Máte doma šestnáctiletou dceru (či syna nebo vnuka)? Dokážete si představit, že tato diskoprincezna snící o youtuberovi na bílém koni bude volit do parlamentu či krajského zastupitelstva?

Ale pěkně popořádku. V rámci předvolební diskuse, ano již se nám „zvolebnívá“, jak říkával slovenský humorista Milan Markovič, možno narazit na jedno relativně nové a zajímavé téma: Stropnického Zelení slibují volební právo od 16 let věku.

Jaké by to přineslo výhody a zápory? Argumentem pro návrh je to, že dnešní mladí biologicky rychleji dospívají – může se nám to nelíbit, ale potvrzují to i vědecké výzkumy. Z tohoto úhlu pohledu se jeví do značné míry sporné, proč Zelení navrhují hranici šestnácti let pro obě pohlaví totožnou, jestliže je známo, že dívky dospívají obecně dříve než hoši.

Oříškem je, že mnozí náctiletí zaostávají sociálně a rozumově, většinou chodí do škol, a nemají tedy mnoho zkušeností s reálným životem. Zpravidla nevydělávají a neplatí daně (pomineme-li DPH, tu ovšem platí z tovaru, který si kupují z kapesného od zákonných zástupců). Mohou tedy velice snadno vyslyšet vábničky různých extremistických sdružení – lhostejno zda z ultrapravice či ultralevice.

Kladem naopak je, že náctiletí zpravidla nechodí do zaměstnání a nemají starost o vlastní děti, takže by teoreticky mohli mít více času i mladického elánu ke studiu programů a chování politických stran a hnutí.

Záporem do pomyslné mozaiky jest, že se (nejen) kvůli věku o politiku mnozí vůbec nezajímají, takže mohou volit zcela náhodně, anebo mohou podlehnout tlaku populistů. To samozřejmě hrozí i u jiných věkových skupin, nicméně u zmíněných dorostenců, na které míří „zelený návrh“, je toto riziko podle mého názoru ještě mnohem vyšší.

Dalším negativním úskalím je, že ačkoliv náctiletí bývají v ledasčem vzpurní – řečeno s bratry Nedvědy „bouřej se a neposlouchaj“ -, ve svých politických preferencích dle zjištění politologů často slepě kopírují rodiče či prarodiče.

Raison d’etre pro zmíněný návrh naopak je, že snížení věkové hranice by mohlo posílit zájem alespoň části mladých o politiku a správu věcí veřejných vůbec. Mohu volit, proto se budu o věci veřejné více zajímat – to dává smysl. Zde vidím asi hlavní přínos návrhu Zelených.

Stranou v této debatě ponechme zcela extrémní (a protiústavní) názory, že volit by měli jen ti, kteří platí daně – to by dopadlo samozřejmě nejen na mladé, ale i na další část populace. Citované perfidní omezení zní sice možná hezky v internetové či hospodské diskusi, ale jako relevantní se takový názor v demokratickém právním státě věru brát nedá.

Závěrem: „Zelený“ návrh na snížení věkové hranice pro volební právo má řadu pozitivních, ale i nepříznivých stránek a určitě by se o něm měla vést plnohodnotná společenská debata. A určitě by neměl zapadnout pod stůl jen proto, že ho navrhuje dnes marginální (byť kdysi i vládní) politické sdružení.

LN, 17.7.2017

Autor je VŠ pedagog