Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Mozková protéza již na cestě. Dnes zkuste Google Translate

Vězte, že žijeme v technologické době. Když se nemohu vzpomenout na nějaké slovíčko, hledám v Google Translate. Gramatiku se ale člověk musí předem naučit. Tedy dosud.

Již někdy koncem 70.let jsem četl článek (v časopise Datamation), že obsah vysokoškolské výuky (tj. cca 50 skript) se vejde do 1 cm čtverečního, což je objem zubu moudrosti. Autor pak pokračoval, že tedy nic nebrání tomu, fyzicky umístit například slovník čínštiny právě do toho zubu moudrosti. A protože ten zub moudrosti je blízko ucha, mohl by po vyslovení hledaného slova v češtině, ve svém uchu uslyšet hledaný výraz v čínštině. - Ale to je nepřirozené!

Autor dále popisoval, jak účastníci jeho přednášky k tomuto tématu se dívali (či poklepávali) na své hodinky, aby mu naznačili, že by už měl s takovými nepřirozenými fantaziemi skončit. Autor vzniklou situaci pak dále komentoval takto: Hm. Byl by slovník v zubu moudrosti skutečně něco nepřirozeného? A proč se tedy účastníci mé přednášky nedívali na polohu slunce (aby tak přirozeným způsobem určili denní dobu) a naopak k tomu používali tak nepřirozenou věc jako jsou náramkové hodinky?

Re: Mozková protéza již na cestě. Dnes zkuste Google Translate

... nerad ruším Vaše vědecko-popularizační výklady, ale v rámci té vědeckosti bych si dovolil podotknout, že objem se neměří v centimetrech čtverečných.

A co se týče koukání (a poklepávání) auditoria na hodinky versus stejné činnosti téhož na Slunce - ono se totiž na Slunce poněkud obtížně poklepává, a ani pohled přímo na něj není tak úplně příjemný a dokonce ani bezpečný - zeptejte se svého oftalmologa... Hlavní důvod bych ovšem viděl v tom, že z hlediska nonverbální komunikace neznamená pohled na Slunce nic (o poklepávání nemluvě), zatímco význam poklepávání či akcentovaného pohledu na hodinky je poměrně jednoznačný.

A když tak občas čtu Vaše vývody, tak mi na mysl přišlo ještě jedno poklepávání - a sice poklepávání na čelo... :-)

Neklepejte na čelo, ale hledejte v archivu

Jméno toho autora (ohledně vměstnání vysokoškolských znalostí do zubu moudrosti) si dnes již zpaměti nevybavím, musel bych pohledat ve svém archivu, abych vám mohl doslova prezentovat jeho výklad.

Na to přirovnání se sluncem přišel on sám, ten autor, nikoliv já. Já s tím pouze souhlasím. Totiž, že to, co nám přijde dnes nepřirozené, můžw již za několik let být samozřejmé.

Záleží ale asi především na tom, kolik let vám ještě zbývá, aby vám stálo zato o věci přemýšlet.

Re: Neklepejte na čelo, ale hledejte v archivu

Já jsem ovšem ten výrok o nekonzistentním auditoriu nepřipisoval Vám, takže vyviňování sebe sama stylem "To já ne, to von!" mi přijde zbytečné.

A krom toho - na skutečnosti, že upřený pohled na Slunce nevyjadřuje totéž, co upřený pohled na hodinky, to nemění zhola nic.

... a na mém názoru na Vaše příspěvky ostatně také ne... ;-)

Petr Švejnoch nechce pochopit, takže mu není pomoci

A navíc, Petře Švejnochu, zamotáváte se do toho: o "upřeném" pohledu na slunce jsem nic nepsal. Viz výše.

Re: Petr Švejnoch nechce pochopit, takže mu není pomoci

Ale jděte, milý pane Pivodo...

Jednak chápu, co jste tím Vy (a hlavně původní autor) chtěl říct, jen jsem upozornil na to, že jste si Vy (původní autor) pro tu myšlenku vybrali nesmyslnou ilustraci.

A druhak: Aby měl pohled na hodinky onen kýžený význam (... už je čas skončit...), musí být okázalý nebo-li upřený, jinak je to jen gesto zjišťování aktuálního času. Analogicky k tomu by musel být pohled na Slunce stejného provedení.

Vy (resp. původní autor) jste chtěl být vtipný, a ono to úplně neklaplo. A Vy ještě krom toho ilustrujete svoji neznalost úsloví o tom, že jediný důsledek toho, že se hňácáte v exkrementu, je ten, že zápach z něho se šíří mnohem více, dále a radostněji... :-)

Centimetry kubické, samozřejmě

Děkuji za připomínku. Ale to mi snad čtenáři zdejší odpustí. Takové chyby se při zaujetí stávají.