Nebyli jsme připraveni na začátek, nejsme ani na konec. Virové epidemie, samozřejmě.

To první je jasné, epidemie (množné číslo) sice hrozí stále, ale žádná vláda nic nepřipravuje ani nic nedělá, protože pravděpodobnost, že to bude zrovna v „mém“ volebním období, je malá. A i kdyby, lze se z toho vylhat a pomoci si strašením a sváděním jeden na druhého.

Průběh epidemie rovnou přeskakuji - to má každý v živé paměti. Od individuálních tragedií až po stavem nouze přikryté kšefty.

Ale co ten konec. Kdy nastane? Jak ho poznáme? Všechny epidemie minulosti nakonec skončily. Jen to trvalo dlouho a lidé si toho zřejmě všimli až tak nějak dodatečně. Svět nebyl tolik propojený rychlými přesuny obysvatelstva, a tak stejně jako epidemie pomalu začínaly, tak pomalu končily. Rozšíření z Benátek nebo Janova k nám trvalo několik let a pak se to nějak střídalo, vracelo, odeznívalo, až si lidé uvědomili, že řádění přestalo. Nebo už zase měli jiné starosti.

Nyní to bude jinak. Světlo na konci tunelu, všemi očekávaný, medii zprostředkovaný příjemný pocit úlevy a radosti. Něco jako novoroční ohňostroj nad Vltavou... eh, to není dobrý příklad, ten zrušili.

Konec epidemie strachu je v současnosti jedno z mála pozitivních témat a je s podivem, že se ho politické strany nechopily. Kdo vyhlásí konec epidemie, vyhraje podzimní volby, to je jasné. Politici ale vyčkávají, a to i ti, kteří nemají co ztratit. Že by to neviděli, nebo že není co vidět? Že žádný konec nebude, protože vládnutí za epidemie si už našlo mocné příznivce a ti dole se radovat nebudou nikdy? Že politici a media, od kterých očekáváme ohlášení konce, v tom naopak budou pokračovat do nekonečna?

To by měli proti sobě přírodu, protože ať tak nebo tak, epidemie odezní. Samozřejmě nezmizí virus, takže i kdyby u nás už žádné případy nebyly, můžou majitelé medií zapátrat kolem Indie nebo v Jižní Americe. To už ale není tady, a tak na to občané nebudou reagovat. Nebo se virus změní a neškodné zbytky epidemie se budou občas objevovat, jako tomu bylo v minulosti pokaždé. To by potom byl pomalý konec epidemie a možná docela konfliktní. Na jedné straně politici, byznys a media utužující epidemická pravidla, na druhé straně občané, kteří žádnou epidemii nevidí a podle toho se chovají, nedodržujíce žádná omezení, protože „přeci všechny zavřít nemůžou“. A nebo zavírat můžou a epidemie viru zmutuje v autokratický režim?

Prezident Biden už vyhlásil, možná zatím neoficiálně, pokud to vůbec u prezidenta lze, konec krize na 4. července, státní svátek USA. Samozřejmě, že vyhlášením nějakého data všechna práce kolem epidemie neskončí, ale co kdybychom se přidali?