Stále jednoznačněji se v souvislosti s důchodovou reformou mluví o zvýšení nižší sazby DPH z 10% na 19%, a to bez výjimky. Takto získané prostředky mají financovat propad v příjmech z odvodů na sociální pojištění. Mám před sebou rozhořčený dokument tří českých nakladatelů – Martina Vopěnky, Michala Rybky a Pavla Nýče, kteří sestavili tabulku o dani z přidané hodnoty na knihy v evropských zemích.

Průměr DPH na knihy ve vyspělých evropských zemích je mezi 5 až 6%, dokonce v Lucembursku pouze 3 %, v Itálii a Španělsku 4 %, na Kypru, Maďarsku, Maltě a Polsku je to pouhých 5 % . Se započítáním všech zemí Evropské unie činí DPH v průměru 7,6%. Osm zemí EU má na knihy dokonce speciální sazbu, která je zdaněním řadí například i pod potraviny nebo léky.

Zýšením této daně v historii bezprecedentním skokem by se naše země propadla téměř až na samotné dno Evropy, „balkanizace“ by se opět projevila ve své zhůvěřilé podobě – jedině v Bulharsku je sazba DPH na knihy 20%. Půjde naše země západoevropskou, anebo bulharskou cestou? Ptají se naši nakladatelé a ve svém dokumentu dále praví:

Paralelně s tím v souvislosti s neúspěchem českých žáků v mezinárodním srovnání se mluví o alarmujícím poklesu úrovně vzdělání a také o nedostatečné schopnosti žáků rozumět psanému slovu.

Rádi bychom s největším možným důrazem upozornili, že zvýšení sazby DPH na knihy povede ke skutečné devastaci knižního trhu, k likvidaci nakladatelů, kteří vydávají i nekomerční literaturu, a k snížení dostupnosti knih pro veřejnost. Ekonomická klišé o tom, že subjekty trhu zvýšení snadno absorbují, promítnou částečně do cen a částečně si sníží marži, tady neobstojí.

Proč: Knižní trh už řadu let v podstatě stagnuje – a to v dobrém i špatném smyslu. Celkový finanční obrat neroste ani neklesá. Neexistuje žádný způsob, jak tento obrat knižního trhu zvýšit. Ve výsledku to tedy znamená, že nakladatelé a knihkupci budou při zvýšení DPH dodatečně zdaněni z obratu sazbou 9%. A to je připraví prakticky o veškerý zisk a tedy i o důvod jejich činnosti.

Doprovodným jevem zvýšení sazby DPH bude také pokles celkového počtu prodaných výtisků. Mnoho titulů pak vůbec nebude možné vydat, neboť vydání knih je podmíněno minimálním počtem výtisků, na který potom zejména hodnotné tituly nedosáhnou. A co z toho bude mít státní rozpočet? Při odhadovaném obratu knižního trhu 8 miliard jde o 720 milionů. Vzhledem k poklesu zisku nakladatelů se ale sníží odvody daně z příjmu u těchto subjektů. Část zaměstnanců přijde o práci, autoři a překladatelé o část honorářů, polygrafický průmysl o část zakázek. Výsledný vliv na státní rozpočet tak bude pravděpodobně nulový

.Ale jaké to bude mít důsledky pro vzdělanost a kulturu národa? A jak je možné, že právě u nás v České republice, v zemi s bohatou kulturní tradicí, zcela dominují ekonomická témata nad kulturními? Jak je možné, že politická reprezentace nemá zájem dát kultuře a vzdělání prioritu?

Není přece náhoda, že tak mocná a bohatá země, jako je Velká Británie, jejíž knižní trh je mnohonásobně větší než ten náš, má na knihy nulovou sazbu DPH. A nikdo tam neuvažuje o jejím zrušení. Česká republika se tak stane osamoceným ostrovem nekulturnosti v samotném srdci Evropy.

V souvislosti s tímto rozhořčeným vystoupením našich nakladatelů je dobré uvést, že podle údajů Národní knihovny vyšlo v České republice v roce 2010 zhruba o tisíc knih méně než v předešlém roce - celkem 17 598. Zastavil se tím každoroční nárůst nově vydávaných knih od roku 1993, od kdy se tyto údaje sledují. Rekordu zatím dosáhl náš knižní trh v roce 2008, kdy vyšlo 18 520 publikací. Dobře se ale daří krásné literatuře, loni vyšlo 4 475 beletristických knih, zhruba o 300 titulů více než předloni. Výrazně nepoklesl ani počet dětských knížek na rozdíl od učebnic a vysokoškolských skript.

V Evropské unii a v západní civilizaci vůbec patříme stále k zemím, kde se nejvíce čte a na počet obyvatel se u nás vydává nadprůměrný počet knižních titulů. A neméně potěšitelné je zjištění, že veřejné knihovny se u nás stále těší velké oblibě.