montagnardy na opačné straně spektra.

Dělení na Plaine / Marais ("bahno") a Montagnardy je směšně zjednodušující a nesprávné, jelikož členové Marais byli nejumírněnější, a ne royalisté a konzervativci.

Re: Neustále omílaný

považuji-li za levičáky kolektivisty a za pravičáky individualisty, vychází mi nacisté jako čistá levice. Kde byla za nacistů individuální práva? Ein Volk, ein Reich, ein Führer, nicht wahr? Co je na tom proboha pravicového? A je úplně fuk, kdo kde seděl ve francouzském parlamentu. Pro mne jako pravičáka by bylo stejně blbé žít v Ádově Německu jako v SSSR Josifa Vissarionoviče... obé stejně na draka.

V něčem má pan Drápal pravdu

ovšem jinde se mýlí. například v ČR se "nůžky" mezi bohatými a chudými nerozevírají a už vůbec ne hrozivě, ale naopak zavírají. otevírají se pouze v levičácké propaganda, kterou pan Drápal tímto, možná nevědomky, přebírá. Také rozpory ve sboru je možné řešit jinak než kompromisem nevyhovujícím nakonec nikomu. Pokud by nebyla "jednota sboru" chápána jako hodnota sama o sobě není důvodu nerozdělit sbor na frakce, v nichž už podstatné rozpory neexitují. Tak by se jedni mohli vice věnovat "sociální práci", jiní budovat modlitebnu či sbor a zase jinni preferovat práci s mládeží. každý člen sboru by mohl své příspěvky "asignovat" příslušné činnosti a důvod k debatám o použití "společných peněz" by zanikl. Rovněž ve věnování se  "Romům" nikdo v této zemi křesťanům nebrání, tak Vo co go? Jenom mne překvapila zmínka o pozitivní diskriminaci - vždyť všichni "politicky korektní" politici tvrdí, že Romové nijak oproti většinové populace preferováni nejsou, tedy neexistuje žádná "pozitivní diskriminace" ani jinak odlišný přístup státu k různým menšinám.

Re: V něčem má pan Drápal pravdu

Katolíci mají postoj k bohatým jasný.

Sv. Jeroným: "Bohatec je buď zloděj, nebo zlodějův dědic."

Bratře Drápale,

jednou z hlavních příčin úpadku Romů je právě ona pozitivní diskriminace. Je pro životní styl a perspektivu zejména mladých zcela demotivující. Sotva odrostlé romské dítě se nestane kovářem, učitelem, knězem, ale bude trávit celý život v jiném povolání: bude "na dávkách"! A tento, (možná pro obě strany) pohodlný modus vivendi, je už zakonzervován po několik generací. Ale bohužel se stává víc a víc solí v očích těm chudým nejenom na Jesenicku. Doufám, že se pro tento bludný kruh najde brzo nějaké jiné řešení než ono "konečné". Jinak celkem dobrý článek.

Re: Bratře Drápale,

Velmi přesně!

Pozitivní diskriminace, tak jako i dotace, jsou zlem pro obě strany tohoto transferu. Na jedné straně je platící daňový poplatník, který za své peníze nedostává adekvátní službu, na druhé straně je demotivovaný a postupně stále více na pomoci či dotaci závislý jedinec (ještěže je mezi nimi prostředník - státní úředník - který se transferem živí - copak nám v této rovnici asi představuje?).

Obojí se tváří být darem. Je však Darem něco, co mne "vychovává" k závislosti?

Aby dar byl Darem, musí být přítomna jeho neoddělitelná složka - osobní vztah mezi darujícím a obdarovaným. Tento vztah vzbuzuje vděčnost a pocit odpovědnosti, jak s darem ale i se svým životem naložím. Bez osobního (a vzájemného) vztahu k obdarovávanému je můj dar jen přihazováním svazků papírových bankovek na plápolající oheň konkrétního problému.

Nůžky se rozevírají.

Jak by chtěl pan Drápal zajistit aby se nerozevíraly? Jak by chtěl udělat z bohatých chudší a z chudých bohatší? Odpověď nechám na laskavých čtenářích. Dnešní systém je tak byrokraticky svázán, že neumožňuje schopným chudým se ze svého stavu pozvednout vlastními silami. Není to jako v USA před 150 lety, kde chudý přistěhovalec se začal živit pouličním prodejem palivového dříví aby se posléze stal významným stavebním podnikatelem. Dnes není dovoleno nic, kromě příjmu dávek v hmotné nouzi. Na vše je potřeba spousta povolení a registrací. Lidé nemohou své výrobky nebo výpěstky, byť velmi dobré, beze strachu prodat aby nebyli obviněni z nedovoleného podnikání, mimochodem tento termín existoval již za komunistů. Ve skutečnosti se tak děje, ale pokoutně a v podstatě mezi příbuznými a známými. Ten kdo má odvahu a dobré nápady si může do začátků půjčit, vyřídit veškerá povolení a certifikáty a začít podnikat. Povede se to jen někomu a ještě s velkými obtížemi. Ten kdo tolik odvahy nemá a raději by se držel trochu při zdi, ale rád by podnikal v malém, takovou možnost nemá. Druhou kategorií bohatých jsou tzv. zbohatlíci, kteří svůj majetek získali nepoctivým způsobem, zejména napojením se na veřejné peníze přes síť známých státních úředníků, tito samozřejmě bohatnou s nimi a rovněž se zařazují do této kategorie. Tady pomůže jen drastické zredukování jak státní byrokracie, tak i celkového objemu státního rozpočtu. Ještě jsem se nezmínil o chudých, kteří chudými zůstat musí, jelikož nic neumí a nemají ani chuť se něco naučit a nemají ani zájem se ze svého postavení pozvednout. Mnohdy je v tom podporuje stát svou sociální politikou. Lidé nejsou stejní, proto se nemohou mít všichni stejně a nemohou být všichni stejně bohatí nebo stejně chudí. Komunisté na to měli heslo "Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb". Obávám se, že to tady máme pořád.

Re: Nůžky se rozevírají.

Ono je právě odpověď v tom, že současná situace, kterou argumentujete, je špatně. Jak to udělat, aby se nůžky nerozevíraly? Úspěch těch nahoře musí být i úspěchem těch dole. Mám firmu, která prosperuje? Pak to krom mého konta musí pocítit i zaměstnanci. V opačném případě to funguje. Samozřejmě nejde postihnout extrémy. Lidi na ulici budou tak nějak vždy klesat oproti lidem, kteří přicházejí k velkým penězům. Ty polohy pod a nad extrémy jsou ale řešitelně. Jediný problém je ten, že se to těžko řeší zákonem a jde spíš o naši morálku.

Co s tím stát ale opravdu může udělat je podpora malého podnikání. Znám spoustu lidí, kteří dělají něco tak nějak mezi přátely a v podstatě na černo a rádi by i legálně. Jenže nastavené podmínky a papírování kolem to znemožní. Vezměte si ženu, která je doma a ráda by začala na zakázku péct. Musí si okamžitě nakoupit zařízení za desetitisíce a zajistit oddělené wc a podobně. Přez hranici sousedské výpomoci se dostane rychle a desetitisíce (povinnost mít jakýsi nerezový pult atd.) na investici nemá. Tak to dělá stejně, ale na černo. Stejně tak lidi kšeftujou s ovocem, masem a třeba i prací svých rukou. A stačilo by definovat nějaká omezená podnikání. Třeba třídu potravin, kde by byl zákaz hromadného prodeje a s deklarovaným rizikem domácí výroby. žádnou epidemii salmonely by to nezpůsobilo, protože už se to tak dělá, ale pár lidí by se začalo víc snažit a stát by dostal nějakou tu kačku na daních navíc.

Ono to zastavení rozvírání jde. chce to ale tvořit zákony o větší složitosti, než jen jedna věta s cifrou, či procentem.

Bratře Drápale,

obvykle s Vašimi články souzním, dnes však několik poznámek:

a) k pravicovosti nácků se již vyslovili mí spoludiskutéři, je nutné to vnímat a nepodléhat komunikačnímu klišé;

b) "Někteří politologové soudí, že výrazy "pravice" a "levice" se již přežily." - to říkají zhusta politologové, kteří by chtěli být chápáni jako nadstraničtí, jsou však pevně zakotveni na levici a snad se za to i stydí (Pehe, Bělohradský...);

c) pojmy pravice a levice v politickém smyslu NEMAJÍ původ v době francouzské revoluce, ale v době parlamentní revoluce anglické - u Francouzů se frakce nazývaly bahno (royalisté a konzervativci) a hora (montagnardi, levice); v anglickém parlamentu 17. století seděli royalisté vpravo od předsedy a parlamentaristé a radikálové vlevo; fakt by mne zajímalo, kde se ten historický omyl vzal a jak se tak v myslích zakořenil.

Ufff tentokrát úplně vedle

Označování nacistů a fašistů za extrémní pravici, prosadili komunisté, protože potřebovali jasně definovat nepřítele.

Ovšem už samotný název Národně socialistická německá dělnická strana nenaznačuje příliš pravicové zaměření. Podobně Dělnická strana sociální spravedlnosti se nejspíš nebude odkazovat ve svém programu na teze Friedricha von Hayeka. Italský fašismus založený na svazku zástupců dělníků a zaměstnavatelů vycházející z Italského socialismu se spíše podobá představám dnešních sociálních demokratů, než nějakému pravicovému programu.

Neochota politiků rozumně diskutovat a jejich snaha o eskalovanou konfrontaci je dána jednoduchým mediálním kalkulem. Lidé chtějí silné a průbojné osobnosti a pokud TV moderátoři v zájmu vyšší sledovanosti a ve snaze donutit politiky k výrokům, ze kterých lze dobře dělat titulky, takové chování nejen netrestají, ale naopak podporují, je výsledek takový, jak ho vidíme.

Re: Ufff tentokrát úplně vedle

Názvu bych nepřikládal žádný větší význam.Koneckonců pamatujeme NDR,MLR atd.,dnes KLDR.Takže název je jedna věc a skutečnost může být zcela odlišná.Ovšem jinak na chování  A.Hitlera atd. nevidím nic levicového.S výjimkou Židů nebyl znárodňován žádný majetek,nebyla pronásledována církev a šlechtici sloužili v armádě na vysokých postech.Takže základní atributy,kterými se projevuji i v dnešní době levicové režimy tam nevidím.

Nacisté a komunisté jsou z jedné líhně,

levicové líhně, na nacismu není pravicového vůbec nic, stejně tak na komunismu.

Chudoba bohatství, moc těžko řešitelné, je jistě smutné, že existují veliké sociální rozdíly, jenomže má tedy stát bohatým lidem majetek odebrat? Pokud bohatí získali majetek poctivě, neukradli ho, tak ať ho mají. Myšlení že "všichni mají všechno a nikdo nemá nic" selhalo, předlistopadový režim selhal.

Pozitivní diskriminace, je ZLO, tak jako multikulti politická korektnost. Diskriminace je rozdílný přístup, ať už pozitivní nebo negativní. Obojí je ryzí zlo a špatnost. Proč by měl být protěžován Rom? Proč jsou v USA protěžováni černoši? Mají rozhodovat schopnosti, ne rasa. Pokud se nezbavíme těchto levicových nesmyslů (pozitivní diskriminace, multikulturalismus, politická korektnost), tak civilizace zhyne.

Re: Nacisté a komunisté jsou z jedné líhně,

Palec hore! Podepisuju! :-)