Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

marný boj proti "klasice"

Není pravdou, že přízvuk se naučit nedá. Dá, a dokonale. I v dospělosti. Ale většina se prostě stydí a v hloubi duše nevěří, že toto "pitvoření" a kroucení pusy, je normální. Něti nejsou talentovanější, pouze nemají zábrany. Dbání na přízvuk, je skvělým nástrojem (stejně jako všechny ostatní nonverbální projevy) jak urychlit process začít v jazyce myslet.

Problém výuky jazyků je notoricky pořád tentýž. Stále se učí slovíčka a vysvětluje gramatika. Je to neuvěřitelná hloupost a mrhání časem a energií. Obojí je totiž obsaženo ve větách. Ty jediné by se měly během vyučování drilovat (a chyby učitel opravovat).

Notabene se to většinou děje v češtině! (slovní ekvivalenty a vysvětlování). Přitom každé české slovo, které během hodiny padne je vpravdě jedem. Ničí koncentraci, myšlení v jazyce a vytváří břemeno zlozvyku.

To mi zní dobře.

Nemohu Vám odsouhlasit všechno, protože ne všemu rozumím.

Ale to s tím přízvukem je zcela jasné. "Hloupější" lidé zvládnou rychle i ten přízvuk, protože se neobávají toho, že by se zesměšnili. Klidně tou hubou kroutí.

Jinak já jsem si vyzkoušel velmi dobrou věc na lidi, kteří tvrdí, že umí nějaký cizí jazyk: požádám je, aby mi přeložili (napsali v onom jazyce) Pythagorovu větu a Archimedův zákon, "abych ze sebe mohl dělat chytrého". Tímto prostým testem prakticky nikdo neprojde.

A co se tím jazykem říká?

Dnes se kdejaká husička učí na střední škole několik jazyků. A dokonce jimi i umí žvatlat. Ale o čem, když nic nezná a ničemu nerozumí? O módě a o písničkách a kdo s kým kdy kde a jak a proč už třeba ne? To za znalost jazyka považovat nelze. A debatovat v cizím jazyce třeba o rozmnožování borovic, o výrobě sýrů nebo o zakládání staveb? Jak když o tom neumí mluvit česky, když o tom nic neví.

Porozumění

Počítačové porozumění je vázáno na bázi znalostí (o realitě). Bez toho propojení to porozumění nefunguje.

Tzn., že ty vámi zmíněné holky, které si o sobě myslí, že již hovoří několika jazyky by nebyly schopny provést překlad z jejich jazyka do cizího jazyka v oblasti, které věcně nerozumí. Byly by schopny jen toho, co dnes dělá primitivní Google Translate - i když ten se již zdokonaluje způsobem, který je člověku nedostupný. Vylepšený Google Translate již dokáže během cca 3 vteřin přečíst miliardu stránek překladů z jazyka do jazyka (a poučit se z toho statisticky). To člověk nedokáže přečíst během celého svého života.

Mozková protéza již na cestě. Dnes zkuste Google Translate

Vězte, že žijeme v technologické době. Když se nemohu vzpomenout na nějaké slovíčko, hledám v Google Translate. Gramatiku se ale člověk musí předem naučit. Tedy dosud.

Již někdy koncem 70.let jsem četl článek (v časopise Datamation), že obsah vysokoškolské výuky (tj. cca 50 skript) se vejde do 1 cm čtverečního, což je objem zubu moudrosti. Autor pak pokračoval, že tedy nic nebrání tomu, fyzicky umístit například slovník čínštiny právě do toho zubu moudrosti. A protože ten zub moudrosti je blízko ucha, mohl by po vyslovení hledaného slova v češtině, ve svém uchu uslyšet hledaný výraz v čínštině. - Ale to je nepřirozené!

Autor dále popisoval, jak účastníci jeho přednášky k tomuto tématu se dívali (či poklepávali) na své hodinky, aby mu naznačili, že by už měl s takovými nepřirozenými fantaziemi skončit. Autor vzniklou situaci pak dále komentoval takto: Hm. Byl by slovník v zubu moudrosti skutečně něco nepřirozeného? A proč se tedy účastníci mé přednášky nedívali na polohu slunce (aby tak přirozeným způsobem určili denní dobu) a naopak k tomu používali tak nepřirozenou věc jako jsou náramkové hodinky?

Re: Mozková protéza již na cestě. Dnes zkuste Google Translate

... nerad ruším Vaše vědecko-popularizační výklady, ale v rámci té vědeckosti bych si dovolil podotknout, že objem se neměří v centimetrech čtverečných.

A co se týče koukání (a poklepávání) auditoria na hodinky versus stejné činnosti téhož na Slunce - ono se totiž na Slunce poněkud obtížně poklepává, a ani pohled přímo na něj není tak úplně příjemný a dokonce ani bezpečný - zeptejte se svého oftalmologa... Hlavní důvod bych ovšem viděl v tom, že z hlediska nonverbální komunikace neznamená pohled na Slunce nic (o poklepávání nemluvě), zatímco význam poklepávání či akcentovaného pohledu na hodinky je poměrně jednoznačný.

A když tak občas čtu Vaše vývody, tak mi na mysl přišlo ještě jedno poklepávání - a sice poklepávání na čelo... :-)

Je to tak

učím se různé jazyky od raného věku a nejlépe jsem na tom s němčinou. A jak bylo skvělé, že jsem vyrůstala v Československu, protože slovenština se nám jaksi dostala do krve. Teď se učím asi půl roku finsky (nesplněná ambice z mládí). Může mi někdo vysvětlit, proč se mi při učení vybavuje ruština?

Moje naivní vysvětlení: Mají některé větné konstrukce společné - takové formičky, do kterých se nalejí slova a vznikne konkrétní sdělení.

Např. "tibě nada učiťsa" = "sinulle täytyy opiskella". Stejný typ vazby vyjadřující nutnost. Oba jazyky nemají sloveso mít. A zřejmě časem najdu i další podivuhodné paralely.

Re: Je to tak

"mít" nemá ani ivrit - tedy moderní hebrejština. Jak k tomu došlo, netuším a jak k tomu došly jazyky natolik vzdálené jako slovanská ruština, ugrická finština a semitská hebrejština, už vůbec ne.

Je to zajímavý jev

Někdo umí více řečí a někdo dodnes neumí v psané formě rodné řeči používat háčky a čárky. Inu, co už naděláme...

Re: Je to zajímavý jev

A nekdo umi pouzivat hacky a carky, ale na PC je nepouziva, protoze ma z dobreho duvodu zapnutou americkou klavesnici.

Znám lidi,

kteří mluví více jazyky a přesto nejsou schopni řádné domluvy.

Znám lidi,

kteří sepisují poměrně slušnou češtinou texty do různých novin a přitom jsou na úrovni tibetských modlících mlýnků. Melou monotónně to svoje stále dokola a přesto z nich zrnko pravdy nevypadne...

Poradi schopnosti je cist, rozumet, mluvit, psat.

Jak se ktery emigrant nauci jazyk sve nove zeme zalezi hodne, ne-li uplne na zpusobu zivota v te zemi. Tady plati pravidlo, ze kdo neco nemusi, tak se to nenauci. Jste-li denne mezi lidmi, nakonec se kazdy nauci aspon (nejak) mluvit. Ale vsechno jinak zalezi na pristupu k zivotu, jako obrovskou vyhodou maji ti, pro ktere cteni knih neni neco ciziho.

Rovnez do triceti let je clovek skolniho veku (i kdyz to taky zalezi na cloveku) a ve skole se naucite obstojne psat (protoze pisete a pisete protoze musite). Emigranti, zvlast kteri prisli do nove zeme uz v pozdejsim veku i kdyz mluvi dobre, pisou jen s velkymi obtizemi.

A neni pravda, ze cesky prizvuk v jinem jazyce je jako cerny mor, i kdyz zhusta to tak byva. Jsou vzacni jedinci, i kdyz ne tak vzacni, par jich znam, kteri dokazali ziskat perfektni prizvuk, je to neco jako herci umi napodobit i jazyk, ktery realne vubec neumi pouzivat.

Naprosto klicove je mluvit idiomaticky, tedy slovosled a logiku (nelogiku) jazyka domorodcu a to tech 'nejbeznejsich'. A to se ziska jen ctenim a mluvenim a to castym, ale jako vsechno je to hodne zavisle na cloveku, nekdo se i na starsi kolena uci dobre, jiny ani na mlada.

A nevesel bych hlavu ohledne vyrovnani se domorodcum, bezni lide vubec nejsou ve svem jazyce nejak zbehli, ale prave naopak. I oni delaji chyby jak v mluve, tak v pismu, uplne stejne jako my Cesi v Cestine.

Co se udrzovani jazyka tyka, dnes je to celkem snadne, ve veku internetu a dostupne televizi a knihach v cizich jazycich a taky jsou tu telefony, tedy muzete aspon sem tam mluvit se znamymi z celeho sveta... Znal jsem kdysi Belgicana, ktery v hloucku lidi umel na kazdeho mluvit jeho reci, tedy krome me z Cech, jinak umel naprosto plynule a pro me temer k nerozeznani od domorodcu toho ktereho jazyka mluvit na stridacku Anglicky, Nemecky, Francouzsky, Spanelsky a i Flamsky a mozna jeste nejake dalsi jazyky. Byl to totiz skutecny svetobeznik, nikde se vic nez par mesicu, pul roku, nezdrzel.

Re: Poradi schopnosti je cist, rozumet, mluvit, psat.

Říká se, že dobře se cizímu jazyku lze naučit tenkrát, máte-li dobrý hudební sluch. To ale platí asi jen o fonetické stránce věci. Říká se také, že A. Osička, významný anglista a amerikanista (FF UK), znal sice obě varianty anglického jazyka (UK a US) dokonale (viz jeho slovníky), ale jeho angličtina prý zněla, jako když tím jazykem mluví Franta Vopršálek. To je ten problém fonetické podoby. Výuka jazyka je dnes značně odlišná od doby dřívější, dnes se např. tak nelpí na všech těch slovesných časech, vždyť sami rodilí mluvčí je dnes používají mnohem šetrněji, nežli by vyžadovaly klasické učebnice gramatiky. Nadto, speciálně u angličtiny, z níž se stala lingua franca, zjednodušení vyhovující cizím mluvčím, a její standardizovaná podoba (viz jazyk dokmentů EU), je moderní podoba jazyka značně odlišná od jeho podoby "klasické". A pokud jde o srozumitelnost angličtiny americké z úst prezidentů, je jistě značný rozdíl mezi dikcí a výslovností D. Trumpa a afroamerického (?) potomka východoafrických černošských kmenů.

Skolni znalost jazyku

Moje zena umi krome cestiny perfektne anglicky a jaks taks spanelsky. Kamaradka mluvi krome cestiny dobre nemecky, obstojne anglicky a francouzsky. Hadejte kdo musel jit na francouzsko spanelskem pomezi za pani domaci pro prasek na pradlo?

Bohuzel vsechna skolni znalost jazyka je k nicemu pokud osoba nemluvi protoze nevi zda je lepsi neco rict v predminulem prubehovem case nebo v prubehovem predpritomnem case nebo dokonce v super predpredpritomnem case.

Re: Skolni znalost jazyku

S temi gramatickymi casy jste me tedy rozesmal. Byt si pri mluveni vedomy nejakych casu, to musi byt clovek bud nejaky jazykar profesor, anebo produkt skolni vyuky jazyku. Ta je totiz ukazkovou skrini nasi neschopnosti lidi neco naucit, tedy naucit neco, aby to bylo pouzitelne.