To, že se politici a romští představitelé hádají, zda byl v Letech koncetrační tábor nebo zda to byl jen tábor sběrný, je irelevantní ve vztahu k obětem druhé světové války. Co je již do nebe volající, je prohlášení předsedkyně NS Petry Edelmannové, že zde umírali lidé z vlastní viny, a to kvůli jejich „nehygienickým návykům“.

V nedávné době proběhla v mediích kauza o školní brožuře, kde se zpochybňovalo využití Cyklonu B k zabíjení a nemožnosti zavraždění tolika lidských životů. Když se vrátím o pár řádek výš, tak zjistím, že předsedkyně Edelmannová učinila totéž. Zpochybnila vyvražďování lidí za druhé světové války. Znevážila památku nevinných obětí ať v Letech nebo jinde, kde umírali nevinní civilisté, oběti nacistických zvěrstev.

Prohlášení paní Edelmannové lze odmítnout ve dvou rovinách občanského soužití. Za prvé - veřejné popírání holocaustu, a za druhé - podněcování k nenávisti a k potlačování lidských práv, když na adresu romského památníku řekla tisku: "Podle nás nemá cenu stavět podobným lidem památníky, my budujeme pomník těm, kteří něco dokázali." (čtk)

Takovéto výroky jsou ostudou. Ostudou nás všech včetně nás, kteří jsme potomky lidí, kteří zažili zvěrstva 2. světové války. Proto ne Romové, ale občané České republiky protestujme a žádejme potrestání osob, kteří popírají holocaust a svými výroky přibližují Českou republiku blíž k Íránu.

Na adresu paní předsedkyně bych se zeptal, jestli by ona dokázala přežít v podmínkách nacistických táborů aspoň den. Obávám se, že by ji nezachránily ani její blonďaté vlasy a modré oči.

Ke vztyčení onoho památníku (autor má na mysli balvan neonacistů - pozn. red.) bych dodal, že v letském kocentráku umírali lidé. Lidé stejní jako my – všichni byli oběťmi druhé světové války.