Vodu z kohoutku obsluha odmítla s tím, že by pak hostům nenalévali nic jiného. Pražská Pizzeria Trappola Pankrác si za takový přístup k přáním klientů nemohla vysloužit nic jiného než pětku. Naopak indická vegetariánská restaurace Dhaba Beas v pražské Sokolovské ulici dostala jedničku. Konvici s vodou na každém stole tam totiž považují za samozřejmost. Tyto dvě ukázky jsou z hodnocení „vodních“ poměrů v českých restauracích, na které se zaměřuje web vodovoda.cz. Z nadšení se zrodil na konci minulého roku. Nyní představuje zkušenosti ze zhruba dvou set restaurací. Dobré i špatné.

Trend

Do „kohoutkové“ módy, která ani zdaleka nezasahuje jen českou kotlinu, se obléká také společnost Veolia Voda. Právě nyní naplno rozjíždí projekt Čerstvá kohoutková? Stačí říct! a investuje do něj statisíce korun. Cíl? Zlepšit image vody z vodovodu tím, že ji budou běžně servírovat restaurace. „Z našeho průzkumu vyplynulo, že 70 procent dotázaných by uvítalo vodu z vodovodu volně k použití na stolech v restauracích. Ukázalo se také, že 65 procent respondentů považuje cenu balené vody v restauracích za nepřiměřenou,“ uvádí mluvčí Veolie Marcela Dvořáková.

Do projektu vodárenské společnosti se zatím zapojilo zhruba 40 gastronomických zařízení v Praze a asi 30 ve zbytku ČR. Vstoupit mohou jen podniky z měst a obcí, v nichž Veolia působí. „Restaurace, ve kterých vodu běžně k jídlu podávají, se už k naší kampani nepřihlásily,“ poznamenává Dvořáková. Ve druhé polovině září chce firma spustit web kohoutkova.cz s on-line mapou restaurací a kaváren, v nichž hosté narazí na originální karafy s logem Veolia na dnu (stránky zatím v provozu nejsou – pozn. red. NP). Nyní je používají třeba pražské hotely Marriott a Jalta či restaurace Phenix Cafe a Le Palais.

Tekuté zlato v ohrožení?

„Kampaň je ještě mladá. Proto je téměř 40 restaurací v hlavním městě poměrně hodně,“ míní Radomír Smrčka, ředitel stravovacího úseku hotelu InterContinental Praha. Ke kampani Veolie se přihlásil jako jeden z prvních. „V nápojovém lístku nabídku vody z kohoutku zdarma ani neuvádíme. Považujeme to za běžný standard – podobně jako cukr ke kávě,“ představuje Smrčka novinku. Hotel v centru Prahy začal nabízet službu, která je samozřejmostí v mnoha evropských zemích. Nikoli v Česku.

„Balená voda je tekuté zlato ve všech gastronomických zařízeních, ať jde o špičkovou restauraci, bar či kavárničku. Minerálka je nejprodávanější položkou v restauracích. Ty, které se podávání vody z kohoutku brání, se zřejmě obávají, že přijdou o zisk,“ potvrzuje Smrčka důvod, proč převládá nechuť k servírování kohoutkové vody. „U nás to však konzumaci minerálek neovlivnilo. Kdo je zvyklý na Evian či Mattoni, si je objedná, i pokud může dostat vodu zadarmo,“ poznamenává ředitel stravovacího úseku. Luxusní hotel v centru Prahy však navštěvuje jiná klientela než obyčejnější restaurace v méně atraktivních místech hlavního města. V nich lidé rádi dají přednost vodě zdarma před předraženou minerálkou.

Točené vody se dosud v InterContinentalu dožadovali zejména cizinci. Především Španělé, Italové nebo Řekové, kteří jsou na všudypřítomné džbány s nejdostupnější tekutinou zvyklí. „Vodu z kohoutku si přeje asi třetina hostů. Ke konci roku, kdy k nám jezdí hodně Řeků, to může být okolo poloviny,“ vyčísluje Smrčka.

Většina propadá

„Obyčejná voda vyjadřuje, jak se v restauracích k zákazníkům chovají. Personál, který odmítne donést vodu z kohoutku, má většinou arogantní přístup,“ sděluje své zkušenosti lékařka Václava Kunová, která je za webem vodovoda.cz, popularizujícím pití vody z vodovodu. Jeho obsah tvoří hosté restaurací, kteří ochotu či neochotu nabídnout k jídlu kohoutkovou vodu známkují jako ve škole. Jak česká pohostinství prospívají?

Mezi pražskými restauracemi, které na webu zatím převládají, je ze 117 oznámkovaných pouze pět jedničkářů. Ti vodu k jídlu servírují automaticky. Popřípadě se vás obsluha zeptá, zda si dáte točenou vodu, která je zadarmo, nebo může být zahrnuta v kuvertu. Slušnou dvojku získalo 45 restaurací. Prosbě o obyčejnou vodu bez řečí vyhoví a nic si za ni neúčtují. Nejvíc restaurací propadlo – bylo jich 59. Pětkaři vodu odmítnou donést a vymlouvají se, že jim to zakazuje majitel nebo hygienik. „Výmluvy na hygienika neobstojí. Osoba, která poskytuje stravovací služby, je povinná k výkonu používat jen vodu pitnou. Provozovatel vodovodu musí zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody,“ odvolává se doktorka Kunová na vyjádření ministerstva zdravotnictví. Z mapování „vodní“ situace v restauracích vyčetla, že nejčastěji nevyhoví hostům rádoby pizzerie a podniky orientované na cizince, kteří do nich přijdou jen jednou. Výchova restauratérů k automatickému podávání vody z vodovodu je během na dlouhou trať, uvědomuje si jeho propagátorka Kunová, která se profesně věnuje poradenství v oblasti výživy. „Lidé se to musejí učit. Mnozí se totiž stydí říct si o vodu, aby nevypadali, že nemají na minerálku,“ poznamenává.

Pokles prodeje

Většina Čechů (87 procent) se zatím nesetkala s tím, že by jim obsluha v restauraci dobrovolně nabídla nebo přinesla vodu z kohoutku. A většina (82 procent) o to ani nepožádala. Zjistila to v aktuálním průzkumu pražská agentura DEMA.

Více než tři čtvrtiny českých občanů si však myslí, že by restaurace měly kohoutkovou vodu zadarmo nabízet. Veolia i zakladatelka webu vodovoda.cz tvrdí, že jejich aktivity nejsou namířené proti balené vodě. Její prodej však v Česku i v jiných zemích klesá. Vysvětluje se to tím, že jednou z prvních věcí, na kterých lidé v době recese šetří, jsou zbytné vody v PET lahvích. Někdo je však bojkotuje z principu. „Pití vody z vodovodu je ekonomické, ekologické a zdravé. Nemáme k dispozici jediný důkaz, že by pití balené vody přinášelo nějaký zdravotní benefit,“ připomíná lékařka Kunová.

Týdeník EURO 37/2009