SPOLEČNOST: Kdo ovládá jazyk, ovládá masy…

„Ten, kdo ovládá jazyk, ovládá masy“, napsal Saul Alinsky (1909 – 1972) ve své knize „Pravidla pro radikály“. Alinsky (na fotografii) byl americký teoretik aktivismu, byl to také spisovatel, sociolog a odborář.

Kniha „Pravidla pro radikály“ je takovým slabikářem i dnešních extremistických hnutí. V zásadě popisuje, jak se mohou nejčastěji líní a hloupí lidé stát významnými tím, že hlásají extremistické teze nebo způsobují občanské nepokoje. Alinsky, otec dnešního amerického komunitního aktivismu, nabádá své pokračovatele, aby v rámci „řízení společenského konfliktu hledali společného nepřítele“. Tím dojde ke smazání ideologických a jiných rozdílů v komunitě, což jasně definuje její cíl, totiž porazit takto společně vytvořeného nepřítele (kapitalismus).

Rychlá akce

Tato celkem jednoduchá teze o vytváření konstrukcí symbolů podle Alinského „přirozeně vytvoří konfliktní situace, které přinesou komunitě kýžený výsledek“. Jde podle Alinského o daleko snazší politickou cestu, jak prosazovat politické cíle, než se trmácet po stranických schůzích, hledat podporovatele, přesvědčovat nedůvěřivce a nakonec uhlasovat užvaněné zákonodárce.

Podstatou svobodné společnosti je souboj politických myšlenek. Forma souboje je stejně důležitá, jako myšlenka, která se má prosadit. To, že hloupější upřednostňují formu prosazování myšlenky nad myšlenkou samotnou, je jeden z nejvážnějších problémů (také české) politiky. Při posuzování pouhé formy, totiž často přichází největší zklamání voličů. Ve volební praxi jde vlastně o to pověstné „rande na slepo“. Alinsky svým heslem „ten, kdo ovládá jazyk, ovládá masy“, říká, že ten, kdo drží patent nad významem slov, ten je vůdce mas.

Význam slov je skutečně velmi důležitá lingvistická disciplína – má nebývalou sílu v kulturním směřování společnosti. Výkladem významu slov jsou vesměs pověřeni akademici, ti se podílejí na zákonodárství, ti jsou jako znalci slyšeni před soudy a také jsou to ti, kteří význam slov předávají svým studentům. (Proto je extrémně nebezpečné, když levice ovládá vysokoškolské vzdělání populace.)

Doba postfaktická

A je to právě akademická obec, nikoliv laici, která způsobuje těžko vysvětlitelné rozpory ve výkladu slov. Např. u slova „rasista“ se nám v dnešní době postfaktické odkrývá pouze obraz bílého člověka, který nenávidí lidi tmavé pleti. Stejně tak slovo „manželství“, jakožto právní svazek může a ženy, nám začíná opovážlivě splývat s jakýmkoliv jinými intimními svazky dvou, či více lidí nebo dokonce věcí. Podobné problémy čekají jazykovědce v příčestí minulém u slov, která nemají pohlaví – kdo to určí a jak to vědecky zdůvodní. Řešení se musí nalézt také u souboru dogmat, které lze sumarizovat na poměr otázek, zda je pohlaví dané, či podléhá v průběhu života změně versus danosti sexuální orientace od narození. (Jde o tzv. souboj pohlavní ideologie, kdy transsexuálové tvrdí, že pohlaví lze měnit, kdežto homosexuálové jsou odchýlení od standardu už od narození a nedá se s tím nic dělat.)

Nejde pochopitelně jen o tyto zpopularizované termíny právě probíhajícího vrcholu sexuální revoluce. Jde o víc. Jde o svobodu slova, svobodu vědeckého bádání a především o důmyslnou snahu o všeobecnou iracionalizaci, bludné fantazírování a prohlubování historické negramotnosti. To všechno, v jaksi syrovějším vyjádření, můžeme vidět ve Spojených státech pod vládou Demokratické strany. To ale neznamená, že k tomu nedochází i v Evropě a České republice. Syrovost Spojených států je však pro nás názornější. (Mnohým Čechům přijdou Američané hloupí a naivní, což však dostatečně nevysvětluje jejich ekonomicky, politický a vojenský úspěch.)

A kde máte černocha…?

Američané jsou jediným národem světa, který má velmi přesně zdokumentován svůj vznik. Všichni známe hlavní postavy prvního osídlování, víme, kde přesně stály jejich první domy, z dochovaných deníků víme, co si první Američané mysleli, v co věřili a co bylo pro ně důležité. Takovou hojností jasných důkazů o svých počátcích se nemůže pyšnit vskutku žádný národ, který se tak musí naopak opírat o pověsti a legendy. Přesto americké univerzity tlučou do hlav svých studentů naprosto lživé a fanaticky demagogické hodnocení amerických dějin (což se v běžném životě vyznačuje třeba v poklecích fotbalistů a policistů, bořením soch apod.).

Nedávný článek americké studentky, která popisuje strastiplnou cestu k získání zkoušky z americké literatury, je toho důkazem. Zkoušku nesložila proto, že neuvedla jediného amerického spisovatele devatenáctého století černé pleti (uvedla však úplně všechny významné). Vysvětlující poznámku, že většina amerických černochů 19. století byla negramotná, profesor přijal jako výraz pandemického rasismu.

„Ten, kdo ovládá jazyk, ovládá masy“, je tedy v první řadě Alinského chladnokrevný výrok, který má nás, kterým jsou svobody svaté, upozornit, že slova mají svůj pravý význam, a ten musíme chránit. Ne kvůli hrstce zmíněných sexuálních podivínů, nýbrž proti všem těm, kteří se nás budou pokoušet zesměšnit, když budeme trvat na principech. Zesměšnění je totiž zlý plán, proti kterému se dá jen těžko bránit (a tak ne každý své principy v životě ustojí).

„Proč vám nedůvěřujeme..“

Svou smutnou náladu tak můžeme vesele otočit z nenávistného ranku komunisty Saula Alinského na zcela opačný motiv Ronalda Reagana, který generálnímu tajemníku ÚV KSSS, Michailu Gorbačovovi, na summitu v roce 1985 řekl: „Dovolte, abych Vám řekl, proč vám nedůvěřujeme…“

Tímto výrokem Reagan sovětským komunistům především řekl, že ví, že lžou. Tím Gorbačova dostal do defenzivy, ze které se mu už nikdy nepodařilo vymanit. A proto Západ zvítězil. Kdyby totiž Západ lhal stejně jako komunisté, neměl by morální převahu. Tu převahu, kterou budovatelé demokratického socialismu dnes nemají, když nám lžou o významu slov. Jen nás ve své nedobrotě zesměšňují a hystericky blokují na sociálních sítích …

Na obrázku je Hillary Rodhamová, později Clintonová, pro kterou byl Saul Alinsky hrdina a mentor. Napsala o něm v roce 1968 diplomovou práci. Dlouhé roky si pak dopisovali.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.