Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Kdo má financovat vysoké školství?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Apea 9.7.2009 15:14Proč? Když si budu chtít přečíst podobné, empirickými daty nepodložené spekulace, mohu si vzít Bílou knihu anebo texty D. Münicha. Věcně to budou stejné, jen to bude o něco lépe napsané. Alespoň jednu vlastní myšlenku či názor - anebo bych chtěla od autora článku moc? Ten objev o transferu od chudých k bohatým ve veřejném vysokém školství dovezl kdysi Matějů z anglosaského světa, kde to snad štymuje. U nás nikoliv, studenti vysokých škol se co do rodin původu rozprostírají dosti pravidelně po jednadevadesáti procentech přijmového spektra. Od chudých rodin dělníků, zdravotních sester a učtelských rodin až k rodinám nejbohatším. Hůře je zastoupeno jen téměř devět procent dětí z rodin na či pod hranicí chudoby. Nevím, jaké je dnes aktuální číslo, ale v roce 2004 z tohoto prostředí pocházelo jen málo přes tři procenta vysokoškolských studentů. Myslím, že to bude stejné. Nevím, jak by školné mohlo vyřešit toto podreprezentativní zastoupení jmenované skupiny - velká část z těch cca devíti procent postižených opravdovou chudobou pochází z rodin s dědičnou bídou a minimálním vzdělanostním kapitálem- rodiče se základní či zvláštní školou. Pokud se děti z tohoto prostředí dokážou dostat přes maturitu, dost často studují vysokou školu, ta selekce prostě funguje mnohem dřív. Efektivní školné- tedy alespoň třicet procent toho, co dává stát - by ovšem zproblematizovalo cestu ke vzdělání dětem učitelů, muzejníků, vědců v základním výzkumu, dětem z dosti širokého spektra technicky vzdělané inteligence - ona je totiž pravda, že průměrný příjem vysokoškolsky vzdělaných lidí je 1,8 průměrného platu, ale např. příjem učitelů na základních a středních školách dlouhodobě osciluje kolem průměrného platu, tedy 1, s tím, že něco přes osmdesát procent učitelů na ten průměr nedosáhne a dohání to těch zbylých dvacet procent. |
|
|
gill 9.7.2009 18:20Re: Proč? Děkuji za podporu, o problémech s platy vysokoškolsky vzdělaných pracovníků z různých oblastí vědy, kultury a vzdělávání jsem se zmiňoval ve svém příspěvku. S ostatními argumenty, které uvádíte, mohu jen souhlasit. |
|
|
x.y. 9.7.2009 12:16státní vysoké školy se staly živnou půdou parazitů. Každý vedoucí pracovník si na fakultu přivede především své známé, kteří buď neučí vůbec nebo tak maximálně 2 hod. týdně, zato mají takovýchto úvazků několik. K tomu vybavené kanceláře. Kupují se drahé přístroje, které slouží k soukromému podnikání. Konferenční turistika je úplnou samozřejmostí, dokonce i tam, kde jazykové kompetence zcela chybí. Výuku zajišťují výhradně doktorandi. Místo uklizeček a vrátných se najímají drahé firmy, kterým se platí statisíce. Kontrola žádná |
|
|
Lída 9.7.2009 12:46Re: státní vysoké školy O jaké konkrétní škole mluvíte? |
|
|
gill 9.7.2009 12:59Re: státní vysoké školy Z které drbárny "jedna paní netovala" jste tyhle informace vymetl? Trocha serióznosti by neškodilo :-/ |
|
|
Jura Jurax 9.7.2009 16:52Re: státní vysoké školy Chtělo by to trochu konkretizovat, kdeže se tyhle zhůvěřilosti dějí; a taky ozřejmit zdroje, z nichž ve svém odsudku čerpáte. Jinak - i když můžete mít do jisté míry (ale do jaké míry - toť otázka) pravdu - jde jen o plácnutí ... |
|
|
rebelx 9.7.2009 10:57Jen pro zajímavost Příspěvky a dotace na veřejné VŠ z rozpočtu MŠMT kapitoly 333 na rok 2009: Průměrně 67 442,- Kč na studenta neinvestičních prostředků, Průměrně 2 177,- Kč na studenta investičních prostředků, Průměrně 10 250,- Kč na studenta výdajů na podporu výzkumných záměrů, Průměrně 3 328,- Kč na studenta výdajů na specifický výzkum, Průměrně 9 948,- Kč na studenta na rozvoj a obnovu MTZ veřejných VŠ Celkem 93 145,- Kč |
|
|
Lída 9.7.2009 11:39Re: Jen pro zajímavost Zase tolik do toho nevidím, ale myslím, že i soukromá VŠ by mohla žádat o výzkumý záměr, o projekt dokonce zcela určitě, protože o ty žádají běžně i soukromé firmy. A možná by mohla žádat i o peníze na specifický výzkum. Ale soukromé školy u nás výzkum obvykle neprovozují. Nebo ano? |
|
|
rebelx 9.7.2009 13:01Re: Jen pro zajímavost Samozřejmě i soukromé VŠ musí dělat výzkum a vědu, jinak by nemohly být třeba reakreditovány, jen o grantech rozhodují posuzovatelé a hádejte, odkud jsou. A jsme zase v kruhu. |
|
|
Lída 9.7.2009 13:40Re: Jen pro zajímavost Posuzovatelé jsou obvykle z oboru, nemusí být vůbec z VŠ, ale třeba z AV. Navíc v komisi nebývají ani zástupci všech veřejných škol. Takže jste na tom asi stejně jako každá instituce, která nemá svého zástupce v komisi. |
|
|
Jura Jurax 9.7.2009 16:54Re: Jen pro zajímavost Výše příspěvků a dotací se ale dost liší podle oborů ... |
|
|
knihovnik 9.7.2009 10:54ano jiste to je specificke pro cesko - podstatne vyssi frakce studentu vs v rodinach vysokoskolaku. ve zbytku civilizovaneho sveta to ta k vyrazne neni. ja bych spis videl prvotne transfer od hloupych smerem k chytrym. A chytrejsi byvaji v civilizovanych zemich bohatsi. |
|
|
Jura Jurax 9.7.2009 17:01Re: ano jiste A chytrejsi byvaji v civilizovanych zemich bohatsi. Hm ... jak bohatý byl Einstein? Co myslíte, jak bohatí jsou třeba Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa, nositelé Nobelovy ceny za fyziku v roce 2008 za objev původu narušené symetrie a předpověď existence nejméně tří rodin kvarků? Chytří, ba chytřejší jistě budou, jsou špičkami v oboru, když mají tu nobelovku, ale silně pochybuju, že by si vydělali za rok srovnatelně jako obdobně špičkový hokejový gladiátor za týden |
|
|
Pytel 9.7.2009 10:49trh Jestli to má člověk podle autora jakože správně chápat, tak všechny ty "tržní" mechanismy a lichva, kterou chce do vzdělávání zavést, mají jeden hluboký celospolečenský bohulibý smysl - zvýšit efektivitu vzdělávání. To znamená, zavést "trh", aby tento svou neviditelnou rukou vyřešil ten problém, že se třeba v desetimilionovém státě na jedné straně kupí hromady vyštudovaných sociologů a na druhé straně se třeba nedostává strojírenských inženýrů, nebo zubařů. Chápu to správně? Něco vám řeknu o efektivitě. Těch sto tisíc nových dětí ročně zvládne zanést do databáze a spárovat s objektivně zjištěnými společensky potřebnými volnými místy několik lidí s několika desktopy. Nepotřebujete několik tisíc parazitických bankéřů na to, aby "zvyšovali efektivitu" vzdělávání. U výroby a služeb se v této zemi po dvaceti letech podařilo velkou část organizace dělby práce "svěřit" chaotickému sdružení imbecilních bankéřů. Co nám ještě schází? Schází nám nechat si bandou zvlčilých lichvářů organizovat úplně všechno! |
|
|
Jura Jurax 9.7.2009 17:05Re: trh Schází nám nechat si bandou zvlčilých lichvářů organizovat úplně všechno! No, lichvář provozuje lichvu, tj. půjčuje peníz na extrémně vysoký úrok. Zničení lichvářů je jednoduché - nepůjčovat si u nich a oni zhynou hladem, takže nebudou organizovat nic, milý Pytle |
|
|
Pytel 9.7.2009 22:22Re: trh Zbytečně slovíčkaříš. Oni to i tak pochopili, nejsou idioti. |
|
|
Minutus 9.7.2009 10:21VŠ vzdělání získává příš velké % populace To vede nutně k jeho devalvaci a snížení efektů. Zatím co přínos z 5% intelektuální elity bude vysoký, pak přidáme-li dalších 15% jako "druholigovou elitu" tam je přínos diskutabilní, pokud vůbec nějaký. Navíc stahují tito lidé pod vody ty z 5% elity. Jsou nositelé stejných titulů a cpou se na dobře placená místa, na která nestačí, ergo tato často zbytečná místa dle Parkinsonova zákona vytvářejí. Více než 10% podíl VŠ v populaci je škodlivý, lepší je nakoupit superelitu z méně bohatých zemí, třeba Polska, Ruska, Ukrajiny (superelita míním lidi na 1% špici s IQ nebo jinými schopnostmi) |
|
|
Jano 9.7.2009 10:13Drahí veriaci to sa nedokážeme poučiť z histórie ??? Japonsko, po svetovej vojne bolo úplne v troskách - dostalo sa z toho vďaka tomu, že všetky svoje prostriedky nasmerovalo do vzdelávania vlastných ľudí ! Pozrite sa na Japonsko teraz - na jeho hospodárstvo a rozvoj ( a nedosiahli to ako amíci, vykorisťovaním zemí druhého a tretieho sveta ) |
|
|
zdnko 9.7.2009 11:24Re: Drahí veriaci Janíčku, běž se léčit! S pomocí koho se amíky poražená země asi dostala tak dopředu? Nebyli to taky ti agresoři a kolonialisti z USA, broučku? |
|
|
rebelx 9.7.2009 9:55Školné není nutné Do školství jde podle mého soudu peněz dost. Problémem je efektivita jejich využití. Soukromé vysoké školy, podléhající přísným akreditačním kritériím, nedostávají od státu systémově ani jednu korunu a jsou tak pro stát z pohledu ekonomického velmi zajímavé. Veřejné vysoké školy nic nenutí hospodařit, pro ně socialismus svým způsobem neskončil. V této souvislosti je nutné se alespoň stručně zabývat problematikou školného. Jsem přesvědčen, že debata o školném je možná v současné době zbytečná. Státní rozpočet, zejména kapitola 333 školství je poutavé, leč náročné počtení. Bylo by zajímavé sečíst veškeré finance, jdoucí do vysokého (veřejného!) školství a podělit je počtem studentů. Předpokládám, že bychom se dostali zhruba k průměrné částce 90 tis. Kč na studenta a rok, samozřejmě bez investičních nákladů. Česká konference rektorů sama přiznává cca 70 tis. Na studenta a rok – v průměru. Zavedením systému normativního financování, kdy peníze jdou za studentem bez ohledu na to, zda se jedná o školu soukromou či veřejnou, by podle mého soudu došlo za stejné peníze k nárůstu počtu absolventů zejména v bakalářských studijních programech. Důležitým vedlejším efektem by konečně byl vznik konkurenčního prostředí.
|
|
|
liberal shark 9.7.2009 10:10Re: Školné není nutné Souhlas, naše vysoké školy mají k efektivnosti dost daleko. |
|
|
Lída 9.7.2009 10:20Re: Školné není nutné Soukromé vysoké školy jsou většinou ekonomické nebo třeba sociálně správní, tedy z hlediska výuky "levné". Tyhle obory i na státních školách dostávají jen asi 35 tisíc ročně na studenta. Vy si myslíte, že veřejné vysoké školy nepodléhají přísným akreditačním kritériím? |
|
|
rebelx 9.7.2009 10:50Re: Školné není nutné K přísnosti akreditace: Členy Akreditační komise a jejich odborných skupin jsou z 99,9% zástupci veřejných vysokých škol (viz „kapři a rybníky“). K výši normativu: Nedejte se zmást tzv. základním normativem, ten činil v roce 2008 34.325 Kč, k tomu byla tzv. základní bonifikace za absolventa ve výši 10.541 (ta se rovněž přepočítává koeficientem tzv. ekonomické náročnosti). K tomu jsou další normativní peníze (Fond rozvoje vysokých škol atd.). Pokud trochu hovíte statistice a víte, že průměrná neinvestiční dotace na studenta veřejné vysoké školy činí cca 70 tis. Kč, pak základní normativ je jen velmi zavádějící číslo i u oborů s koeficientem 1 (např. ekonomické a právnické obory). Nudíte-li se, pak prostudujte podrobně kapitolu 333 státního rozpočtu – je to trochu detektivka, pokud se týká financování VŠ. Přes soukromé vysoké školy „protékají“ jen stipendia na ubytování a sociální. |
|
|
Lída 9.7.2009 11:34Re: Školné není nutné Tolik se nenudím, abych studovala kapitoly státního rozpočtu. Ale pořád, pokud je průměrná neivestiční dotace 70 tis. Kč, tak u škol s koeficientem 1 to musí být mnohem míň, jinak by nezbylo na ty nadprůměrné, to je právě princip průměru, ne? A soukromé VŠ provozují prakticky jedině obory s nízkým koeficientem, protože ty jsou jednak velmi žádané a pak jim taky opravdu stačí mnohem levnější zázemí. Nevím, jestli existuje soukromá VŠ, která potřebuje třeba laboratoře. Jo a víte, že veřejné VŠ zase musí učit některé své studenty úplně zadarmo a nemají přitom žádnou možnost takového studenta vyhoditt? A nejsou to jen ti, co je nabrali přes povolený počet. Pokud jde o ty kapry a rybníky, pro veřejné VŠ je konkurentem i každý nový obor na veřejných VŠ, nejen nový obor na soukromé VŠ. Takže si opravdu nemyslím, že by je akreditace na soukromých VŠ ohrožovaly víc. Navíc soukromých VŠ je už v ČR přes 40, to zrovna nesvědčí o tom, že by bylo zase tak extrémně těžké otevřít soukromou VŠ. |
|
|
rebelx 9.7.2009 15:47Re: Školné není nutné Celá ta problematika je na solidní dlouhou diskusi. Ty koeficienty ekonomické náročnosti jsou historické a s ekonomickou náročností mají smysl jen u některých oborů. Je jistě rozdíl mezi náročností lékařského a právnického studia, ale nejvyšší koeficient (7. skupina – 5,9) mají historicky umělecké obory, zřejmě zejména proto, že jsou to školy s nízkými počty studenty. I kdyby to mělo ekonomickou logiku, obtížně lze pochopit, že tyto koeficienty jsou používány i na bonifikaci za absolventa bez ohledu na jeho přínos pro společnost, zaměstnatelnost nebo alespoň uplatnění v oboru, což je zase problém.například oborů učitelských. Technické obory, například strojní fakulty s koeficientem 1,65 jsou možná poddimenzovány. Jediná možnost – podle mého soudu – je normativní financování (spravedlivější model lze v současné době těžko vymyslet, kromě toho u středních škol funguje už léta bez rozdílu zřizovatele a konkurenční prostředí přispělo k rozvoji oborů i zvýšení kvality), u všech škol, které si říkají univerzita – průměrnou dotací na všechny studenty, ať si v rámci školy hospodaří a bonifikaci za absolventa podle uplatnění v oboru podle evidence úřadů práce (tady by technické obory mohly získat větší finance). Přes 40 soukromých škol je samozřejmě nesmysl, stejně jako mnohonásobné nárůsty počtu studentů na veřejných vysokých školách při zhruba stejném počtu kantorů s tím, že učí doktorandi za 100 Kč, stejní profesoři (v některých oborech) učí na pěti a více školách a na veřejných mají úvazky od 0,7 do 1,0 – vše ze státního rozpočtu, na těch soukromých alespoň učí ze zdaněných peněz daňových poplatníků. Je toho víc a přesně podle starobylých zvyků o tom rozhodují ti, co tomu nejmíň rozumějí. |
|
|
Lída 9.7.2009 15:59Re: Školné není nutné Máte pravdu, je to na velkou diskusi a vidím, že s Vámi nakonec souhlasím. Přiznám se, že jsem jen tušila, že je nějaká bonifikace za absolventa a vůbec by mě nenapadlo, že i tam se uplatní koeficient náročnosti. To je opravdu nesmysl. Taky máte pravdu, že některé koeficienty nemají moc logiku, vím, že koeficient se váže k programu a to potom nahrává různým spekulativním zařazováním např. oboru Podnikání v zemědělství pod dobře hodnocený program Zemědělství, ačkoli studenti mají skoro výhradně ekonomické předměty a není tedy žádný rozumný důvod, aby na ně stát přispíval víc než na studenty jiných ekonomických oborů. |
|
|
rebelx 9.7.2009 16:31Re: Školné není nutné Vím, že je nezdvořilé, aby chlap měl poslední slovo, ale nedá mi to - diskuse s Vámi měla aspoň smysl, což se o některých výkřicích na webu říct nedá. Díky. zsx@mybox.cz |
|
|
R. 9.7.2009 9:49Kecy Sve vzdelani jsem statu uz 7* zaplatil na danich z prijmu. |
|
|
gill 9.7.2009 9:37musím se smát Autor článku toho o skutečném životě moc neví. Jinak by měl povědomí o tom, že zdaleka ne všichni vysokoškoláci jsou dobře placeni, 1,8 násobně nad středoškolákem. Pedagogové, umělci (pokud nepatří k prominentům - chtěloby se říci... režimu), vědci, výzkumní pracovníci, odborníci v knihovnách, muzeích a dalších kulturních institucích, nemálo lékařů, atd. Pokud by se muselo vzdělání samofinancovat, pak všichni adepti těchto profesí asi zvolí a) zůstat na středoškolském postu, b) jít studovat nějaký lukrativnější obor, třeba práva nebo informační technologie, kde bude poté masivně natřískáno. A můžeme celé oblasti vědy a kultury tiše zrušit. Stejně se už na tom v souvislosti se změnami financování Akademie vydatně pracuje. |
|
|
Malý Aston 9.7.2009 9:09Kdo neměl nebo nemá děti na vysoké škole nic neví ale dobře diskutuje! Jednak platím daně jako ostatní, takže svým dílem se podílím na financování i vysokých škol. Každý občan má svou cenu na trhu práce a pokud si utrhnu od huby a umožním dětem studium zvyšuji jejich možnost na přežití. Sudent vysoké školy ukončí po 5ti letech studium a já zase musím řešit jak mu pomoci, neboť jeho vrstevníci debilové již mají byty,mnohdy i rodiny. Bez praxe se těžko hledá místo pro vysokoškoláka a plat je mizerný. Takže rodič nejen financuje jeho studium ale i jeho začátky po studiu po případě i starost o své vnuky neboť jeho rodiče teprve zahajují boj o svou karieru. Ti co chtěli studovat si již v době studií nějakou práci najdou a rodičům pomáhají ale současně si již zajišťují přijetí u budoucího zaměstnavatele. Já mám zájem o své děti, takže musím zajistit finanční prostředky, od státu nic nepožaduji ale také nemám zájem aby se stát staral o mou peněženku. Někdo investuje do baráků,dovolených,do piva nebo kouření a já zase investuji do svých dětí. Stát by se měl na naše děti vykašlat a starat se o kvalitu vysokých škol o platy profesorů a všech kteří jsou placeni z daní všech tak jak se stará o armádu a desítky tisíc ležících a spících úředníků. |
