1.10.2020 | Svátek má Igor


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Krátký 4.8.2020 22:13

jakmile se v diskusi objeví pan Mařák, tak nám všem zamotá hlavu s těmi jeho teoriemi až kravinami - dobrou noc !!R^!!R^!!R^

D. Polanský 4.8.2020 17:16

Liberální? No jo, národní stát, křesťanství, osvícenství a co já vím co ještě, to vše nahlodává liberální stát. A jak vůbec takový liberální stát vypadá? To jsem ještě nikde nečetl. Asi to bude něco jako antigravitační síla.

M. Mařák 4.8.2020 17:45

To je velmi jednoduché, dobře to shrnuje definice z Oxfordského slovníku:

„Liberální demokracie je demokratickým systémem vlády, ve kterém jsou oficiálně uznána a chráněna individuální práva a svobody a ve kterém výkon politické moci podléhá právnímu řádu. Cílem liberální demokracie není neomezená svoboda.“

P. Han 4.8.2020 19:45

Cílem toho, co je za liberální demokracii vydáváno v EU, není neomezená svoboda, ale neomezená kontrola.

M. Mařák 4.8.2020 20:37

Na položenou otázku jsem dal relevantní odpověď, tedy definici liberální demokracie.

J. Jurax 4.8.2020 20:44

Fakticky arciť již neplatnou.

M. Mařák 4.8.2020 20:55

Osobně ji shledávám za naprosto přesnou.

J. Jurax 4.8.2020 21:01

No, nedohodneme se. Význam pojmu liberální je dnes fakticky poněkud posunut. Ve Vaší definici by tedy pojem liberální měl být nahrazen nějakým jiným.

On holt má pan Han recht.

M. Mařák 4.8.2020 21:04

Vycházím z pojetí klasických liberálů a to zejména z rakouské ekonomické školy. Z tohoto pohledu mně ona definice zcela vyhovuje a shledávám ji naprosto přesnou.

M. Mařák 4.8.2020 21:20

Předložil jsem definici liberální demokracie a můžeme samozřejmě debatovat třeba o tom, jakým způsobem je tam, či jinde uplatňována v praxi.

To je přirozeně naprosto legitimní, nejdříve by se však mělo nějak definovat meritum věci, řekl bych, což jsem udělal.

V. Klepetko 4.8.2020 21:34

Martine, k té definici: co si představuješ pod "demokratickým systémem vlády"?

Ta oxfordská definice je bez jasného vymezení této představy invalidní...

M. Mařák 4.8.2020 21:49

Tvá otázka mne skutečně vyvedla z rovnováhy, nechápu její smysl, ale budiž, asi nejjednodušeji bych onu formu správy věcí veřejných nazval většinovým principem. V našich poměrech je to demokracie parlamentní, jinde jako třeba v Británii, má zase formu konstituční monarchie. Oba dva systémy pokládám za demokratické.

Můžeme se posunout i dál, a věnovat se rozdílu mezi liberalismem a demokracií. Třeba F.A.Hayek se tomuto tématu věnuje docela dlouze v knize Ústava svobody a tvrdí, že liberalismus je jedna z doktrín zabývajících se rolí a misí vlády, mezi kterými si musí demokracie vybrat, demokracie, jež je metodou, nenaznačuje nic o tom, co má vláda dělat a tak dále.

V. Klepetko 5.8.2020 11:06

Díky za odpověď, chtěl jsem si jen ujasnit tvou představu. Chybí mi v tom tak trochu povědomí o vzájemné podmíněnosti těchto dvou stran jedné mince:

demokracie bez svobody nemívá dlouhého trvání, ale ani nedemokraticky vynucená svoboda dlouhodobě možná není.

M. Mařák 4.8.2020 20:39

Cestou neomezené kontroly jdou zatím spíše národní politici ve chřipkových diktaturách národního státu.

J. Zaorálek 4.8.2020 11:31

Skvělý článek.

P. Lenc 4.8.2020 10:23

Za článek pouze dík!R^R^R^

Š. Hašek 4.8.2020 13:18

Určitě.

P. Černý 4.8.2020 9:44

Bývalo zábavné poslouchat řeči ideologů o konci kapitalismu v době reálného socialismu, který se v žádné etapě své existence neobešel bez - sice státně monopolního - nicméně stále ještě kapitalistického podnikání.

Podobně směšně působí kázání novodobých ideologů čistého tržně liberálního kapitalismu, kteří jaksi mimoděk zapomínají, že každá mince má dvě strany, že bez poptávky není nabídka a že bez prvků sociálního státu by rozvinutému (reálnému) kapitalismu už dávno došli konzumenti.

Obrovská síla kapitalismu spočívá ve schopnosti přepočítat velkou část našeho světa na peníze a učinit ho předmětem tržní směny.

Tato schopnost kapitalismu je sama o sobě zdrojem nebývalé svobody. Možnost obchodovat s abstraktní hodnotou věcí (penězi), aniž by bylo nezbytně nutné, aby obchodovaný statek změnil fyzického držitele, například stála u začátku konce otrokářství.

Jenže i tato mince má dvě strany. Svoboda - osvobození od fyzické podstaty světa - má současně povahu odcizení. Tato fyzická podstata světa - skutečné zdroje a předpoklady našich životů - nás zcela logicky a systematicky přestávají zajímat. Máme-li peníze, cokoli si můžeme koupit, aniž by nás muselo zajímat, kde se to vzalo.

Důvody, proč se masově stěhujeme do virtuálních realit, nespočívají jen v technologiích nebo politice. Virtuální povahu má kapitalismus genech.

Jen tak je možné, že v současnosti je socialismus prosazován elitami, nikoli masami. Jen tak je možné, že se tento socialismus stále více mění z reálného na virtuální.

Koncentrace majetku a moci v rukou elit žijících ve svých vlastních virtuálních bublinách lze brát ne jen jako (ostatně už Marxem předvídaný) začátek konce kapitalismu, ale také jako jedno z vysvětlení, jak se mohlo stát, že dnešním světem hýbou z pohledu duševně zdravého člověka očividné nesmysly.

I. Schlägel 4.8.2020 10:00

..."bez prvků sociálního státu by rozvinutému (reálnému) kapitalismu už dávno došli konzumenti"... V dobách raného kapitalismu žádný sociální stát neexistoval a přesto tento systém postupně způsobil kromě nárůstu bohatství i nárůst svobody, zlepšení životního prostředí a možnost seberealizace ohromné spoustě lidí. Naproti tomu ten Váš sociální stát hypertrofuje (je to jeho přirozená vlastnost) do takových obludných rozměrů, že mu nedocházejí konzumenti, ale zdroje. Ve státem neprzněném kapitalismu by konzumenti jistě nechyběli, státu docházejí dostatečně solventní daňoví poplatníci. Socialismus má pouze jednu stranu. Úpadek.

P. Lenc 4.8.2020 10:22

Pane Schlagele za 1.R^R^R^

I. Schlägel 4.8.2020 10:30

:-)

P. Černý 4.8.2020 10:37

Už jste někdy slyšel o krizích z nadvýroby?

Nejpozději dob pana Keynese se jedním z hlavních nástrojů podpory koupěschopné poptávky stává státní dluh. Nikoli zvýšený výběr daní.

Jen se tomu dnes říká jinak. Šifrovaně. Například kvantitativní uvolňování.

Nesplatitelný státní dluh se stal tak významným předpokladem fungování západních ekonomik, že pokud by měl například americký dolar zcela náhle ztratit postavení světové rezervní měny, neobešlo by se to nejspíš bez nové světové války.

P. Černý 4.8.2020 10:39

Oprava: ...od dob pana Keynese...

I. Schlägel 4.8.2020 10:45

Slyšel. Akorát mi není jasné, jak by třeba krizi z nadvýroby měl vyřešit sociální stát. On ho samozřejmě za velkých nákladů "řeší", právě Vámi zmíněným zvyšováním dluhů, tiskem peněz a regulací všeho. Výsledkem je ztráta hodnoty peněz, ztráta konkurenceschopnosti a nárůst lidí spoléhajících se více na stát a jeho dávky než na sebe. Bonusem je onen "nesplatitelný státní dluh". Tolik k ponziho systému s ušlechtilým názvem "sociální stát blahobytu". Tak že Vaše úvaha o tom, že bez sociálního státu by došli konzumenti pro výrobky a služby privátních firem je mimo. Přibývá naopak konzumentů "výdobytků" státu. Dávky, dotace. A to se vyplatí! Pěkný den.

P. Černý 4.8.2020 10:54

Zase to vidíte poněkud naivně. Nesplatitelný státní dluh ani dotování koupěshopné poptávky není bonus, to je realita.

Ano, reálný kapitalismus, ve které mimochodem už dávno rozhodují spíše rentiéři než podnikatelé, vede k podobným důsledkům, jako před časem reálný socialismus. Mimo jiné ke ztrátě konkurenceschopnosti.

P. Černý 4.8.2020 10:56

Také Vám přeji hezké deštivé odpoledne.

L. Písařík 4.8.2020 11:09

R^

P. Moravčík 4.8.2020 11:42

Veľmi dobrá argumentácia. Nie je čo dodať.

K. Salajka 4.8.2020 8:44

Dobře řečeno : Smysl lidskému životu může dávat morálka, kultura, náboženství, etika či estetika. Dodal bych nikoli makroekonomické úspěchy.

Proto jsou hodnoty terčem útoku všech, kdo chtějí přerozdělit bohatství společnosti ve prospěch minorit, prakticky libovolně definovaných, nejčastěji v kontrastu k dosud obecně přijímaným hodnotám.

D. Polanský 4.8.2020 17:19

Jenomže náboženství, morálka, etika, morálka to vše jde proti liberálnímu myšlení!