J. Chaloupka 7.10.2019 10:33

Takže doteď jsme dávali miliardy na vysušení a narovnání toků, dokonce jsme na to zřídili i ústav pro meliorace, a teď budeme zase dávat miliardy na zavodnění a vrácení toků tam, kdy byly, než jsme je narovnali. Skvělé, hlavně to utrácení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 7.10.2019 9:40

Století poznání fyziky o vlastnostech radiačně aktivních plynu absolutně nic neříká o velikosti jejich vlivu na zemské klima. Prostou logickou úvahou lze přitom snadno dojít k tomu, že ten vliv musí být zanedbatelný až žádný.

Jak souvisí občanská odpovědnost s nesmyslným bojem proti naprosto neškodnému oxidu uhličitému?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 7.10.2019 9:35

Mění tohle opomenutí něco na smyslu toho, co jsem napsal?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 7.10.2019 9:27

U zateplené střechy už barva nátěru hraje podružnou roli. V Řecku např. mají v létě jejich rovné střechy posypané vápnem, které podzimní deště zase smyjí a tak pořád dokola.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 7.10.2019 9:22

Už jsem to tu napsal kolikrát. Ochrana životního prostředí je konzervativní záležitost. Takže souhlas s článkem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.10.2019 9:20

O relativní neefektivnost využívání biopaliv zejména pro osobní automobilovou dopravu se vědělo už od počátku. Problém byl ale svého času v tom, že surovinově bohaté SSSR bylo zároven i vojenským ohrožením západu kde právě v té době "zelená revoluce" navodila velké přebytky poravin.

Tak vznikla myšlenka, že při pokračování této zelené technologické revoluce by bylo časem možné výrazně snížit závislost na sovětech. Technologičnost zemědělství ale začala naopak stagnovat a ani technologičnost přeměny nadějných biopaliv vyšších typů (s dřevin...) se nepodařilo zefektivnit.

Tak navíc při nedomyšleném lpění na extenzifikační rozvoj hnaným reklamou, dokonce narostl problém nedostatku zdrojů pro přecenované technologické možnosti.

Dávám Vám ale zapravdu, že zpoždění mezi znalostmi vědními a postoji obyvatelstva bývá pro převahu emotivního až sptupidního uvažování většiny populace i více jak dvacetileté. Ta populace má navíc volební právo, je populisticky ovlivnitelná a tak si společnost sama situaci zakonzervovává až do neřešitené podoby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.10.2019 8:55

Pane Vintr zřejmě jste ani s textu nepochopil, že "autor" je autorka.

I dále se ale vyjadřujete nepochopitelně vzhledem k už stoletému pozníní fyziky o vlastnostech radiačně aktivních plynů. Takovéto hruné rozpory pak mohou opravdu vést ke konfliktům až válečným stavům.

Občanské svobody lze přitom udržet jen tam, kde občané za své počiny nesou odpovídající odpovědnost. Egoistické pojetí svobody = svévole. Svévolnost pak nutně vede ke konfliktnosti se svobodami občanů v okolí a tím navozuje požadavky prohloubení společenské disciplinovanosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 7.10.2019 8:54

1 litr ropného produktu udělá nepoživatelným až 1 mega litrů vody. S jednou kapkou je to řádově méně, přesto příliš. Na druhou stranu zakládání zeleně má stále velké rezervy, které se nedaří využívat. Lukrativnější je prostě pěstovat řepku. Vyděláte a ještě se navíc údajně chováte ekologicky. Než někdo v EU přijde s dvacetiletým zpožděním na to, že je to cypovina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 7.10.2019 8:47

Autorka.

A klimaalarmismus je něco, o něčem jsou pohádky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.10.2019 8:40

Jedlé oleje které se snadno štěpí nejspíše nezpůsobí větší škodu ani když je nadmíru požíváte jako potravinu.

S motorovým olejem, ropnými látkami... je to v běžném přírodním prostředí spíše naopak proto, že život a jeho metabolické procesy jsou postavené na vodě.

Toto ale rozhodně neplatí pro ropáky - kterým je naopak čistá voda analogicky nebezpečím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 7.10.2019 8:31

Autor článku jaksi nepochopil, že klimaalarmismus není o žádné ochraně životního prostředí a klimatu (na které lidé nemají ani ten nejmenší vlivem), ale o ždímání peněz a nastolení "válečného stavu", který "ospravedlní" odbourávání občanských svobod a nastolení totality.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.10.2019 8:28

Natření střech světlou barvou se dělá a dělalo a zejména u těch tenkých jako jsou garáže, sklady... to může mít zásadní vliv.

Zajímalo by mě ale jestli jste si ten rozdíl mezi bílou a černou v nákladech na zimní vytápění sám vyzkoušel nejen na střeše auta ale i střeše obytného domu kde je předepsán součinitel prostupu tepela cca 0.1W/m2K.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 7.10.2019 8:14

Když olej občas ukápne a vsákne se do země, tak to způsobí nějakou škodu? Jakou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.10.2019 8:07

V bezzásahových zonách NPŠ se porosty obnovují nejlépe samy:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-p

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.10.2019 7:42

"Parkoviště dělat s těmi částečně zatravněnými dlaždicemi" Tam je problém, že olej co občas ukápne z motoru se vsákne do země. Proto se dělají parkoviště asfaltovaná a voda se svádí do Lapolu který olej chytá. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 7.10.2019 7:41

Přitom stačí vyjet za hranice do sousedního Rakouska. No ono stačí koukat z okýnka v letadle. Že jsme nad územím ČR poznáte snadno: velké žluté lány..... J.L. PS: Na výrobu 1L řepkového oleje je potřeba 1,2 - 1,5 L nafty... ekologie jako vyšitá že? Ale sype to - někomu. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 7.10.2019 5:23

Jo a tím natřením střech na bílo se ušetří energie, jak v létě na klimatizaci, tak v zimě na topení. Nedělám si srandu, je to fakt značný rozdíl v příjmu energie v létě, ušetří se energie na klimatizaci a v zimě, ušetří se energie potřebná k vytápění. Každý si to může vyzkoušet v létě na parkovišti, sáhnout si na osluněnou střechu tmavého auta a na střechu světlého auta. Ten rozdíl je až bolestivý. A v zimě tmavému autu dřív do rána zamrznou skla. Námraza se může dělat i při teplotě nad nulou, protože tmavá střecha intenzivně vyzařuje proti tmavé, studené obloze, s teplotou hodně pod bodem mrazu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 7.10.2019 5:13

Navrhuji natřít střechy na bílo. Značná část slunečního přehřátí měst se odrazí zpět do vesmíru. Parkoviště dělat s těmi částečně zatravněnými dlaždicemi. Voda bude vsakovat, nerozpálí se tak jak černý asfalt. A samozřejmě terasovat pole mezemi, vrátit meandry na potoky a řeky. na horních tocích potučků stavět bystřinné stupně. Vrátit lesní práci lesníkům v místě. Vysadit les v sežraných bezzásahových zonách stromky, jejichž složení, aby vydržely, znají zase lesníci. Zelení, ne lesníci, jsou nepřátelé lesa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kalužík 7.10.2019 0:44

Výborně, přiznám se se závistí, že bych to sám nenapsal lépe. Jen nerozumím, proč nejste členkou Konzervativní strany! :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek