Staré přísloví říká, "Jsi-li v Římě, chovej se jako Říman." V posledním týdnu zvedl hladinu emocí případ dvou studentek zdravotní školy, které z náboženských důvodů vyžadovaly nošení šátků ve škole. Protože jim to škola neumožnila, obě ze školy odešly. Zachovaly se vlastně racionálně. Jestliže nemám možnost zachovat současně dvě protichůdná pravidla, musím volit to, které z nich je pro mě důležitější. To je v pořádku. Co však v pořádku není, je rozruch, který způsobili stoupenci "multi-kulti" i jejich odpůrci. Studentky se rozhodly, že nošení šátku dávají přednost před studiem, a podle toho jednaly. Je to možná nerozumné, ale je to jejich rozhodnutí. Chyba není ve školním řádu, ani ve studentkách, ale v systému poskytování asylu. Pokud někdo odchází ze své vlasti, činí tak z vážných důvodů a musí nezbytně počítat s tím, že tomuto odchodu musí něco obětovat.

Tak byl např. Egypt křesťanský několik století před narozením Mohameda. V r. 641 muslimové Egypt dobyli a vyvraždili 90 % křesťanského obyvatelstva. Vojenský muslimský velitel Amr ibn al-Ásem založil tábor Fustát, který se stal základem budoucí Káhiry. Podobně i Tunis byl křesťanský již v šestém století, kdy patřil Byzanci. V polovině sedmého století dobyli Tunis muslimové a v dlouhém obléhání původního římského amfiteátru povraždili všechny Tunisany. Později postupně dobyli Španělsko a od r. 718 ho kromě hornaté části na severozápadě poloostrova zcela ovládli. Španělsko ovládali až do čtrnáctého století. Poslední území dobyté v průběhu reconquisty byla Granada, dobytá vojsky Kastilie a Aragonie v r. 1492.

Od 11. století bylo Kosovo základem srbského království. Po první světové válce bylo Kosovo a Metohije zbaveno turecké nadvlády a stalo se opět součástí Srbska. V r. 1939, kdy vznikla Velká Albánie, bylo Kosovo přiřčeno tomuto Itálií podporovanému státu a Albánci vyvraždili přibližně 10 000 Srbů a 70 000 Srbů muselo Kosovo opustit. V r. 2008 vyhlásili Albánci nezávislost Kosova. Opět stejný postup. Nejprve přišli prosit o asyl, potom žádali autonomii a nakonec (bohužel pod ochranou OSN) domácí obyvatele vyhnali.

Základní problém není v tom, jestli některý evropský stát povolí nebo zakáže používání tradičních islámských oděvů, šátků či udržování různých, z evropského hlediska nehumánních tradic (např. nucených sňatků, ženské obřízky apod.). Základní problém je v poskytování asylu. Itálie se brání nadměrnému přílivu imigrantů a EU ji za to trestá. Ve Velké Británii jsou již dnes oblasti, kde platí šaría, v Německu a Francii dochází k vraždám "pro čest" (prozatím ještě mírně trestaným). Obrovský příliv nepřizpůsobivých imigrantů zatěžuje rozpočty evropských států a ohrožuje i bezpečnost jejich obyvatel. Ony na počátku zmíněné studentky by si měly uvědomit, a škola i úřady by jim měly stále zdůrazňovat, že studují za peníze českých daňových poplatníků a že respektování místních pravidel a zvyklostí je jen nepatrný projev vděku za poskytnutý asyl. Jinak mají přece svobodnou možnost vrátit se do své původní vlasti a žít tam podle svých pravidel.

(Historické údaje pocházejí z Wikipedie.)