Bill Gates, multimiliardář, se zostra pustil do kapitalistického systému. Posledních několik let se věnuje dobročinnosti a tvrdí, že kapitalismus "plodí nerovnost mezi lidmi" a že je velkým problémem získat peníze na projekty, které se týkají chudého rozvojového světa. Stal se tak dalším zbohatlíkem, který si stěžuje na systém, který využil ke svému prospěchu.

Názory Billa Gatese jako by vypadly z učebnice marxismu- leninismu. V čem je jádro pudla? Jako vždy v pojetí dobra a zla. Pokud šel Bill Gates nahoru na vrchol, dobročinností se nijak zvláště nezabýval. Jeho firma se stala lídrem a jeho úspěch byl obrovský. Člověk stárne a najednou, možná s překvapením, zjistí, že se v životě ne všechno točí kolem byznysu a že jsou i závažné společenské problémy, které on sám dřív jakoby neviděl.

Problém rovnosti či nerovnosti mezi lidmi je diskutován v různých filosofických a později politických spisech staletí. Materialistický výklad dějin, tak zvaný historický materialismus, vysvětloval společenský vývoj na základě vlastnictví výrobních prostředků od otrokářského systému přes feudalismus a kapitalismus až k budoucímu "ráji na zemi, komunismu". Praxe sovětského komunismu, který dnes de facto přežívá v jediném státě na světě, a to v Severní Koreji, ukázala, že naordinovat systém lidového vlastnictví výrobních prostředků formou "kasárenského komunismu", tj. systémem příkazů a drakonických trestů, nemá perspektivu. Přesto, anebo právě proto, se idea spravedlivého dělení výsledků národního produktu stále těší velké pozornosti politiků.

Byla to západoevropská sociální demokracie, která po skončení druhé světové války svým tlakem na reformy společenského systému vyšším přerozdělováním národního produktu pozdvihla životní úroveň Evropanů na dosud nebývalou úroveň. Většinu reformních prvků, které do společnosti přinesla levicová sociálně demokratická politika, si osvojily i pravicové strany. Je však si třeba jasně připomenout, že se reformistická politika sociální demokracie vždy držela demokratických principů a nepopírala individuální přínos jednotlivce pro fungování společnosti.

Prozření Billa Gatese je proto nevěrohodné. Kapitalismus neplodí nerovnost mezi lidmi. Lidská společnost je od nepaměti strukturovaná na lidi s většími či menšími schopnostmi. Každý společenský systém, který na zemi existoval, tento "přírodní zákon" musel svým způsobem a na své úrovni řešit. Spor o výši přerozdělování výsledků lidské práce je vlastně základním politickým dělením mezi levicí a pravicí. V současnosti je navíc patrné, že do této partie významným způsobem zasahují stále noví a noví hráči, zejména rozvojové ekonomiky Číny, Indie, Brazílie a další.

Pokud by Gates chtěl něco významného pro lidskou společnost udělat, má neuvěřitelně mnoho možností. Nemusí si stěžovat na to, že vlády dělají pro řešení nemocí a chudoby ve světě málo. A už vůbec nemusí kritizovat ekonomický systém. Je-li pravdou, že jen on vlastní majetek za 67 miliard dolarů, což je mimochodem 1,3 bilionu korun (pro srovnání český státní rozpočet počítá s příjmy a výdaji na úrovni 3,3 bilionu korun), může svým rozhodnutím o využití tohoto majetku pro řešení některých problémů ochrany zdraví lidí ve třetím světě, udělat nesmírně mnoho.

Nezapomínejme, že je ale lepší naučit člověka tomu, jak se sám uživit než rozdávat potravinovou pomoc. Tu samozřejmě musíme poskytnout v případech přírodních či vojenských katastrof z humanitárních důvodů. Na řadě příkladů společenského pokroku se navíc přesvědčivě ukázalo, že politika reforem při respektování základních lidských práv může být velmi úspěšná. Je proto zbytečné vyvolávat duchy radikálních změn společenského systému. Bohatí lidé mají navíc obrovské možnosti jak svůj osobní majetek zapojit do společenské dělby práce a přispět tak k růstu životní úrovně celé společnosti. Nevylejme proto se špinavou vodou z ekonomické vaničky i to pověstné dítě. Může nám stále velmi dobře růst, pokud se o ně budeme dobře starat.