Libye a Saudská Arábie uzavírají svá velvyslanectví v Dánsku a Norsku, Egypt to prý též zvažuje. Důvod? Zveřejnění karikatur zpodobňujících proroka Mohameda jako teroristu, přesněji ve tvaru bomby. To podle radikálních muslimských kruhů (slyšet je můžete z Iráku i od palestinského Hamásu) znevažuje islám a dává podnět k „démonizaci lidí kvůli jejich náboženství“. A to se přece nesmí. Muslimské státy vyzývají k bojkotu dánského a norského zboží a čekají na diplomatické omluvy. Tzv. odborné vyjádření poskytla norská specialistka na Blízký východ Kari Karameová. Problém je v tom, že se zobrazil prorok, který pro muslimy není lidskou bytostí. To se opravdu nesmí. A dodala, že časopis, který karikatury zveřejnil, je nevýznamný a neodráží norskou zahraniční politiku.

To je několik varovných vykřičníků v jediném souvětí. Předně: bylo by špatné, kdyby jakýkoli časopis odrážel jakoukoli zahraniční politiku, alespoň u civilizované země. A stejně tak nelze chtít, aby jakýkoli časopis zaváděl předběžnou cenzuru a prověřoval každý příspěvek z hlediska dodržování zahraniční politiky, zejména když se jedná o příspěvek humoristický, karikaturu. To by podle stejné logiky musely být v permanentním válečném stavu Spojené státy s nadpoloviční většinou arabského světa, protože způsob, jakým se v tamních sdělovacích prostředcích, ale i v oficiálních vyjádřeních zachází se symboly jako je americká vlajka, hlava státu atd., je víc než hrubě urážlivý: je výzvou k fyzické likvidaci Ameriky. Zakopaný pes je v jiné části vyjádření oné odbornice. Že je nepřípustné zobrazovat proroka v lidské podobě (natož ve zneváženém provedení). To odporuje věrouce islámu, asi jako věrouce Židů odporuje zobrazit Boha či dokonce jej jmenovat celým jménem. Bůh je přece podle Mojžíšova svědectví hořící keř, že. Jenže Židé nestahují z malicherných důvodů své diplomaty z kulturních zemí, nebojkotují tamní výrobky a nežádají omluvy. V tom je ten rozdíl.

Potíž je opět (pokolikáté už, a kolikrát na to ještě musíme narazit) v přehnaném pojetí politické korektnosti. Budeme se tak dlouho ohlížet na to, kde se co nesmí, až se nikde nebude moci smět nic. A ten nejnižší společný jmenovatel toho povoleného bude určovat (diktovat, se zbraní vynucovat) ten, kdo bude zastupovat nejnižší míru všeobecné tolerance, což je v daném případě a v dnešním světě bezpochyby militantní islám, a nemusí mít výhradně podobu teroristy s šátkem a kalašnikovem. Že však tuto podobu tak často má a že se při tom ohání šaríou a svatými knihami muslimských učenců, je jen důkazem, že islám nemůže a nechce tyto výstřelky vytěsnit. Nabízí se vysvětlení: protože to nejsou výstřelky.

Když se norská a dánská vláda omluví za banální kresbičky v nějakých časopisech, přistoupí na vyděračské podmínky stanovené těmi, kteří terorismus nepovažují za výstřelek. Tím bude precedentně zavedena předběžná cenzura. A to je opravdu konec veškeré legrace. Ale možná také civilizace.

1.2.2006

(Psáno pro server Ćeská média)