SPOLEČNOST: Kolik stojí „nezisková“ večeře?
Možná jste si toho nedávno v televizních zprávách také všimli. V rámci zlepšování mezilidských vztahů a s motivací seznamovat navzájem rodiny různého původu, naše a přistěhovalecké, někdo organizuje jejich vzájemné návštěvy spojené s večeří. Prostě k vám přijde na návštěvu jiná rodina a povídáte si spolu, pojíte a případně navážete přátelství. Z televizní zprávy jsem rovněž zaznamenal, že ten někdo, kdo to vymyslel a zprostředkovává, je nezisková organizace Slovo 21. Dobrý nápad, bohulibá činnost, napadne vás možná v první moment stejně jako mě. Co je k jeho realizaci potřeba? Seznam zájemců a pár telefonů či mailů. Brnkačka.
Důvěřuj, ale prověřuj! A tak jsem se v roli starého šťourala proklikal na webové stránky téhle „neziskovky“. A co jsem tam našel? „Neziskovka“ Slovo 21 má 14 zaměstnanců a dle její výroční zprávy za rok 2015 měla v onom roce výdaje 19 737 174 Kč a příjmy 19 742 493 Kč. Jenom mzdové náklady činily 5 569 534 Kč. Rozpočítáme-li je mezi těch 14 lidí rovným dílem, pak každý z tohoto „neziskového“ týmu pobral měsíc co měsíc 33 152 Kč. Naprostou většinu příjmů téhle „neziskovky“, konkrétně 17 558 658 Kč, pak tvořily granty od státních institucí a Evropské unie. Jinými slovy zaplatili jsme to my, daňoví poplatníci.
Mezi donátory figurují vláda České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, hlavní město Praha, Evropský sociální fond v České republice, Zastoupení Evropské komise v České republice a další a další. Mezi soukromými dárci naprosto neomylně z pozadí vykukuje George Soros a jeho Open Society Institute.
Abych nebyl obviněn z demagogie. Spektrum činností téhle jedné z mnoha a mnoha dalších podobných „neziskovek“ je samozřejmě širší, neorganizuje pouze výše zmíněné večeře. Dle svých vlastních slov je Slovo 21 „organizací, která chce přispět k budování multikulturní společnosti a především k lepšímu soužití kultur nejen v Česku, ale i v Evropě“. A dále o sobě říkají: „Naší filozofií je aktivovat Romy i cizince a naučit je, jak vybojovat a prosadit svá lidská práva. Zároveň se snažíme bourat zakořeněné předsudky, které lidem jen komplikují život. Bojujeme proti rasismu a xenofobii, snažíme se ochraňovat lidská práva a rozvíjet jejich dodržování a zlepšujeme mediální obraz menšin.“
Jak se práce Slovu 21 a podobným „dobročinným“ organizacím daří? Vzhledem k tomu, že z médií dennodenně slyšíme, jak roste xenofobie a že situace Romů je stále problematická, lze jednoznačně odpovědět, že výsledky jejich práce jsou nulové. Z čehož ovšem zcela logicky plyne, že sypat granty a dotace do kapes podobných „profesionálních“ pachatelů „dobra“ jsou vyhozené peníze.
V případě obdobných „romských“ neziskovek pak jediným výsledkem je, že vedle sociálně vyloučených pologramotných Romů přisátých na sociální dávky tu máme i alfabetizované Romy v oblecích přisáté na veřejné rozpočty. Daňové poplatníky to ovšem vyjde nastejno.
Slovo „neziskovka“ nepíšu v uvozovkách náhodou. Pro hrstku darmožroutů a vyčůránků totiž vůbec nejsou neziskové, nýbrž naopak úžasně ziskové. Přičemž podobných „neziskovek“, jež provozují ideologickou propagandu či přímo politiku, existují stovky. Nedávno jsem narazil na údaj, že z veřejných rozpočtů kasírují neuvěřitelných 14 miliard ročně. Neomarxističtí „dienstbierové“ si za naše peníze pořídili svoji propagandistickou armádu.
Jedno je každopádně jisté. Večeře i v té nejluxusnější restauraci je proti téhle pálce úplně za hubičku.