Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

marný boj proti "klasice"

Není pravdou, že přízvuk se naučit nedá. Dá, a dokonale. I v dospělosti. Ale většina se prostě stydí a v hloubi duše nevěří, že toto "pitvoření" a kroucení pusy, je normální. Něti nejsou talentovanější, pouze nemají zábrany. Dbání na přízvuk, je skvělým nástrojem (stejně jako všechny ostatní nonverbální projevy) jak urychlit process začít v jazyce myslet.

Problém výuky jazyků je notoricky pořád tentýž. Stále se učí slovíčka a vysvětluje gramatika. Je to neuvěřitelná hloupost a mrhání časem a energií. Obojí je totiž obsaženo ve větách. Ty jediné by se měly během vyučování drilovat (a chyby učitel opravovat).

Notabene se to většinou děje v češtině! (slovní ekvivalenty a vysvětlování). Přitom každé české slovo, které během hodiny padne je vpravdě jedem. Ničí koncentraci, myšlení v jazyce a vytváří břemeno zlozvyku.

To mi zní dobře.

Nemohu Vám odsouhlasit všechno, protože ne všemu rozumím.

Ale to s tím přízvukem je zcela jasné. "Hloupější" lidé zvládnou rychle i ten přízvuk, protože se neobávají toho, že by se zesměšnili. Klidně tou hubou kroutí.

Jinak já jsem si vyzkoušel velmi dobrou věc na lidi, kteří tvrdí, že umí nějaký cizí jazyk: požádám je, aby mi přeložili (napsali v onom jazyce) Pythagorovu větu a Archimedův zákon, "abych ze sebe mohl dělat chytrého". Tímto prostým testem prakticky nikdo neprojde.

Archimeda prosím, ale Pythagoras je blbost,

kdo už ví, jak se v onom jazyce řekne odvěsna a přepona. To neví ani většina rodilých mluvčích.