Podle oficiálního sdělení pražského arcibiskupství pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka navštívil 20. listopadu 2015 v Lánech prezidenta republiky Miloše Zemana. V kostele, který je součástí zámeckého areálu, sloužil bohoslužbu za zlepšení prezidentova zdraví a za to, aby s rozmyslem reprezentoval tento stát a posiloval svornost naší společnosti. Duka se v lánském kostele pomodlil také za národ, spravedlnost a mír. Dalšími tématy při mši prý byly také svoboda a společenství všech bez rozdílů.

Co by na takovém počinu mohl kdokoliv, ať již je, nebo není věřícím a katolíkem, shledávat hodného kritiky? Zdálo by se, že by spíše bylo namístě souznění s každým podobným hlasem, který se zdá být právě v těchto dnech tolik potřebným.

Namísto toho přední katolický intelektuál, profesor Univerzity Karlovy, prohlásí, že se pro tento čin stydí za svého kardinála. Šlo ale opravdu o čin hodný studu? Nebo zde spíše zřetelně vychází najevo, co pozorujeme již delší čas, totiž že existuje část intelektuálních a duchovních elit této země, k nimž Martin C. Putna bezpochyby patří, která stále podrážděněji reaguje na každý hlas směřující proti jejím představám o společenském uspořádání?

To však nalézá, žel, odezvu a porozumění u části medií. Politolog a přední komentátor Práva konstatuje, že prezident je „jedna ruka s klérem“ a klade si na sociálních sítích sugestivní otázku („Prezident, co se chová jako monarcha, nechává si provolávat slávu, je jedna ruka s klérem i s krajními nacionalisty. Co mi to jen připomíná?“) se zjevným cílem přirovnat prezidenta k představitelům fašistických nebo polofašistických režimů. To už i kardinál přispívá k „fašizaci země“?

Zde ale již nejde o osobu prezidenta. Nejde o jeho názory a činy, jakkoliv se mohou kdekomu zdát nepřijatelné. Jde o zásadní otázky směřování republiky, jde o vládu a ústavní pořádek země. Jsme patrně konfrontováni, pohlédneme-li na některé reakce na nedávné události, s jiným pojetím lidských práv, jiným pojetím demokracie, než jak jsme dosud těmto pojmům rozuměli. Ale přinejmenším jde o takovou ztrátu základní orientace, která nás všechny poškozuje více než cokoliv jiného.

Autor je zástupce veřejné ochránkyně práv

LN, 24.11.2015