18.4.2024 | Svátek má Valérie


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Kdy začne mít ČR problém s imigranty?

Vzhledem k dynamice nedávného vývoje se zdá téměř jisté, že i Česká republika začne mít dříve či později problémy s neintegrovanými přistěhovaleckými komunitami. Rozdíl mezi námi a Západem je nějakých 20 až 30 let, za což může nenáviděný komunismus.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Semrád 14.2.2017 17:01

Pane Chaloupko,

bude vhodné procvičit používání předpony s- a z-.

A. Alda 14.2.2017 13:38

Zajímavé.

Lze mít mnohé námitky. Ale na to se nechci soustředit.

Za stěžejní považuji to, že Vietové (nesprávně Vietnamci) se snaží bohemizovat. Usilovně, vědomě, úspěšně. Nový český národ, který bude produktem Vietů, Čechů, Moravanů, Slezanů a bohemizovaných Slováků, může být v perspektivě 300-400 let mimořádně úspěšný.

Rusifikace selže a Rusové se buď vrátí, nebo se stanou opovrhovanou menšinou. Ukrajinci se buď vrátí, nebo se bohemizují bez výraznějšího vlivu na dominantní české kmeny (české, moravské i slezské).

Reálný význam by mohlo mít, zesílil-li by proud Poláků. Ještě relativně nedávno jsme byli jazykově totožní, vzhledově totožní jsme stále. Co do kultury nás Poláci převyšují svým dědictvím Pruského království, ale ztotožňují se s námi co do dědictví katolické kultury. Poláci by skutečně mohli svým přistěhovalectvím naši budoucnost velmi, velmi ovlivnit.

Pokud ovšem nepřijdou musulmani. Pustíme-li se musulmany, bude po všem veta, vše bude v háji. Národní smrt ve formě spláchnutí do záchodu.

V. Čermák 14.2.2017 19:02

Re: Zajímavé.

Pan autor se snaží relativizovat přistěhovalce ( proč asi? ) a podobně jako Horáček o nich mluví jako o dešti, kterému se nelze ubránit. Ale ono jde JENOM o ty Musulmany, které tu většina nechce a menšina je sem se snaží přivést za každou cenu. Samozřejmě srovnávání s deštěm je pitomost, které nikdo nevěří.

M. Prokop 14.2.2017 20:54

Re: Zajímavé.

Ještě že to zde žádný Polák nečte. Ten by vás za tu pitomost hnal.

P. Harabaska 14.2.2017 13:11

Asi se neumím koukat kolem sebe, neumím číst ...

Prý jsou Rusové nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem. To je velmi dobře řečeno. Snad vekého počtu českých firem? Ty ostatní, ty velké a strategicky významné, ty jejichž vlastnické subjekty pocházejí z toho požehnaného Západu, ty které ovládají ty velké a nejvýznamnější firmy a které odvádějí z této země největší část v ní vyprodukovaného národního produktu formou zisků, dividend etc., ty opravdu už dávno české nejsou. Ruské nebo západní? Vždyť nakonec je to jedno. Českému občanu, který svojí prací ten národní důchod vytváří, tomu zůstává v ruce jenom ta typicky česká žebrácká hůl.

P. Čížek 14.2.2017 11:14

Rozdíl mezi komunitami se pozná podle dětí

Měli jsme tu desítky let vietnamskou rodinu se stánkem, který musel ustoupit novému uspořádání obchodního náměstíčka které začíná pro špatnou údržbu padat na hlavu. Pamatuji se, jak se jednou paní velice hlasitě hádala o čemsi s manželem vietnamsky až do toho znenadání zasáhl její snad šestiletý synek: "Máma má pravdu. Máš chodit z práce domů a ne na pivo". A bylo vymalováno. U ruských dětí jsem češtinu neslyšel.

P. Harabaska 14.2.2017 13:14

Re: Rozdíl mezi komunitami se pozná podle dětí

Hlavně, že vám, Čížku, nevadí, že češtinu neslyšíte ani u dětí pocházejících ze zde žijících rodin německých, anglických, amerických .... Mit schwäbischem Gruss.

M. Prokop 14.2.2017 20:56

Re: Rozdíl mezi komunitami se pozná podle dětí

Vy víte co on slyší? Pozoruhodné.

P. Harabaska 15.2.2017 9:07

Re: Rozdíl mezi komunitami se pozná podle dětí

Píše: U ruských dětí jsem češtinu neslyšel. Takže to ho zaujalo, protože patrně u jiných, a že je jich tu také dost, ji slyšel. Já nikdy. A to s dotčenými rodinami přicházím do styku. Že vás to tak zaujalo? Také je možné, že Floridor je Celestin a Celestin je Floridor.

J. Chaloupka 14.2.2017 11:10

Jen pro přesnost SAPA v Praze - Libuši není gheto?

A co to tedy je?

Nedávno na ČT2 šel dokument o obtížném zžívání Čechů z Volyně, kteří se vrátili cca po 170 letech. A to byli Češi a znali jazyk. Přesto to bylo složité. Jak chceme, aby se tu zžili lidé, kteří jdou naprosto odlišní, neznají jazyk (a raději se jej ani nesnaží naučit - viz 20 let černé zpěvačky ze skupiny Monkey Bussines)a slovo práce jim nic neříká, protože umí jen "obchodovat"? A co ta naše indická menšina, která se nezžila ani po cca 600 letech?

J. Šimek 14.2.2017 12:34

Re: Jen pro přesnost SAPA v Praze - Libuši není gheto?

Zato Okamura se zžil skvěle, tydýte :o)

V. Kotas 14.2.2017 12:49

Re: Jen pro přesnost SAPA v Praze - Libuši není gheto?

Sapa je stát ve státě, který je potřeba zlikvidovat. I přesto, že nad SAPOU drží ochranou ruku někteří, jak politici, tak státní úředníci. Nikdo nebude schopen spočítat, o kolik byl ojebán stát ( ČR ) na daních, clu, poplatcích, od doby jejího vzniku ! A k tomu nutné připočítat ztráty ze všech podobných tržnic na území ČR. A to pomíjím ty ztráty místního průmyslu ( zavíráním fabrik ). Ten areál byl původně masokombinát pro Prahu, fungující do sametu.

J. Šimek 14.2.2017 20:05

Re: Jen pro přesnost SAPA v Praze - Libuši není gheto?

Proč kobliháři mlčí, když tam tak kradnů?

D. Šimáček 14.2.2017 10:53

autor je mimo mísu

my se opravdu nemusíme příliš obávat muslovské migrace k nám, ale do zbytku evropy, co se asi stane (nezmenili se nic v demografickem vyvoji) po roce 2050+-10let až bude německo a francie z 60% muslozemě 1/ 80-95% populace sklopí hřbet a stane se musly 2/ muslové začnou volat po obnovení mnichova a zahájí vojenský džihád na země proroku nepřátelské 3/ já jako 85ti letý stařec si půjdu naposledy zastřílet na muslovskou sběř. Zabraňme tomu (evropa) dokud je čas!

A. Alda 14.2.2017 13:42

Nemůžeme ovlivnit,

co dělají Francouzi, Němci a rakousští Němci. Muslimskými chalífáty prostě zanedlouho obklopeni budeme. A budeme se muset bránit. Jako jsme byli slovanskou hrází proti germanizaci, bude hrází i proti islamizaci. Tedy doufejme...

J. Kanioková 14.2.2017 18:08

A co neustálé vyhrožování kvótami ???

K. Křivan 14.2.2017 10:42

Neevropští cizinci jsou jako koření.

Bez koření je jídlo sice výživné a zdravé, ale nezajímavé a nudné. Když nám ale ujede ruka s kořením, není to k žrádlu a musíme vše vyhodit. I pár cizinců (čísnké, indické rastaurace, vietnamské večerky ...) město oživí a obohatí. Běda ale když na každém kroku potkáváte araby, afghánce, negry,.... Ti obohatí akorát tak kriminální statistiku. Francie, Švédsko, Německo a jiné západní země už dávno " nejsou k žrádlu".

I. Babková 14.2.2017 10:29

S ohledem na nedávnou evropskou historii

nevěřím na úspěšnou integraci jakýchkoli odlišných skupin obyvatel do majoritní společnosti.

V západní a částečně střední Evropě 30.let 20.století byli Židé již velmi dobře integrovaní, většina z nich žila úplně stejně jako majoritní společnost. Pak stačilo, aby se jeden nedouk s nafouknutým egem dostal k moci, a veškerá integrace šla vniveč. A ani všechny dobré skutky příslušníků majority vůči Židům nemohou vyvážit všechna zvěrstva (omlouvám se zvířatům) páchaná ve jménu čisté rasy. Obětí holocaustu bylo asi 6 miliónů Židů!

Proto si myslím, že je lepší varianta "každý ve svém domečku, jasné hranice a podporovat vzájemné přátelské vztahy, jde-li to".

K. Křivan 14.2.2017 11:00

Re: Integrace Židů

vypadala tak, že Židi ovládali nadměrně (vzhledem k jejich počtu) některá odvětví (bakovnictví, textilní průmysl, obchod,..) a nepustili mezi sebe nikoho, kdo mezi ně nepatřil. Přečtěte si třeba Feuchtwangera, ten své soukmenovce dobře znal. To nedělalo dobré vztahy s domácím obyvatelstvem. Antisemitismus byl v 19. století běžný. Přečtěte si Nerudu, bratry Mrštíky,..... Pak to odnesly miliony Židů, všech, i těch, kteří nebyli zrovna boháči.

I. Babková 14.2.2017 11:20

Re: Integrace Židů

Váš příspěvek uvádí některé další aspekty této velmi spletité problematiky.

Antisemitismus byl běžný i ve 20. století, ostatně ten snad zlomyslné sudičky daly Židům již do kolébky.

Ve 20. století se začalo v západní Evropě dostávat Židům stejných občanských práv jako měla majorita. Nežila jsem v té době, ale pravdou bude, že uměli jazyk země, ve které žili. Procházeli úspěšně vzdělávacím systémem, nevynikali nadměrnou kriminalitou a část jich měla velmi dobré vztahy s majoritou (smíšené sňatky). Bojovali v 1. světové válce za země, ve kterých žili.

Ve východní Evropě, kde jich žilo nesrovnatelně více (v Polsku ca 3 milióny, v Rusku ca 3 milióny) to bylo jinak.

Vzpomeňme si např. na našeho Pavla Tigrida, který se vědomě rozhodl spojit svůj život s osudem Československa.

P. Vaňura 14.2.2017 11:22

Odnesli to PŘEDEVŠÍM Židé, kteří nebyli boháči

Neměli peníze na to, aby včas utekli a v mnoha zemích neviděli ani důvod, proč by utéct měli. Např. v Maďarsku byli Židé v bezpečí, dokud tam panoval domácí režim Horthyho. Jakmile Němci r. 1944 dosadili loutkovou vládu, vrhli se na Židy a většinu jich vyvraždili.

P. Vaňura 14.2.2017 11:28

Byl tu i jeden další aspekt, Židé ve své situaci často

dělali za různé mocipány špinavou práci. Nebylo pak těžké v případě, že se lid začal bouřit, hodit všechnu vinu na ně.

O. Zuckerová 14.2.2017 11:15

Re: S ohledem na nedávnou evropskou historii

Paní Babková,

problém židů není žádný problém jejich integrace nebo neintegrace, oni jsou "integrovaní" v celém světě už PO STALETÍ (myslíte si, že např. Spinoza, Newton nebo Freud se potřebovali integrovat?), generovali elitu společnosti. Problém židů je antisemitismus jejich spoluobčanů, živený zejména závistí v nižších a méně vzdělaných vrstvách. Kdyby nebyl přítomný v německé populaci, Hitler by se ho nedovolával. Tím ale rozhodně nešla "vniveč" nějaká integrace! "Ve svém domečku" tehdy židé - Židé - být ještě nemohli, Izrael vznikl až po válce. S tou poslední větou ale máte pravdu. Zařídili si to moudře - dnes aspoň mají kam emigrovat z hroutící se a jim stále nepřátelštější Evropy.

I. Babková 14.2.2017 11:42

Re: S ohledem na nedávnou evropskou historii

Paní Zuckerová,

Vy jste mě asi špatně pochopila. Kladete mi podpásové otázky, takto já neuvažuji. Já chtěla vyjádřit svoji hlubokou skepsi vůči myšlenkám multikulturalismu, který pravděpodobně téměř nikdy a nikde trvale nefungoval. Chtěla jsem vyjádřit, že jsme naše Židy měli v Evropě už velmi dlouho, možná i déle, než tu my sami jsme, více či méně jsme se s nimi "sžili" (např. v Holandsku ve 20. století) ale nic to nebylo platné, jakmile nazrála doba, začal holocaust. Prostě ani ta sebelepší "jiná" skupina nemá žádnou trvalou jistotu, že nebude vypuzena z majority.

Peskovat mě snad můžete za neobratné zacházení se slovy (nejsem profesí písmák) a zřejmě jsem se měla vyvarovat toho debilního slova integrace, které v dnešní době na sebe nabaluje prapodivné konotace.

Na závěr: Pavel Tigrid se vědomě rozhodl být Čechem, identifikoval se se svou rodnou zemí a celý život za ni bojoval.

O. Zuckerová 14.2.2017 15:38

Re: S ohledem na nedávnou evropskou historii

Paní Babková, rozhodně jsem neměla v úmyslu Vás "peskovat" za "neobratné zacházení se slovy" (které by ani nebylo na místě) ani klást podpásové otázky. Jenom jsem se vymezila vůči pohledu, který židovskou populaci srovnává s jinými "přistěhovalci", protože židé - Židé - se odnikud přistěhovávat nemohli. Byli prostě příslušníky toho národa, ve kterém žili a myslím, že je nikdo (pokud nebyl antisemita) za cizí element nepokládal (na rozdíl např. od "našich" Rusů). Pavel Tigrid byl jistě velký český vlastenec, nepochybuji ale, že i jiní židovští kulturní představitelé v Evropě byli loajální k zemím svého původu a cítili se tudíž jako Francouzi, Britové, Poláci atd. s příslušnými mateřskými jazyky (to je důležité) a také tak byli v první řadě chápáni. Tak jenom takto jsem to myslela.

I. Babková 14.2.2017 16:30

Re: S ohledem na nedávnou evropskou historii

Kopu za stejný tým jako Vy. Jen jsme se jaksi minuly v diskusi. Bylo by to na dlouhé a bezesporu poučné hovory, protože v kvalitní diskusi lze myšlenky korigovat, hledat jejich lepší a jednoznačnější formulaci. Tyto krátké příspěvky nutí člověka upravovat a zkracovat myšlenky. Pravděpodobně asi do budoucna zmlknu, protože mě vůbec netěší, když z mých příspěvků vyčtou čtenáři něco, co jsem do nich nevložila. V rozhovoru naživo by bylo možné všechny nejasnosti prodiskutovat hned a snad se i shodnout na přesnějších formulacích, tady ten virtuální prostor, byť diskusní, má jen omezené možnosti.

S tím, co píšete ve svých příspěvcích v podstatě souhlasím.

Kdo je v Evropě přistěhovalcem je taky zajímavá otázka, protože Židé tu pravděpodobně byli mnohem dříve než Slované, ale jistě tu ve virtuálu bude někdo, kdo mé chatrné znalosti poopraví.

Víte, to je na naší nedávné historii děsivé, jak evropské národy v globálním měřítku selhaly.

M. Šejna 14.2.2017 9:12

autor plácá o Rusech nesmysly

nejdříve tvrdí, že v Praze už jsou ruské čtvrti, ale pro jistotu žádnou neuvedl. Pražáci sice ruštinu v Praze slyší hodně, ale o těch údajných ruských čtvrtích nemají ani potuchy. Jen autor o nich ví, ale hrdinně to tají.

Pokud jde o studium Rusů v Česku zadarmo, pak tohle privilegium maji u nás i Slováci. Málokomu ale dochází, že investice do vzdělané zahraniční mládeže je to nejlepší, co může jakýkoli stát udělat. Ruští a slovenští vysokoškoláci totiž u nás téměř bez výjinky zůstávají i po studiu. A protože díky studiu ovládají perfektně češtinu, získavají tu i snadno české občanství.

K. Křivan 14.2.2017 10:27

Re: autor plácá o Rusech nesmysly

Ruské čtvrti ne, ale domů už skoupili hodně. V Ivanových Varech (dříve Kalovy) je to horší.

P. Čížek 14.2.2017 10:55

Re: autor plácá o Rusech nesmysly

Tak se přijeďte kouknout na Severní město.

A. Alda 14.2.2017 13:56

Investice do vzdělávání cizinců je vstkutku rozumná.

A z hlediska budoucnosti nesmírně významná.

Nejde o to, že zde cizí chytré hlavy zůstanou a obohatí náš genefond.

Jde o to, že ti, co se vrátí domů, zůstanou našimi přáteli. A budou námi neřízenou leč naší pátou kolonou ve svých vlastech. A budou-li vzděláni dobře, zaujmou tam významná místa. A jsou-li na významných místech libovolné země naši národní přátelé, je to velmi dobře.

Bezplatné vysokoškolské vzdělávání cizinců v naší zemi podporuji a podporovat budu.