SPOLEČNOST: Jsou autobazary obchody pro blbce?
Protože jsem už v kmetském věku, vlastnil jsem během života více než deset automobilů, a proto vím velice dobře, jaký je rozdíl koupit auto nové a ojeté. Riziko, že u ojetiny člověk narazí na Černého Petra, je poměrně veliké. Nicméně padlo rozhodnutí, že druhé auto koupíme jako ojetinu.
Jednou z důležitých informací, které auto z rozsáhlé nabídky koupit, je počet ujetých kilometrů. Běžně se uvádí, že v autobazarech stojí řada vozů, které mají najeto daleko více kilometrů, než se při prodeji uvádí. Abych snížil riziko, že takové auto se objeví v mé garáži, u šesti vozidel, která přicházela pro mne v úvahu, jsem si vyžádal identifikační kód VIN. S ním jsem zašel do dvou značkových servisů a požádal techniky, zda by se do celosvětové databáze nepodívali, jak bylo o vozy pečováno a kolik mohou mít najetých kilometrů.
Výsledek byl šokující. Všech šest aut mělo přetočené tachometry. Byl zde i případ, že auto mělo uvedeno 75 tisíc najetých kilometrů, skutečnost však byla dvojnásobná!
Teprve u sedmého vozidla odpovídal počet najetých kilometrů uváděných při prodeji skutečnosti. Ověřil jsem si to nejen v databázi u značkového servisu, ale i v servisu v Německu, který o mnou vyhlídnuté auto pečoval.
Neserióznost našich autobazarů mne velice překvapila. Vzhledem k tomu, že ověření počtu najetých kilometrů u vozu nikoliv vysokého stáří je poměrně jednoduchá, současný stav mi klade řadu otázek. Jsou opravdu autobazary jen pro blbce, kteří si počet ujetých kilometrů neověří? Jak je možné, že u nás neexistuje podobný mechanismus kontroly ojetých aut, jaký je běžný u jiného zboží? Prodávat auto s nepravdivým údajem o počtu ujetých kilometrů je podvodem. Podvody u nás nejsou trestným činem?
Z mého příběhu plyne jedno poučení: nekupujte auto v autobazaru bez ověření přes VIN u značkového servisu.