Zatím jsem nakladatele, který osobně roznáší knihy po domácnostech, nepotkal, možná že existují. Možná měl pan Šulc na mysli podomní obchodníky, kteří nabízejí knihy, většinou ne po domácnostech ale po institucích. Pracuji ve firmě, kde se čas od času v „čajovně“ objeví výstavka knih s papírkem, na kterém si člověk může objednat konkrétní knihu. Nabídku tvoří z 50% kuchařky, zbytek je několik obrazových publikací o krásách světa, knihy křížovek a případně leporela pro děti.

Obdobná situace je, když člověk navštíví jakékoliv knihkupectví. Tzv. „krásná literatura“ je ve výrazné menšině oproti románům s názvy jako „Osudová vášeň“, thrillerům, obrazovým publikacím a knihám receptů. Ještě horší situace je v okamžiku, když člověk navštíví prodejnu periodik. Záplavy barevných časopisů o čemkoliv, kterému vévodí plátky popisující problémy a skandály jiných lidí a vyvolávají tím o čtenářů pocit, že oni jsou na tom přece jen lépe. Nebudu je jmenovat, nestojím o soudní spory.

Myslím si, že žádný z výše uvedených druhů literatury není významný pro šíření kultury v ČR. Pro mne za mne, ať je u nich DPH klidně 50%, snad je potom bude kupovat méně lidí. Jenže problém je v tom, že kategorie „dobré a špatné“nelze snadno oddělit. To by vyžadovalo komisi který by zkoumala, jakého DPH je konkrétní publikace hodna. Tudy cesta nevede.

Jsem jedním z těch, kteří stávali fronty na knížky, a mám jich tolik že jsem musel omezit jejich kupování, protože je v podstatě nemám kam dávat. A vím jedno. Ten, kdo čte a má rád knihy, koupí si je, i když budou stát o 10% víc. Stejně jako kuřák si bude kupovat cigarety a pivař chodit na pivo, i když se zdraží. Chápu, že zvýšení DPH může způsobit problémy vydavatelům a zatíží kapsu kupcům, ale s úrovní vzdělanosti to nemá nic společného.

Co se týká vzdělanosti, trápí mne jiná věc. Nakladatelé se (pochopitelně) soustřeďují na tituly, u kterých věří, že se prodají. V jejich nabídce mi tak dlouhodobě chybí řada autorů, po kterých jsem pídil, když knihy byly nedostatkové zboží. White, Šukšin, Thurber a řada jiných. Místo toho jsou nabízeny regály ženských románů a knih o vaření.

S panem Šulcem nicméně souhlasím v jedné zásadní věci. Kdyby bylo po mém, DPH bych u knih nezvyšoval, a to z důvodu, který velice trefně vystihl. Finanční přínos, který to přinese, je zcela zanedbatelný oproti škodě na image a popularitě koaličních stran. Copak ve středu lidí, kteří rozhodují o směru reforem, se nevyskytne nikdo, kdo by zvážil pro a proti uvažovaného opatření?

Asi bude pravdivý výrok o politicích, kteří žijí v „akvariu“ sněmovny a vládních úřadů a o způsobu uvažování „těch venku“ nejsou schopni přemýšlet.